Eucharistická pohostinnost

V Getsemanech 1/2005 byla zveřejněna zpráva Protest G. Hasenhüttla proti odvolání z úřadu zamítnut, převzatá od katolické tiskové agentury KAP. Referujese tam o případu katolického teologa a kněze Gottholda Hasenhüttla, původem Rakušana, emeritovaného profesora teologie na universitě v německém Saarbrückenu.

Hasenhüttl předsedal na 1. ekumenickém církevním sjezdu (1. Ökumenischer Kirchentag) 2003 v Berlíně eucharistické slavnosti, která byla zamýšlena jako ekumenická bohoslužba. V uvedené zprávě převzaté od KAP je to zkráceně popsáno takto: "Hasenhüttl slavil při ekumenickém Kirchentagu v Berlině 2003 společnou večeři Páně s evangelickými křesťany a k přijímání pozval i nekatolíky." Tato stručná věta bohužel zkresluje to, oč tehdy při 1. ekumenickém církevním sjezdu v Berlíně šlo a co se na zmíněné ekumenické bohoslužbě dělo. Kdo neměl možnost se podrobněji seznámit s úmyslem, pozadím, přípravou a uskutečněním zmíněné ekumenické bohoslužby, nemůže porozumět obraně profesora Hasenhüttla proti trestním opatřením trevírského biskupa, ani jeho odvolání proti nim ve Vatikánu. Naopak na základě uvedené stručné informace může většina čtenářů mít porozumění pro vyslovení církevního trestu suspendování, zákazu kněžské činnosti, a zamítnutí Hasenhüttlova odvolání ve Vatikánu. Hasenhüttl prýmluvil o možném opakování skutku, který Vatikán označuje jako těžký přestupek. Taková zpráva může v souvislosti se zkráceným popisem tohoto skutku způsobit dojem, že Hasenhüttl je neposlušný a nepolepšitelný porušovatel předpisů, který byl správně potrestán církevním trestem a kterého by se měl každý dobrý katolík stranit.- Tento dojem neodpovídá faktům.

Když se v roce 2002 začal v Německu připravovat 1. ekumenický církevní sjezd, navrhlo katolické reformní hnutí My jsme církev (Kirchen Volksbewegung "Wir sindKirche") společně s ekumenickou sítí Iniciativa církev zdola (Netzwerk "Initiative Kirche von unten"), aby se na znamení skutečné ekumenické sounáležitosti také slavila společná ekumenická bohoslužba se společným přijímáním. Tento návrh zamítla jak katolická tak i evangelická část přípravného výboru církevního sjezdu s tím, že pro zařazení takové ekumenické bohoslužby do oficiálního programu sjezdu není možno získat souhlas ani evangelického, ani katolického církevního vedení.

Poté uvedené reformní skupiny navázaly kontakt s luterskou evangelickou obcí Prenzlauer Berg-Nord v Berlíně. Cílem bylo zajistit konání takové ekumenické bohoslužby, po které mnozí křesťané - podle mínění uvedených reformních skupin většina křesťanů - touží, mimo oficiální program sjezdu. Protože ani evangelická církevní obec Prenzlauer Berg-Nord se nechtěla otevřeně postavit proti stanovisku své zemské církve Berlin-Brandenburg, která se po dohodě s německou katolickou biskupskou konferencí rozhodla v rámci 1. ekumenického církevního sjezdu nekonat žádné společné ekumenické bohoslužby, vyjednávalo se dál s cílem, jakým způsobem by bylo možno přece jenom nějakou ekumenickou bohoslužbu uskutečnit.

Při tomto vyjednávání chtěli všichni alespoň jednou - a to právě v rámci 1. ekumenického církevního sjezdu - vyhovět tužbám mnohých křesťanů po společném slavení památky na Ježíše Krista, jak nám to on sám uložil konat, ale také vyhovět směrnicím a nařízením jak katolického, tak i evangelického církevního vedení. Výsledkem vyjednávání byl kompromis a sdělení, že ve dnech 1. ekumenického církevního sjezdu se budou v evangelickém kostele Gethsemane-Kirche konat dvě zvláštní ekumenické bohoslužby, jedna podle katolické tradice a druhá podle liturgického řádu evangelické zemské církve Berlin-Brandenburg. Bohoslužba podle katolické tradice bude eucharistická slavnost (tj. mše svatá) s přijímáním pod obojí způsobou pro všechny přítomné bez rozdílu vyznání, evangelická bohoslužba bude se svatou večeří Páně rovněž pro všechny přítomné bez rozdílu vyznání. Tímto řešením se mělo umožnit, aby evangelíci i katolíci mohli přistoupit k jednomu stolu Páně, ke kterému nás všechny zve on sám, a zároveň respektovat přání církevního vedení, aby se nekonala žádná společná ekumenická bohoslužba.

Ve čtvrtek 29. května 2003 v 18 hodin večer se konala v evangelické Gethsemane-Kirche katolická eucharistická slavnost, kterou vedl profesor Dr. Gotthold Hasenhüttl. Motto této bohoslužby bylo: "Co hledíte vzhůru - ekumena žije zdola!" Bohoslužba byla ohlášena jako: "Ekumenická bohoslužba s eucharistií a s 'otevřeným přijímáním'". Kázání pronesla evangelická vysokoškolská farářka Dr. Brigitte Enzner-Probstová z Mnichova. K přijímání pod obojí způsobou pozval profesor Hasenhüttl všechny přítomné křesťany, kteří se cítí hodni, aby se tohoto společenství s Ježíšem Kristem a s ostatními křesťany zúčastnili. V sobotu 31. května 2003 opět v 18 hodin večer sekonala v Gethsemane-Kirche evangelická "Ekumenická bohoslužba se 'svatou večeří Páně pro všechny'". Její motto bylo: "Do světa posláni - jen společně věrohodní!" Při této bohoslužbě kázal katolický kněz z německé diecéze Eichstätt. Ke svaté večeři Páně byli pozváni a přistoupili křesťané bez rozdílu vyznání.

Zúčastnil jsem se obou bohoslužeb a obě na mně zapůsobily nezapomenutelným dojmem. Prožil jsem hluboké společenství s Ježíšem Kristem, který nám tuto slavnost své přítomnosti ve Slově a svátosti zanechal a který nám uložil slavit toto společenství s ním a spolu navzájem. V rozhovorech se známýmii neznámými spoluúčastníky těchto bohoslužeb jsem slyšel stejné nebo podobné dojmy. O to nepochopitelnější byla pro mne i další katolíky v mém (německém) okolí reakce biskupa z Trevíru, Dr. Reinharda Marxe, který obvinil profesora Hasenhüttla mimo jiné z porušení kán. 844 §1 ve spojení s §4 církevního zákoníku CIC (z roku 1983) tím, že se zúčastnil a prováděl zapovězené "intercommunio". Jako církevní trest obdržel profesor Hasenhüttl suspenzi z kněžské služby. Následovalo odvolání do Vatikánu, které bylo koncem roku 2004 zamítnuto.

Podobně jako profesor Hasenhüttl se i já domnívám, že při uvedené eucharistické bohoslužbě v berlínské Gethsemane-Kirche se Hasenhüttl přečinu proti předpisu o zákazu "intercommunia" nedopustil, protože se jednoznačně jednalo pouze o společnou účast u stolu Páně, to znamená o eucharistickou pohostinnost. Obvinění trevírského biskupa Reinharda Marxe, že se konalo "zakázané bohoslužebné společenství", odpovídá velmi širokému výkladu uvedených míst kodexu církevního práva. Kardinál Lehmann, předseda německé biskupské konference a biskup v Mohuči, označil naproti tomu praktikovanou eucharistickou pohostinnost za "porušení církevních předpisů na jejich spodní hranici". V souvislosti s 1. ekumenickým církevním sjezdem 2003 v Berlíně je ovšem třeba důrazně položit otázku, jak slouží takový široký výklad církevněprávních předpisů ekumeně a jejímu budoucímu vývoji.

Profesor Hasenhüttl se vyjádřil mnohokrát k ekumeně a k pohostinnosti při eucharistii a svaté večeři Páně. Výňatek z jeho přednášky Ekuména - ekumenická pohostinnost, kterou pronesl 12. března 2004 ve Štýrském Hradci, zde ve vlastním překladu uvádím a doplňuji tím svůj text.