Zprávy

Bez duchovní výměny není možný pokrok v ekumeně

Vídeň (KAP) V ekumeně není bez prohloubené spirituální výměny mezi konfesemi možný uspokojivý pokrok, zdůraznil vídeňský dogmatik prof. Bertram Stubenrauch na ekumenickém pracovním setkání, které se konalo ve Vídni v Domě kardinála Königa. Poukázal na to, že byl doposud málo zohledňován vztah mezi učením a spiritualitou. Doslova Stubenrauch řekl: „Zůstane-li tato souvislost nedostatečně osvětlena, pak se duchovnímu životu křesťanek a křesťanů nedostane onoho významu, který mu v ekumenickém procesu náleží.“ Byla tak nastolena otázka, jak se teologicky vypořádat se skutečností, že v duchovním životě existuje větší blízkost napříč konfesemi než uvnitř jednotlivých vyznání.

Prof. Stubenrauch je přesvědčen, že právě „zbožní“, oddělení konfesně ale spojení duchovním poznáním, jsou zárodky, ze kterých může vyrůstat jedna církev a eucharistické společenství. Spiritualita zbožných je v každém případě pro křesťanství životně nezbytná. V následující panelové diskusi teolog řekl, že ekumena neporoste, pokud si lidé také osobně neporozumí. Proto podle něj mají velkou hodnotu osobní vztahy jak na úrovni společenství, tak na teologické úrovni. Co roste na lidské úrovni, to poroste i po teologické stránce. Se zřetelem na společnou spiritualitu církve obhajoval Stubenrauch přepracování modlitebních textů tak, aby se našla společná řeč.

Zřetelně se ale distancoval od jakékoliv „wellness spirituality“, která vyprázdní dogma a tradici tak, že zůstanou jen city a pocity a už se dál nejedná o pravé ekumenické a dialogické sbližování. Stubenrauch: „Tak hluboko klesnout nesmíme, abychom zaměnili spiritualitu s příjemnými pocity.“

Evangelický superintendant Horního Rakouska, Gerold Lehner, podal zprávu o trendech v evangelické církvi: „poklad večeře Páně je stále více odkrýván a slaven“. Také v evangelické církvi dochází ke snižování počtů bohoslužeb, které pozůstávají jen z kázání božího slova. Lehner řekl, že pociťuje otevřenou cestu a zdvíhající se mlhy v otázkách společného slavení eucharistie.

Ovšem cílem není jednoduše zarovnat podstatné rozdíly, zdůraznil superintendant. Rozmanitost křesťanských církví a jejich tradic jsou stále menším problémem, ve srovnání s obohacením, které si církve v ekumenickém procesu vzájemně přinášejí. Každá církev má vlastnosti, které druhé nemají, a společně tak patří do velké boží zahrady. Cílem ekumenického procesu by mělo být udělat přes eucharistickou pohostinnost krok k vzájemnému hlubšímu poznání a odlišnosti využít k vzájemnému obohacení, a ne je zakoušet jako kameny úrazu.

Také biskupský vikář rumunské ortodoxní církve Nicolae Dura označil liturgii za centrální bod ekumenického růstu. Cíl by měl podle něj být, vkročit s liturgií do všedního dne a všední den chápat jako část liturgie. Jen tak může Kristus být skutečně přítomen v našem životě a liturgie přestává být „podívanou“. Za základní výzvu dnešní doby považuje Dura sekularismus resp. laicismus.

Diskuse byla vedena představenou Christine Gleixnerovou a zúčastnili se jí ještě předseda ekumenické rady církví a evangelický biskup Herwig Sturm a metropolita řecké ortodoxní církve v Rakousku, Michael Staikos. Zdůrazněno bylo přání pokroků v eucharistickém společenství. Jak zdůraznil Stubenrauch, vítají je především konfesně smíšená manželství. Existenci těchto manželských párů nemůžeme brát jen na vědomí, ale musíme ji i teologicky zohlednit, řekl Stubenrauch.

Rakouští křesťané se modlí za jednotu

Vídeň (KAP) Křesťanské církve v Horním Rakousku vypracovaly v souvislosti s týdnem modliteb za jednotu křesťanů dvě brožury o životě křesťanských menšin a k slavení ekumenických bohoslužeb. Početně nejmenší církve podávají v první z nich informace o svém vzniku, vývoji, víře a nauce, církevním úřadu a svém životě jako církevní menšiny v Rakousku. Druhá brožura obsahuje široký přehled podmínek a možností uspořádání ekumenických bohoslužeb jako školních bohoslužeb, bohoslužeb spojených s katastrofami nebo s žehnáním. Částečně se zabývá i společnými slavnostmi více náboženství, křesťanů, židů a muslimů.

Britské aerolinie zakázaly při letech do Riadu kříže

Londýn (KAP) Personál britských aerolinií British Midland Airways (BMI) nesmí při letech do Saúdské Arábie nosit křížky ani medailky se sv. Kryštofem. Ženský personál je navíc povinován obléci si před výstupem v Riadu abayu, černý ženský oděv halící celou postavu. Letecká společnost se totiž cítí zavázána respektovat požadavky Saúdských Arabů, říká se v oficiálním prohlášení.

Mluvčí BMI také prohlásil, že doposud si na nové nařízení stěžovalo asi 40 zaměstnanců, kteří se novým požadavkům nechtějí podvolit. V tom případě byli bez újmy na platu přeřazeni na kratší linky. BMI je jediná britská letecká společnost, která létá do Saudské Arábie. V arabském království je wahabitská forma islámu státním náboženstvím. Jedná se o velmi rigorózní islámskou větev, která vznikla v 18. století. Náboženská svoboda v Saúdské Arábii není. Vzhledem k těsným vazbám mezi saúdským královským domem a centry moci v USA jsou zdejší zvyklosti, které porušují obecně přijímaná lidská práva, tiše západní politickou scénou tolerovány.

Čína: zmizení biskupa

Vatikán-Peking (KAP) Čínský biskup podzemní církve Han Dingxian, který byl doposud v domácím vězení, zmizel. O šedesátišestiletém biskupovi není již delší dobu zmínka, hlásila misijní taková služba AsiaNews ve svém hlášení pro americkou organizaci pro lidská práva, Kardinal-Kung-Foundation. Biskup byl od roku 1999 držen ve státním hotelu bez kontaktu s věřícími či příslušníky rodiny, čas od času se však ukázal v okně. Han by byl třetí podzemní biskup, který zmizel. Od roku 1996 není podle AsiaNews stopa po biskupu Jacobu Su Ziminovi (72), jeho světící biskup Franciscus An Shuxin (54) byl v roce 1997 zatčen a odvezen na neznámé místo. Kněz Wang Wenzhi, spolupracovník zmizelého biskupa Hana, byl držen v hotelu a tam podrobován politické převýchově, aby se připojil k státní čínské patriotické církvi, uvedla AsiaNews.

Dialog mezi Vatikánem a starými východními církvemi

Vatikán-Jerevan (KAP) Arménská apoštolská církev byla pořadatelkou II. ekumenického setkání mezi Vatikánem a starými východními církvemi, které se uskutečnilo v Jerevanu. Na konferenci se účastní zástupci Vatikánu a sedmi starých východních církví a patriarchátů: koptské, syrské, chaldejské, arménské aj. Vatikánskou delegaci řídí kardinál Walter Kasper, předseda papežské ekumenické rady.

Společný dialog Říma s těmito východními církvemi, které se odtrhly od univerzální církve po koncilech v prvním století, byl zahájen v roce 2003. Základem pro oficiální dialog jsou neoficiální konzultace mezi katolickou církví a východními církvemi, které iniciovala vídeňská nadace Pro Oriente. Teologové obou stran pracují spolu od roku 1971 a vypracovali Vídeňskou christologickou formuli, kde se objasňuje, kdy obě církevní rodiny mluví o Kristu jako o pravém Bohu a pravém člověku. Poslední katolicko-východní schůzka se uskutečnila v roce 2004 v Káhiře.

Kolumbie chce oživit náboženskou výuku

Bogota (KAP) Kolumbijská vláda chce vyhovět požadavkům katolické církve a opět zavést výuku náboženství od předškolních přípravek až do gymnázií. Ministerstvo školství ohlásilo, že požádalo všechny školy o přijetí školeného personálu, aby došlo k naplnění zákona z roku 1994. Kolumbijská biskupská konference se během posledních dvou let pozastavovala nad praktickým neplněním tohoto zákona jak u presidenta Alvara Uribe Veleze, tak u ministryně školství Cecilie Marie Veles Whitové. Výuka náboženství byl nahrazována obory jako je etiky nebo sociální vědy.

Podle přání vlády by výuka náboženství měla být v budoucnu povinná. Školní úřady by měly dbát o to, aby výuku zajišťovali učitelé s církevní autorizací. Proti rozhodnutí vlády se brání sdružení rodičů, které namítá, že takto bude náboženství žákům vnucováno. V latinskoamerických zemích padla výuka náboženství ze obět sekularizaci v 19. století. Odtržení církve a školy bylo cílem tehdejšího občanského liberalismu.

Britská studie: 3000 případů eutanazie v minulém roce

Londýn (KAP) Ve Velké Británii se podle studie odehrálo 3000 případů aktivní pomoci při umírání. Anonymní anketa mezi 857 lékaři provedená universitou v Brunelu odhalila, že při každém třetím úmrtí byly použity přípravky urychlující umírání. Z celkového počtu 585 tisíc úmrtí v každém dvoustém případě pak lékaři na přání pacienta nebo na základě vlastního rozhodnutí přivodili smrt, což britské právo zakazuje. Vedoucí studie, Clive Seale, poreferoval, že britské počty těchto případů jsou nižší než v okolních státech. Zejména v Holandsku, Belgii, Austrálii nebo Švýcarsku jsou tato čísla na základě anonymních anket mnohem vyšši.

Bern: Katolická bohoslužba v reformovaném Münsteru

Bern (KAP) Teprve podruhé od reformace byla v bernském Münsteru slavena katolická eucharistická bohoslužba. Při příležitosti týdne za jednotu křesťanů ji zde sloužil farář Gregor Tolusso. První taková bohoslužba se zde odehrála na přání katolického člena úřadu Helvétské republiky 9. července 1799. Eucharistickou bohoslužbu tenkrát vedl farář Gregoire Girard, který ve Švýcarsku působil jako první diasporní farář.

Religionista a systematický teolog Doc. ThDr. Ivan Štampach oslaví 18. února své 60 narozeniny. Blahopřejeme!