171 - duben 2006

Antonín poustevník

Antonín

Přestože Antonín prokazatelně nebyl prvním křesťanem, který si zvolil asketický způsob života v egyptské poušti, bývá považován za prvního historicky známého poustevníka. Právě jeho životní příběh, Život svatého Antonína sepsaný Atanášem (Athanasius) v polovině 4. století, se stal prvním a zároveň nejčtenějším manifestem poustevnického života, který přivedl do pouště velké množství následovníků.

Antonín se narodil asi roku 251 ve středním Egyptě. Po smrti svých rodičů uposlechl Ježíšovu výzvu bohatému mládenci (Mt 19,21), prodal svůj majetek a peníze rozdal chudým, svoji mladší sestru zasvětil Bohu a rozhodl se pro poustevnický život. Tehdy mu bylo asi dvacet let. Vyhledal starého muže, který žil jako poustevník na kraji vesnice, a svěřil se do jeho vedení. Později se uchýlil do úplného ústraní a žil v hrobce nedaleko vesnice, na hranici mezi pouští a obydleným územím. Postupně začal přitahovat rostoucí počet zvědavců, proto vyhledal těžko přístupnou opuštěnou pevnost na druhém břehu Nilu, kde v naprosté samotě strávil dvacet let.

Kolem roku 305 se vrátil a jako charismatický učitel a vůdce začal kolem sebe shromažďovat žáky. Od té doby začaly v okolních horách růst kláštery a pouště se zalidňovaly mnichy. Po nějaké době se Antonín opět rozhodl uniknout před sílícím tlakem svých obdivovatelů a vydal se do východní pouště poblíž Rudého moře, kde v oáze žil až do své smrti. Zemřel v roce 356 v požehnaném věku 105 let.

Atanáš popsal poustevníkův život jako neustálý boj, neboť poustevník si s sebou do samoty nese své vlastní nedokonalosti a zlé sklony. Na poušti člověk možná uteče před světem, ale bude stát tváří v tvář vlastní hříšnosti a ďáblu, který „obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil" (1 P 5,8). Populárním výjevem z Antonínova života je jeho souboj s ďáblem nebo démony. Antonín se stal vyhledávaným duchovním rádcem. Byl přesvědčen, že k tomu, aby se poustevník nestal obětí pýchy a sebelásky, má pěstovat lásku k bližnímu a v případě potřeby být připraven opustit svoji pustinu, kdykoliv si to žádá dobro církve nebo bližních.

Atanášův Život svatého Antonína byl brzy přeložen do latiny a hluboce zapůsobil na křesťany v západní části říše. Byl vášnivě čten v křesťanských kruzích v Římě, v Miláně i v Trevíru. S Antonínovým příběhem se v Miláně setkal také Augustin a byl to příběh poustevníků z pouště, který na něj velmi zapůsobil.

Martin Vaňáč