Sloupec na obálce

Vídeň-Praha (KAP) Rakouský prezident Heinz Fischer udělil děkanu Katolické teologické fakulty pražské Karlovy univerzity profesoru P. Ludvíku Armbrusterovi SJ rakouský čestný kříž pro vědu a umění I. třídy za jeho celoživotní dílo. Ocenění předala rakouská velvyslankyně Margot Klestil-Löfflerová na ambasádě na Pražském hradě. Předání se zúčastnili mimo jiné i český primas a pražský arcibiskup kard. Miloslav Vlk a také apoštolský nuncius arcibiskup Diego Causero. Ve svém laudatio vyzdvihl bývalý prezident Spolkové rady emeritní profesor Herbert Schambeck roli P. Armbrustera jakožto dlouholetého prostředníka mezi kulturami Evropy a Asie a rovněž jeho zásluhy při podpoře vědeckých výměn a diskuzí mezi Českem, Rakouskem a Japonskem.

Armbruster je členem jezuitského řádu a rakouským občanem. Narodil se v roce 1928. V roce 1950 byl jako všichni příslušníci církevních řádů v bývalé ČSSR zavlečen do internačního tábora a později vyhoštěn. V následujících letech žil a studoval nejprve v Itálii a Německu. Později odešel do Japonska, kde po třicet let vyučoval na katolické univerzitě Sophia v Tokiu a založil zde vlastní rakouské oddělení. Po svém emeritování se vrátil v roce 1999 zpět do své české vlasti.

V roce 2003 se Armbruster stal po zavedení nového řádu na Katolické teologické fakultě v Praze jejím děkanem a rozhodným způsobem pokračoval v očišťování fakulty od spolupracovníků bývalého komunistického režimu. Nedávno byl ve své funkci potvrzen pro druhé období, které končí v roce 2010.

Hans Küng pochválil papeže za výroky o Íránu

Mnichov (KAP) Teolog Hans Küng pochválil diferencované výroky papeže k íránskému konfliktu. Potěšilo ho, že Benedikt XVI. ve svém velikonočním poselství nepřejal velmi zjednodušující postoje Západu. V současné době podle Künga totiž osočují Írán stále jen ti, kteří už atomovou bombu mají. Benedikt XVI. ale napomenul obě strany a vyzval je k pokojnému řešení.

Küng souhlasí s papežem také v tom, že nebude existovat mír mezi národy bez dialogu jednotlivých náboženství. Proto je třeba např. v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě jednat také s hnutím Hamás. Pokud se tak neděje, „pak se nelze divit, že se vše stále více ubírá extrémním směrem“. Umírnění jsou tak téměř hnáni do rukou násilníků, varoval Küng.

Vatikán povolí nemocným AIDS používání kondomů

Vatikán (KAP) Vatikán podle údajů kardinála Javiera Lozana Barragana povolí lidem infikovaným virem HIV používání prezervativů. Na příslušném dokumentu se pracuje, uvedl prezident Papežské rady pro pastoraci nemocných v rozhovoru s římským deníkem La Repubblica. Noviny mluví o důležité „korekci kursu“ Svatého stolce.

Už o několik dní dříve vzbudil pozornost podobným návrhem milánský arcibiskup Carlo Maria Martini. „Musíme maximálně usilovat o potlačení nemoci AIDS. V jistých situacích představuje používání prezervativu menší zlo,“ řekl Martini v rozhovoru s italským týdeníkem L´Espresso. Především manželské páry, u nichž je jeden z partnerů infikován, by měly používat kondomy: Nemocný „má povinnost chránit svého partnera a i ten musí mít právo chránit sám sebe,“ uvedl Martini.

Papež chce křesťany vést k nejvnitřnějšímu jádru víry

Vídeň (KAP) Papež Benedikt XVI. bude dělat méně mimořádných gest, ale zato bude křesťany vést „k pravému zdroji a nejvnitřnějšímu jádru církve a víry“, zdůraznil kardinál Christoph Schönborn u přiležitosti prvního výročí Ratzingerova pontifikátu. Doslova kardinál řekl: „V naší hektické době je právě i v církvi potřebná hlubší reflexe a zaměření na to podstatné“. Svou první encyklikou „Deus Caritas est“ (Bůh je Láska) Benedikt XVI. působivě ukázal, „jakým směrem se bude ubírat“.

V prvním roce pontifikátu Benedikta XVI. zaujala Schönborna především papežova jednoduchost, nekomplikovanost. Benedikt je sice na jedné straně spíše zdrženlivý člověk, na druhé straně ale disponuje nesmírnou srdečností, s níž přistupuje k druhým. K tomu se ještě přidává jeho „obrovská inteligence“. Nejlepším komplimentem, jakým lze Benedikta XVI. charakterizovat, je označení „dobrý a prostý křesťan“. Veliká oblíbenost, které se papeži dostává v Římě i po celém světě, ukazuje, že tato skromnost také lidi oslovuje.

K chystané reformě vatikánské kurie se kardinál Schönborn vyjádřil tak, že Benedikt XVI. zřejmě strukturu zjednoduší a zredukuje úřední místa. První signály tímto směrem už existují. Mimořádná opatření ale podobně jako i v jiných oblastech nelze očekávat.

Také v ekumenickém snažení očekává od papeže Benedikta XVI. „jasné a jednoduché kroky“, uvedl vídeňský arcibiskup. Papež zná pravoslaví i protestantismus velmi dobře a v ekumenickém dialogu se zabývá „ihned podstatnými otázkami“. Proto je papež jako partner v dialogu velmi ceněn jak pravoslavnou, tak i protestantskou stranou, zdůraznil Schönborn.

Dohodnou se církvena termínu slavení Velikonoc?

Řím-Ženeva (KAP) Společný termín křesťanských církví pro slavení Velikonoc a vzájemné uznávání křtu patří podle názoru kardinála Waltera Kaspera, prezidenta Papežské rady pro jednotu křesťanů, aktuálně k nejdůležitějším tématům ekumenického hnutí. Při posledním Valném shromáždění Světové rady církví (SRC) v Porto Alegre zdůraznil kardinál shodu s předsedou Ústředního výboru SRC, katolikem kilikijským Aramem I., v tomto názoru: „Bylo by obrovským krokem dopředu, kdybychom v těchto tématech postoupili“.

Vytoužené trvalé sladění data Velikonoc je ale možná ještě velmi vzdálené. Východní církve a západní církve interpretují ustanovení raně křesťanských koncilů stále rozdílně. Odlišné datum Velikonoc by však nemělo být vnímáno jako pohoršení, spíš se zde jedná o výraz „rozdílných inkulturací“, uvedl emeritní profesor liturgiky ze Štýrského Hradce Philipp Harnoncourt.

Změna na papežském stolcimá důsledky pro ekumenu

Berlín (KAP) Předseda Rady evangelické církve v Německu (EKD), berlínský biskup Wolfgang Huber, hodnotí „intenzivní reakci evangelických křesťanů“ na změnu v papežském úřadě před rokem jako „znamení blízkosti mezi církvemi“. Změna na špici katolické církve se projevila na klimatu ekumeny v Německu, v Evropě a ve světě, zdůraznil Huber v rozhovoru s německou katolickou zpravodajskou agenturou KNA.

Velmi dojat byl biskup Huber atmosférou Světového dne mládeže v srpnu 2005 v Kolíně nad Rýnem, při kterém si papež získal také mnoho sympatií u mladých lidí. Huber zdůraznil, že evangeličtí křesťané jsou „vášnivě orientovaní na ekumenu“ a mají velký zájem na tom, aby ekumenické společenství dále rostlo. Nyní by však měly být tematizovány také substanciální rozdíly mezi církvemi a je nutné vydržet při tom se objevující napětí.

Biblická orientace papeže Benedikta XVI. by zde mohla pomoci, aby se katolíci a evangelíci při těchto otázkách – chápání církve a role církevního úřadu, význam Písma svatého a role tradice, vztah osobní víry a církevního vyznání – společně orientovali podle biblického svědectví. Koncentrace na jádro křesťanské víry, „k níž papež Benedikt XVI. svým zvláštním způsobem přispívá“, by mohla pomoci.

Papežský úřad ale z evangelického hlediska „reprezentuje celou řadu podstatných rozdílů, které naše církve od sebe dělí“, řekl berlínský biskup. „Úřad papeže jako ústřední rozhodčí instanci ve všech věcech víry nemůžeme přijmout“, dodal. Protestanté nevnímají také jako nutnost, „aby jeden člověk reprezentoval celou církev nebo, jak si mnozí myslí, celé křesťanstvo“. Rozhodující základnou pro jednotu církve je spíše „vyznání Ježíše Krista jako jediného Pána“.

Slovensko: Ocenění tajného biskupa Hnilici

Bratislava (KAP) Slovenský prezident Ivan Gasparovič doručil emeritovanému slovenskému kuriálnímu biskupovi Pavolu Hnilicovi u příležitosti jeho 85. narozenin „pozdrav ze Slovenska“. Hnilica se tam „rád po téměř čtyřicetiletém nedobrovolném exilu“ vrátil. „Postupně“ se slovenská veřejnost dozvídá až dnes o Hnilicově „poslání jako biskupa umlčené církve“. Věřící možná znají Hnilicu také jako „velkého ctitele Marie, který se svými spolupracovníky a žáky šíří poselství z Fatimy“, píše prezident.

Závěrem poděkoval slovenský prezident ve svém psaní „otci biskupovi“ za vše, co „pro Slovensko vykonal“. Vyjádřil vděčnost za jeho pomoc krajanům v zahraničí a že Slovensko vždy prezentoval jako „kulturní zemi s cyrilometodějskou tradicí a křesťanskými kořeny“.

Pavol Hnilica se narodil 30. března 1921 v Uňatíne pri Krupine, která je filiálkou farnosti Bzovík, okres Krupina, kraj Banská Bystrica, na jihu středního Slovenska. Vstoupil do jezuitského řadu a v roce 1950 byl vysvěcen na kněze. Roku 1951 obdržel tajně biskupské svěcení. Byl sledován komunistickou tajnou službou a uprchl do Rakouska, kde v Insbrucku převzal některé úkoly pro řád. V šedesátých letech odešel do Říma, kde spolupracoval také s Matkou Terezou. Hnilica byl na základě svých zásluh o podzemní církev v tehdejší ČSSR považován za jednoho z nejužších důvěrných přátel Jana Pavla II.

Na světě dnes žije více než miliarda katolíků

Vatikán (KAP) Vyšla nová statistická ročenka římskokatolické církve. Během episkopátu Jana Pavla II., tedy od roku 1978, se počet katolíků zvýšil o 340 miliónů a dnes činí 1,1 miliardy. V Evropě ovšem podíl katolíků v obyvatelstvu zůstal zhruba stejný a činí asi 40 %. Naopak bouřlivý početní nárůst zaznamenává církev v Africe a Asii. Počet katolických biskupů od roku 1978 stoupl o asi 28 procent a dnes jich je téměř 4800. Zvlášť vysoký nárůst přitom byl zaznamenán v Africe a Oceánii. Průměrný věk biskupů dnes je 67,4 roku, což je o pět let více než roku 1978.