178 - prosinec 2006

Metoděj

Metoděj (toto jméno je řeholní, křestní jméno neznáme) se narodil kolem roku 813 a byl nejstarším ze sedmi dětí (přijmeme-li toto symbolické číslo). Podle životopisu vynikal krásnou, urostlou postavou a bystrým rozumem. Vystudoval právo v Konstan­tino­poli a brzo dosáhl významného úřadu místo­držitele (archón) v jedné z byzantských provincií, ten zastával v letech 843 až 856. V té době si osvojil znalost makedonsko-bul­har­ského nářečí a seznámil se také se slovanskými zvyky. Po několikaletém pobytu mezi Slovany se vzdal úřadu a stal se mnichem v klášteře na hoře Olympu v malo­asijské Bithynii (neplést s Olympem v Thes­salii, sídlem antických bohů).

Zanedlouho sem přišel jeho bratr Konstantin a v klášteře zůstali oba bratři až do roku 860. Oba se účastnili poselství k Chazarům. Po návratu nabídl patriarcha Fótios Metodějovi arcibiskupství, ten však odmítl a pouze na nátlak císařského dvora přijal opatství v kláš­teře Polychron (poblíž hory Olymp), kde navázal kontakty se slovanskými mnichy.

Během misijního působení na Velké Moravě uplatnil Metoděj své pozoruhodné právnické znalosti a široký rozhled v otázkách církev­ního a světského práva. Přeložil sbírku církevních i občanských zákonů, tzv. nomo­kánon. Podílel se i na dalších překladech liturgických a biblických textů. Po úspěšné misii na Moravě i v Panonii přijali oba bratři pozvání do Říma. Papež Hadrián II. schválil jejich misijní metody a vysvětil Metoděje na kněze. Schválení církevní provincie se protáhlo, také vzhledem ke sporům mezi Římem a Konstantinopolí. Mezitím v Římě zemřel roku 869 jeho bratr Konstantin. Žádost vládce Panonie, Kocela, zřejmě uspíšila papežovo rozhodnutí zřídit samostatnou panonsko-moravskou církevní provincii se sídlem v Sirmiu, podřízenou Římu. Papež Metoděje vysvětil na biskupa, jmenoval ho arcibiskupem a papežským legátem. Tento postup vyvolal odpor bavorských biskupů, kteří Metoděje zajali po jeho návratu na Moravu. Byl odsouzen a uvězněn v klášteře v Ellwangenu. Po dvou a půl letech byl roku 873 na zásah papeže Jan VIII. propuštěn a potvrzen v úřadu. V roce 874 uzavřel velko­moravský vládce Svatopluk mír s Ludvíkem Němcem a uznal formální svrchovanost Výcho­dofrancké říše. Od té doby rostl počet latinského kléru na Moravě a existující dvojjazyčnost neustále hrozila přerůst v prob­lémy. Nakonec i Svatopluk se postavil proti Metodějovi a v roce 878 jeho rádce infor­moval papeže o sporech. Metoděj se roku 880 vydal do Říma, kam také Svatopluk vyslal své poselstvo. Papež potvrdil Metoděje v hodnosti arcibiskupa, stejně jako jeho další privilegia (list Industriae tuae). Metoděj navštívil Byzanc, ale spory s latinským klérem na Moravě jej provázely až do smrti 6. dubna 885. Brzy byla slovanská liturgie zakázána a jeho žáci museli Moravu opustit.

Metoděj nebyl filozofem jako jeho bratr Konstantin, byl spíše mužem činu a osvědčil se především jako praktický správce a orga­nizátor.

Martin Vaňáč