Říká se, že věci mají dvě příčiny: ta jedna je vznešená a chvályhodná a ta druhá je ta skutečná. Vznešené příčiny mého výkladu by mohly být zejména dvě: Od počátku mého zabývání se teologií narážím na problém, že se v novověku rozešla systematická teologie a biblická exegeze. A také na začátku mého teologického uvažování stálo jedno velké téma, které pak nějak vyšumělo, a sice teologie diaspory. Skutečná příčina je ta, že si moje farní mládež vybrala příběhy knihy Daniel jako téma tábora a chtěla, abych k tomu připravil bohoslužby.
Otázka vývoje dogmatu byla od 19. století předmětem vzrušených a vášnivých debat. Na konci tohoto článku se pokusíme říci, proč už není, a proč považujeme za užitečné tuto debatu oživit – v jiném kontextu a z jiných důvodů.
Nejprve se pokusíme představit proměny svědectví víry na tématu Boží prozřetelnosti. Opíráme se o výklad Leo Scheffczyka v knize Schöpfung und Vorsehung (Herder Freiburg etc. 1963). Jeho výklady končí Prvním vatikánským koncilem, opatrně kritizovaným. Pokusíme se je ale dovést do současnosti.
Žánr knih o zániku Západu už je starý nejméně sto let a nepsal bych o dalším příspěvku na toto téma, kdyby kniha Emanuela Todda La Défaite de l’Occident (Gallimard 2024) nepřinášela zajímavý pohled na sekularizaci Západu, téma také již mnohokrát zpracované, ale pořád ještě v mnoha otázkách otevřené.
Letošní setkání Sítě pastorálních teologů a teoložek ze střední a východní Evropy (PosT-Netzwerk) se konalo v Erfurtu. Úvodní přednášku symposia přednesl církevní historik Prof. Dr. Jörg Seller, děkan zdejší teologické fakulty. Tématem jeho přednášky byl význam Erfurtu pro podzemní církev ve východním bloku, fakticky se však přednáška týkala skoro výhradně Československa, a sice tajného studia českých teologů v Erfurtu a jáhenských, popř. kněžských svěcení, realizovaných také většinou v Erfurtu.
Krátce před vypuknutím epidemie covidu dopisoval pastor Coates rigorozní práci o kázání ve shromáždění věřících. Na základě 1Kor 14,24-25 aj. si uvědomil význam shromáždění věřících jako místa, kde je přítomen Kristus – příchozí slyší prorocká slova a vyzná: „Vskutku je mezi vámi Bůh!“.
S evangelistou Lukášem mají feministky problém – na jedné straně žádný z evangelistů nevěnuje ženám takovou pozornost jako Lukáš (dvě pětiny postav jeho evangelia jsou ženy a 42 pasáží je věnováno ženám, z toho dvě třetiny nacházíme jen v Lukášově evangeliu), na druhé straně v knize Skutků Lukáš údajně potlačil významnou roli, kterou měly ženy v prvotní církvi. Tak byl Lukáš feminista nebo antifeminista? Podle toho, jak se autorka rozhodne, pak dokládá tu či onu jednostrannou pozici.
Noble, Ivana a Širka, Zdenko. Kdo je člověk?: teologická antropologie ekumenicky. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021. 344 stran.
Současná viróza či spíše její mediální obraz (v reálu se s ní naštěstí většina z nás asi ještě nesetkala) a reakce na ni nemilosrdně odkryly situaci církví, kterou jsme si mohli třicet let idealizovat - i já jsem doufal, že k nějakému poučení došlo a že například v pastoraci lépe připravuji lidi na situace, kdy bude jejich víra vystavena zkoušce. (O tom, jak by se zachovali ti, kdo tak skvěle křesťansky mluví, jsem ale neměl nikdy iluze).
V minulosti lidé úmyslně lhali nebo nevědomky zabarvovali svoje záznamy (...), ve všech případech však věděli, že „skutečnost“ existuje a tak či onak vyjde najevo. A v praxi vždy existovalo mnoho faktů, na kterých se mohli skoro všichni shodnout. (...) A právě tuto společnou základnu souhlasu totalitarismus ničí. Nacistická teorie skutečně specificky popírá, že by existovala taková věc, jako „pravda“ (...) Sledujeme li tuto linii myšlení, je na jejím konci úděsný svět, v němž Vůdce nebo nějaká vládnoucí klika kontroluje nejen budoucnost, ale i minulost.
Přijal jsem pozvání přednést text, který by mohl být základem diskuse na shromáždění k výročí evangelického společenství pro liturgickou obnovu Coena. Přijal jsem toto pozvání, ačkoli si opravdu nemyslím, že bych byl v této věci kompetentní – nebudu mluvit jako učitel ani odborník na liturgii, odborně se liturgikou prakticky vůbec nezabývám a co jsem snad vybudoval, už asi postupně vyšumělo nebo se posunulo do podob, které jsem rozhodně nezamýšlel.
Poslední komentáře