Zatímco počínaje šedesátými léty probíhal proces
.přizpůsobování liturgie modernímu člověku", většinou v plané naději na
znovuzaplnění kostelů, plní v současnosti evangelické kostely ve
Skandinávii a v některých německých velkoměstech tzv. tomášovské mše
(Tuomasmessu, Thomasmessen), jejichž specifiku lze těžko popsat, ale pro něž je
typický často pravý opak toho, čím se mělo vyjít dnešnímu člověku vstříc:
Počínaje slavnostním příchodem celebrantů s křížem-ikonou na počátku
bohoslužby, přes budování postranních oltáříků, psaní kartiček s votivními
úmysly, zapalování svíček a vůbec důraz na viditelné symboly, možnost pomazání
olejem a osobní zpovědi atd., o tom, že takováto bohoslužba trvá dvě hodiny ani
nemluvě. V čem je tedy její .úspěch"? Zřejmě v tom, že se vědomě
obrací na dnešního člověka s jeho slabou vírou a pochybnostmi, na dnešní
.nevěřící" Tomáše. Bere se zde vážně naprostá samozřejmost, že bohoslužebná
slavnost má být výrazem víry přítomných. Odcírkevněnému člověku se vychází
vstříc i v tom, že jde o bohoslužbu v neděli večer, nikoli ráno.
Podle výzkumů přitahuje zejména modlitební část, která je jako ve východní
liturgii před čteními. Tato část trvá 15-20 minut, a účastník bohoslužby má
možnost vstát ze svého místa, jít k některému z postranních oltáříků,
z nichž např. u jednoho lze tiše meditovat a modlit se, u jiného lze
přijmout požehnání nebo pomazání, jinde se lze modlit s druhými nebo najít
někoho, kdo mě vyslechne, informovat se o aktuálních nouzích lidí ve světě jako
podnět k vlastní modlitbě, u dalšího zapálit svíčku jako modlitbu za
určitého člověka nebo záležitost. Svůj modlitební úmysl lze připojit k přímluvné
modlitbě, která se pak předčítá, nebo napsat na lísteček pro modlitební
skupinu, která se schází v týdnu. Je samozřejmě se možné prostě jen s někým
pozdravit a tak prolomit led izolace. Vzniklý
zmatek překrývá hudba. Ta má v tomášovské mši velký význam - nikdo zde
není nucen k ničemu, co je nad jeho víru, takže je možné třeba jen přijít
a poslouchat hudbu. Jednoduché zpěvy (někde z Taizé) umožňují skutečný
sborový zpěv stovek přítomných (před vlastní mší je nácvik zpěvu). Pak následuje liturgie vcelku obvyklým
způsobem, večeře Páně je její samozřejmou součástí, zvláštností kázání např. v Brémách
je jeho dialogický charakter - jménem pochybujících Tomášů vznáší pověřený
oponent námitky. Tomášovské mše představují laické hnutí - někde je připravuje
i několik desítek spolupracovníků - a z běžných účastníků bohoslužeb se
tak stávají jejich spolutvůrci, kteří pak vcelku automaticky pozvou své
přátele, což také spoluvysvětluje velkou účast. Ten, kdo by chtěl zavést takové
bohoslužby, si musí ujasnit odpověď na následující otázky: Povoláváme laiky jen
proto, abychom stabilizovali etablovanou církev, nebo chceme opravdu vycházet
ze skutečných životních situací a skutečných otázek lidí? Chceme vzít konečně
vážně společné kněžství věřících? Chápeme my faráři, že máme lidi spíše vést k vlastnímu
konání než sami za ně konat? Máme odvahu uznat, že členové církve jsou
samostatně myslící lidé? Skupina, která bohoslužby připravuje, si musí položit
tyto otázky: Co je pro mě v bohoslužbě nepostradatelné? Jak musí vypadat
bohoslužby, na něž bych rád přivedl své necírkevní přátele? Co je mým
specifickým darem, kterým mohu přispět k bohoslužbě? Ke kritice
tomášovských mší je možno říci, že jsou v popsané podobě vhodné zejména
pro centra velkoměst a že nevytvářejí samy o sobě obec věřících. Proto k nim
ve Finsku patří setkání skupin různého zaměření během týdne a v Německu
představují jen občasný (zpravidla jednou měsíčně) doplněk života obce. Otázkou
je, kolik skutečně církvi odcizených lidí přivedou do kostela - počítá se, že
je to asi jedna třetina přítomných, tedy sice menšina, nicméně zpravidla
několik set lidí. Podle výzkumů přivádějí do kostela hlavně .mládež a katolíky".
Český a slovenský návštěvník Německa se může tomášovské mše zúčastnit např. v Hamburku,
Mnichově, Norimberku a Hannoveru (ve východním Německu zatím nikde). Další informace
lze získat na adrese Gemeindekolleg der VELKD, Berlinstrasse 4-6, D 29223
Celle.
Podle Brennpunkt Gemeinde 3/95
Poslední komentáře