Jste zde

Tomášovské mše

Zatímco počínaje šedesátými léty probíhal proces .přizpůsobování liturgie modernímu člověku", většinou v plané naději na znovuzaplnění kostelů, plní v současnosti evangelické kostely ve Skandinávii a v některých německých velkoměstech tzv. tomášovské mše (Tuomasmessu, Thomasmessen), jejichž specifiku lze těžko popsat, ale pro něž je typický často pravý opak toho, čím se mělo vyjít dnešnímu člověku vstříc: Počínaje slavnostním příchodem celebrantů s křížem-ikonou na počátku bohoslužby, přes budování postranních oltáříků, psaní kartiček s votivními úmysly, zapalování svíček a vůbec důraz na viditelné symboly, možnost pomazání olejem a osobní zpovědi atd., o tom, že takováto bohoslužba trvá dvě hodiny ani nemluvě. V čem je tedy její .úspěch"? Zřejmě v tom, že se vědomě obrací na dnešního člověka s jeho slabou vírou a pochybnostmi, na dnešní .nevěřící" Tomáše. Bere se zde vážně naprostá samozřejmost, že bohoslužebná slavnost má být výrazem víry přítomných. Odcírkevněnému člověku se vychází vstříc i v tom, že jde o bohoslužbu v neděli večer, nikoli ráno. Podle výzkumů přitahuje zejména modlitební část, která je jako ve východní liturgii před čteními. Tato část trvá 15-20 minut, a účastník bohoslužby má možnost vstát ze svého místa, jít k některému z postranních oltáříků, z nichž např. u jednoho lze tiše meditovat a modlit se, u jiného lze přijmout požehnání nebo pomazání, jinde se lze modlit s druhými nebo najít někoho, kdo mě vyslechne, informovat se o aktuálních nouzích lidí ve světě jako podnět k vlastní modlitbě, u dalšího zapálit svíčku jako modlitbu za určitého člověka nebo záležitost. Svůj modlitební úmysl lze připojit k přímluvné modlitbě, která se pak předčítá, nebo napsat na lísteček pro modlitební skupinu, která se schází v týdnu. Je samozřejmě se možné prostě jen s někým pozdravit a tak prolomit led izolace.  Vzniklý zmatek překrývá hudba. Ta má v tomášovské mši velký význam - nikdo zde není nucen k ničemu, co je nad jeho víru, takže je možné třeba jen přijít a poslouchat hudbu. Jednoduché zpěvy (někde z Taizé) umožňují skutečný sborový zpěv stovek přítomných (před vlastní mší je nácvik zpěvu).  Pak následuje liturgie vcelku obvyklým způsobem, večeře Páně je její samozřejmou součástí, zvláštností kázání např. v Brémách je jeho dialogický charakter - jménem pochybujících Tomášů vznáší pověřený oponent námitky. Tomášovské mše představují laické hnutí - někde je připravuje i několik desítek spolupracovníků - a z běžných účastníků bohoslužeb se tak stávají jejich spolutvůrci, kteří pak vcelku automaticky pozvou své přátele, což také spoluvysvětluje velkou účast. Ten, kdo by chtěl zavést takové bohoslužby, si musí ujasnit odpověď na následující otázky: Povoláváme laiky jen proto, abychom stabilizovali etablovanou církev, nebo chceme opravdu vycházet ze skutečných životních situací a skutečných otázek lidí? Chceme vzít konečně vážně společné kněžství věřících? Chápeme my faráři, že máme lidi spíše vést k vlastnímu konání než sami za ně konat? Máme odvahu uznat, že členové církve jsou samostatně myslící lidé? Skupina, která bohoslužby připravuje, si musí položit tyto otázky: Co je pro mě v bohoslužbě nepostradatelné? Jak musí vypadat bohoslužby, na něž bych rád přivedl své necírkevní přátele? Co je mým specifickým darem, kterým mohu přispět k bohoslužbě? Ke kritice tomášovských mší je možno říci, že jsou v popsané podobě vhodné zejména pro centra velkoměst a že nevytvářejí samy o sobě obec věřících. Proto k nim ve Finsku patří setkání skupin různého zaměření během týdne a v Německu představují jen občasný (zpravidla jednou měsíčně) doplněk života obce. Otázkou je, kolik skutečně církvi odcizených lidí přivedou do kostela - počítá se, že je to asi jedna třetina přítomných, tedy sice menšina, nicméně zpravidla několik set lidí. Podle výzkumů přivádějí do kostela hlavně .mládež a katolíky". Český a slovenský návštěvník Německa se může tomášovské mše zúčastnit např. v Hamburku, Mnichově, Norimberku a Hannoveru (ve východním Německu zatím nikde). Další informace lze získat na adrese Gemeindekolleg der VELKD, Berlinstrasse 4-6, D 29223 Celle.

Podle Brennpunkt Gemeinde 3/95