Zprávy

Nový biskup Innsbrucku

Innsbruck (KAP) Papež František jmenoval podle listu Tiroler Tageszeitung novým biskupem rakouského Innsbrucku dosavadního biskupského vikáře diecéze Štýrský Hradec-Seckau Hermanna Glettlera (52). Ten doposud působil jako farář ve Štýrském Hradci a byl na diecézní úrovni odpovědný za charitu a evangelizaci. Je známý pro svou angažovanost ve prospěch chudých a také jako „kněz-umělec“: vystudoval kromě teologie i dějiny umění a sám je umělecky činný.

Jmenování musí ještě schválit rakouská vláda. Poté by se Glettler měl stát v pořadí 5. biskupem diecéze založené roku 1964. Předtím Tyrolsko patřilo do diecéze Brixen, jejíž sídlo se však po první světové válce ocitlo na italské straně hranic. Dosavadní innsbrucký biskup Manfred Scheuer byl počátkem roku 2016 přeložen do Lince.

Papež lituje omilostnění pedofilního kněze

Řím (KAP) Podle italského deníku L'Avvenire přiznal papež František chybu, když na počátku svého pontifikátu v roce 2014 částečně omilostnil kněze Maura Inzoliho obviněného ze sexuálního zneužívání, který měl být zbaven úřadu. Papež mu tehdy místo toho přikázal jen pokání v klášterních podmínkách a psychoterapii. Inzoli pak prý však selhal znovu, byl laicizován a papež nyní na setkání se členy církevní komise pro ochranu dětí řekl, že už by podobnou milost nikdy neudělil. Papež řekl, že od té doby pochopil, že pedofilie je strašná nemoc.

Proti papežovu tvrzení, že Inzoli od roku 2014 spáchal další trestný čin, však protestují knězovi obhájci. Ti tvrdí, že papež je „zjevně špatně informován“ a že Vatikán laicizací Inzoliho pouze reagoval na informace, které vyšly najevo při světském trestním procesu a které se týkají Inzoliho jednání před rokem 2014. Prokázaná trestná činnost proběhla v letech 2004 až 2008 a Inzoli za ni u světského soudu dostal čtyři a půl roku vězení.

Sám papež loni vydal motu proprio Come una madre amorevole (Jako milující matka), v němž stanovil, že církevní představení budou zbaveni úřadu, pokud závažným způsobem poruší svou povinnost stíhat trestné činy, a tím pachatelům umožní způsobit obětem další škody.

Chile: protest proti útlaku Mapučů v katedrále

Vatikán (KAP) V chilském městě Concepción obsadili příbuzní politických vězňů z řad indiánského kmene Mapučů katedrálu. Jejich protest proti vládní politice podpořil podle vatikánské tiskové agentury Fides i místní arcibiskup Fernando Chomali. Podle něj „je zásadní problém,“ že mají Mapučové tak málo uznání v ústavě, že jejich kultura není respektována a že se neřeší otázka jejich práva na půdu. Je proto „na čase se tím vážně zabývat“.

Aktivisté po obsazení katedrály zahájili hladovku, aby upozornili veřejnost na diskriminaci svého národa. Arcibiskup dal přes internetovou službu Twitter najevo ochotu prostředkovat mezi protestujícími a místními úřady. Sdělil také, že obsazení katedrály proběhlo s jeho vědomím a že na hladovkáře nebude v žádném případě volat policii.

V jiné chilské provincii La Araucanía byly nedávno dva katolické a jeden evangelický kostel cílem žhářských útoků, přičemž poblíž míst činu byly nalezeny mapučské manifesty. V minulosti Mapučové často zdůvodňovali podobné útoky tím, že církevní představitelé jsou spoluodpovědní za útlak jejich národa. Zároveň však je katolická církev obhájkyní práva Mapučů na půdu; arcibiskup Chomali v této věci mezi vládou a indiány prostředkoval již roku 2014.

Mapučové čili Araukáni jsou původními obyvateli jihu Chile a Argentiny. Patří k nejchudším a nejméně vzdělaným vrstvám obyvatelstva. Od 60 let 19. století je chilský stát stále více zbavuje práv: jejich území obsadila armáda, byl jim odebrán majetek, došlo k úpadku jejich kultury a jazyka. Teprve před několika lety začalo mapučské národní obrození a menší část indiánů se radikalizovala.

Návrat křesťanů v Iráku

Mnichov (KAP/KNA) Více než 2500 křesťanských rodin se vrátilo do iráckého města Karakoš, které předtím poničili teroristé z Islámského státu. Podle německé pobočky charitativní organizace Kirche in Not (Církev v nouzi) se během měsíce čeká návrat dalších 500 rodin. Karakoš je největší křesťanské sídlo ninivské pláně. Křesťané svůj návrat oslavili procesím, jež doprovázely pancéřové vozy bezpečnostních sil, a bohoslužbou. Kirche in Not se podílí na nové výstavbě asi 13 tisíc budov v převážně křesťanských sídlech regionu, která byla zpustošena během let 2014 až 2016, kdy je ovládali teroristé. Celkové náklady se odhadují v řádu 5,5 miliardy korun.

Cesta metropolity Hilariona na Blízký Východ

Moskva-Konstantinopol-Bejrút (KAP) Vedoucí zahraničního odboru moskevkého patriarchátu metropolita Hilarion (Alfejev) navštívil Libanon, Kypr a konstantinopolský patriarchát v Istanbulu.

V Libanonu se Hilarion sešel mimo jiné s prezidentem Michelem Aúnem a maronitským patriarchou kardinálem Bécharou Butrusem Raïm. Předmětem hovorů byla mimo jiné ochrana pronásledovaných křesťanů na Blízkém Východě a částech severní Afriky.

V Nikósii Hilarion hovořil s hlavou místní autokefální pravoslavné církve arcibiskupem Chrysostomem II., tématem byla panortodoxní spolupráce a bilaterální vztahy.

Pokud lze soudit ze stručného tiskového prohlášení, podobné otázky se řešily i v Istanbulu, kde na závěr své nábožensko-diplomatické cesty Hilarion jednal s ekumenickým patriarchou Bartolomějem I. a přednesl mu „bratrské pozdravy“ moskevského patriarchy Kyrilla I. Rozhovorů ve Fanaru se účastnili také pařížský metropolita Emmanuel (Adamakis) a tajemník konstantinopolského Posvátného synodu metropolita Bartholomaios (Samaras).

Socha z Fatimy v Česku

Praha-Fatima (KAP) U příležitosti jubilea zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě cestuje po Česku socha Marie. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka ji převzal ve Fatimě na národní pouti za účasti 1300 věřících. Jde o jednu ze šesti stejných jubilejních soch, které papež František požehnal počátkem roku a které jsou určeny pro všechny obydlené kontinenty. Socha navštíví postupně všechny děkanáty země a bude vystavena v jednotlivých katedrálách a poutních místech.

Spor židů o Zeď nářků

Jeruzalém (KAP/KNA) Stát Izrael odmítá dál jednat o právech neortodoxních židů u Zdi nářků a zřídit zvláštní místo pro jejich modlitby. Na jednání tamního nejvyššího soudu tak odmítl kompromis z ledna 2016, který podle něj není závazný. Reformní židé chtěli využít vyhrazení zvláštního místa u zdi jako důkaz faktického uznání ze strany státu. Spor trvá již léta a vede se o přípustnost neortodoxních forem židovské modlitby, například společného modlení mužů a žen a možnosti, aby ženy nosily modlitební šál a předčítaly z Tóry. Ortodoxní představitelé včetně rabinátu příslušného pro území Zdi nářků tyto liberální formy považují za porušení židovského náboženského práva.

Kardinál Barbarin před soudem

Paříž (KAP) Lyonský kardinál Philippe Barbarin byl vyslýchán před soudem kvůli neoznámení sexuálních zločinů. Hlavní jednání se bude konat v dubnu 2018, rozsudek má padnout 6. dubna. Kardinála žaluje deset obětí pedofilního kněze, bývalých skautů z druhé poloviny 80. let. Viní ho z toho, že roku 2007 nereagoval na stížnosti v jiném podobném případě.

Kardinál Barbarin byl na základě podobného podezření vyšetřován již roku 2016, státní zastupitelství však řízení po několika měsících zastavilo pro nedostatek důkazů. V srpnu kardinál v rozhovoru pro noviny Le Monde připustil chyby v zacházení s případy sexuálního zneužívání roku 2007.