Jste zde

Zpívejte Pánu: hudba v bohoslužbě

Kniha Zpívejte Pánu: hudba v bohoslužbě, Krystal, 2017 je překladem dokumentu Sing to the Lord: Music in Divine Worship, který je oficiálním dokumentem Konference katolických biskupů Spojených států amerických (USCCB), byl vydán v roce 2007.

Je rozšířeným objasněním principů v dosavadních závazných dokumentech. Český překlad podle úvodních slov V. Dufky, „chce nejen přispět ke studiu a reflexi liturgické hudby, ale také poskytnout bohatou paralelu praktických pokynů, které mohou i v českém prostředí vést k hlubšímu porozumění úloze hudby v liturgii.“1

Kniha je členěna do částí I. Proč zpíváme, II. Církev se modlí III. Hudba katolické bohoslužby IV. Příprava hudby pro katolickou bohoslužbu, V. Hudební struktura katolické bohoslužby VI. Závěr

Inspirativní prvky dokumentu pro náš kontext

Dokument vyzdvihuje společný zpěv jako svébytný způsob aktivní účasti na liturgii. Proto i služba hudebníků je vnímána v kontextu ostatních liturgických služeb majících zdroj v křtu a z něho vyplývajícím všeobecném kněžství všech věřících.

Např. v čl. 32 se zdůrazňuje sounáležitost pěveckého sboru se shromážděním a důležitost účasti sboru na celém liturgickém slavení.2

V kapitole Kdo připravuje hudbu pro liturgii nacházíme shodně s IGMR jako hlavní zodpovědnou osobu faráře nebo kněze slavícího liturgii. (Čl. 119 a 120) Umožňuje však také existenci liturgické nebo hudební rady připravující hudbu.3 A to i s dalšími zástupci společenství.

Pro posuzování kvalit liturgické hudby uvádí dokument trojí posuzovací hledisko, které ústí do jednoho vyhodnocení. Hledisko liturgické, pastorační a hudební. Liturgické hledisko je shrnuto do otázky: "Může tato skladba dostát strukturálním a textovým požadavkům, které pro tento konkrétní obřad stanovují liturgické knihy?"4 Pastorační hledisko by mohla reprezentovat otázka: "Povzbuzuje daná skladba posvěcení členů liturgického shromáždění tím, že je přitahuje blíže svatým tajemstvím, která se slaví?"5 Pro posuzování hudební kvality si klademe otázky: "Má daná skladba náležité estetické kvality, které unesou tíhu tajemství, jež jsou při liturgii slavena? Je tato skladby hodnotná po stránce technické, estetické a výrazové?"6

Vzhledem v českému kontextu pokládám za velmi užitečné podtrhnout zvláště tento navrhovaný postup, neboť může přinést řád, ale zároveň pokoj a inspiraci všem angažovaným v posuzování hudby.

Hudba katolické bohoslužby

Kapitola detailně a citlivě rozpracovává instrukce k jednotlivým stylům a hudebním nástrojům.

Použití gregoriánského chorálu povzbuzuje, pokud se shromáždění na něm může účastnit zpěvem.7

Hudbu naší doby vítá, nabádá skladatele zejména k řemeslné úrovni a vynikající umělecké úrovni.8 Věnuje se instrumentům, přičemž varhany i ostatní nástroje mají své svébytné místo9, instrumentalisté mající školení a dar improvizace jsou vyzýváni k improvizaci10. Reprodukce nahrané hudby není podporována, ale dokument vymezuje situace, kdy je její použití pochopitelné.

Hudební struktura katolické bohoslužby

Část Hudební struktura katolické bohoslužby do velké míry cituje a drobně komentuje instrukce k misálu, proto bychom zde nenašli mnoho odlišností od našeho prostředí. Dovolím si zmínit jen poznámku ke zpěvu Sláva na výsostech Bohu. Ve Zpívejte Pánu je uvedeno že jej může zahajovat kněz, zpěvák nebo sbor. 11 Pro náš kontext tak odpadá povinnost mnohdy neoblíbeného sóla kněze.

Poznámky k použitým termínům

V kapitole Koordinátor hudby při zpěvu a liturgii se objevuje překlad angl. termínu director of music ministries or music director jako profesionální ředitel kůru. Tento překlad působí dosti kostrbatě. Což svým způsobem naznačuje, že vlastně takto pojatá služba (koordinátora hudebních služeb, koordinátora hudby) není na našem území zavedena či spíše jí vykonávají varhaníci, zpěváci nebo vedoucí hudební skupiny, kteří v textu dokumentu jsou uvedeni zvlášť, nezávisle na hudebním koordinátorovi liturgie. Music director je v dokumentu chápán poněkud jinak, jako koordinátor hudebních charizmat. O takové službě naše dokumenty nemluví ani nedávají do vzájemného vztahu všechny služby (kantor, spěvák, varhaník, sbor, music director). Myslím, že všechny drobné překladatelské obtíže textu slouží jako impulz k novému promýšlení v oblasti liturgické hudby.

Závěr

Osobně vidím knihu jako velmi zdařilý pokus znovu upoutat pozornost na kvalitu a možnosti liturgické hudby u nás. Důraz na společný zpěv, společné slavení všech věřících a jeho aktivní účast, jak v dokumentu zaznívá12 nás opět vrací k pokladům dokumentů II. vatikánského koncilu. Mám na mysli pojetí církve sloužící nesoucí radostnou zvěst všem.

Porovnání národních odlišností při četbě dokumentu nabízí mnohovrstevnatou inspiraci jež, jak věřím bude sloužit cíli formulovanému editory českého vydání: "Kéž by výsledkem českého vydání dokumentu Zpívejte Pánu byla inspirace a nové zaujetí pro úkol propojování hudby a liturgie. Na praktické rovině by mohl být výsledkem pevný zvyk plánovat hudbu v liturgii s liturgickými knihami v ruce, komplexně a za účasti různých zástupců slavícího společenství."13

1V. Dufka, Úvod k českému vydání, str. 14

2Zpívejte Pánu: hudba v bohoslužbě, str.32" Členové sboru, jako všichni, kdo při liturgii přisluhují, by měli svou službu vykonávat se zřejmou vírou a měli by se účastnit celého liturgického slavení, neboť tím dávají najevo, že jsou služebníky liturgie a členy shromáždění."

3Zpívejte Pánu, čl 121, str. 56-57 "V případě, že má hudbu pro liturgii připravovat liturgická nebo hudební rada, mají být jejími členy osoby s patřičnými znalostmi a uměleckými dovednostmi, jichž je pro slavení třeba: muži a ženy mající školení v katolické teologii, liturgii, liturgické hudbě a lidé obeznámení se současnými prameny v těchto oblastech. Vždy je dobré přizvat jako poradce další členy shromáždění, aby zde mohli prezentovat svou perspektivu."

4Zpívejte Pánu, čl. 127, str. 58

5Zpívejte Pánu, čl. 130, str. 59

6Zpívejte Pánu, čl. 134, str.59

7Zpívejte Pánu, čl. 73, str 42-43 "Při zvažování využití pokladu gregoriánského chorálu by měli faráři i hudebníci spolupracující při liturgii dbát na to, aby se shromáždění mohlo aktivně účastnit liturgie zpěvem. Měli by být citliví na kulturní a duchovní ovzduší společenství, kterým slouží, aby byla církev budována v jednotě a pokoji.

8Zpívejte Pánu, čl. 84, str.45

9Zpívejte Pánu, čl.90 "Slavení liturgie obohacují také mnohé další nástroje, např. dechové, strunné a bicí nástroje -podle dlouhodobých místních zvyklostí za předpokladu, že jsou pro použití v liturgii vhodné nebo je lze vhodným učinit." IGMR 393

10Zpívejte Pánu, čl. 43, str. 34

11Zpívejte Pánu, čl.149, str. 64

12Např. Zpívejte Pánu, v čl. 8 cituje GS 1 "Velikonoční hymnus samozřejmě neutichá s koncem liturgického slavení. Kristus, jehož chválu jsme pěli, s námi zůstává a dveřmi kostela nás odvádí do celého světa, se všemi jaho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi.

13Zpívejte Pánu, Poznámka k českému vydání, str. 101