Rozjasnění a bloudění

Český zápas (orgán CČSH) vyšel 10. října 1993 se zásadním úvodníkem.  Jde o hledání "čechoslovácké" teologické identity, které podle autora úvodníku nyní po různých peripetiích dochází svého dovršení: "Dosavadní dějiny naší církve jsou cestou programového vyjasňování vlastní duchovní identity, jež se na prvním a druhém zasedání VII. sněmu v březnu 1991 zcela již rozjasnilo v zásadním rozpoznání, které by už i do budoucna mělo setrvat jako conditio sine qua non (podmínka, bez níž není možné dál pokračovat):

Církev československá husitská je církví svobodně reformační husitského směru." Po sedmdesáti letech existence je skutečně již na čase, aby církev věděla, co je zač - nejen pro sebe samu, ale i kvůli těm, kdo stojí kolem a hledají pravdu svého vztahu k ní. Její vlastní duchovní rozhodnutí má ovšem být podrobeno zkoumání. Zmíněný úvodník k otázkám přímo nutí.  1. CČSH odstříhla své modernistické/liberální počátky i pozdější tápání někam ve směru anglikánství/luterství a zařazuje se ke svobodně reformačním církvím, tedy do sousedství baptistů a Církve bratrské. Je však tak obrovský skok vůbec možný, a pokud ano, byl by v duchu dosavadního vývoje, poznamenaného spíše liberalismem a eklekticismem než strohou vyznavačskou kázní svobodných církví? Jak se s tímto posunem snáší dosavadní liturgická a pastorační praxe, která má většinou stále ještě daleko blíže k liberálnímu luterství než ke starému husitství nebo k moderním "free churches"?  2. Hlásí-li se CČSH ke kalvínské a husitské tradici, proč se dokonce i v samotném citovaném úvodníku objevuje liberální představa "Ducha Kristova, jak se nám zachoval v Písmu a podání starokřesťanském. . ."? (Toto pojmosloví je nepoužitelné v tradicích, zdůrazňujících živost a aktuální, aktivní a lidmi nemanipulovatelnou duchovní přítomnost Svatého Ducha, který "se nám" tak nemůže prostě v něčem "zachovat" a dochovat.) 3. Jak si CČSH představuje spojení "husitského směru" se .svobodně reformační" tradicí? Není to protimluv nebo alespoň příliš laciný výrok? Kalvína s Husem spojuje zejména křesťanská mravní vážnost hraničící bezmála s fanatismem a tvrdošíjné reformátorské úsilí, tedy dvě věci, kterých se v CČSH bohužel nedostává. (Viz častá spolupráce představitelů této církve s bývalým režimem nebo beznadějně ztuhlá duchovní tvářnost vymírajících náboženských obcí.) Na druhou stranu však si věroučné systémy obou reformátorů a jejich následovníků příliš podobné nejsou, v některých oblastech se mi zdají být přímo protichůdné, a stejně tak nepodobná a někdy protichůdná je i praxe a nauka CČSH vzhledem k teologii husitů nebo reformovaných.  Není tedy zmíněný úvodník Českého zápasu pouze další figurou eklektického tanečku, který se tváří chvíli jako valčík a chvíli jako lambada, jen aby se v něm něco pěkného neopominulo?

Ne, dosud nemohu sdílet optimismus. Ještě se zcela nerozjasnilo. Bude pokračovat bloudění?

JaS