Vlna výstupů z církve v Německu kulminuje

Až dvouhodinové fronty si museli v řadě německých velkoměst odstát v prvních měsících roku žadatelé o výstup z církve. Kulminace výstupové vlny je podmíněna zavedením vyšších státních daní a ti, jejichž členství v církvi už stejně bylo formální, se nyní hledí zbavit povinnosti platit církevní daň.  Důvodem výstupu však nemusí být jen ztráta víry, ale často i nemožnost spoluurčovat užití církevní daně - tito lidé pak ušetřené peníze odvádějí přímo své farní obci či určité charitativní aktivitě. Od roku 1989 opustilo katolickou církev 800 000 a evangelické církve dokonce 1,5 milionu členů.  Účast na bohoslužbách poklesla v katolické církvi na 19,3 % a v evangelické církvi dokonce na 4,8 %. V katolické církvi jsou některé diecéze zcela bez novokněží, v r. 1993 bylo vysvěceno jen 238 kněží (pokles za čtyři roky o čtvrtinu. Kdo všechno slouží s tichým vědomím biskupů nedělní mši, raději neuvádíme). V evangelické církvi, která nezná povinnost celibátu, naopak paradoxně roste problém nezaměstnanosti duchovních. V západním Německu je dnes asi 20 % obyvatel bez vyznání, a ve východním Německu asi 70 %, v Lipsku a Rostoku dokonce 95 %. Duchovně čilá menšina je mi milejší než zchromlá většina, komentuje vývoj Walter Kasper.

• podle zahraničních pramenů-