Za pokus o vstup do nové epochy lidské solidarity, v duchu
zakládací Charty OSN, označil Butros Butros Ghálí kodaňskou konferenci o
sociálních otázkách. Juan Somaría,
chilský velvyslanec u OSN, který je autorem myšlenky uspořádat zmíněnou
konferenci, říká: Po ukončení konftrontace Východ-Západ prakticky pominulo
nebezpečí nukleární války a sociální otázka se stala nejrizikovějším faktorem
pro mír v současném světě. 1,3 miliardy lidí žijí v absolutní
chudobě, 800 milionů lidí přímo hladoví, 820 milionů lidí nemá práci. V Atlantě,
sídle CNN a Coca-coly, žije v bídě čtvrtina obyvatel, ve Frankfurtu je na
sociální pomoc odkázáno přes 12 % lidí. Rozvojová pomoc je stále více omezována
na země bezprostředně sousedící s bohatými. Slíbených 0,7 % společenského produktu dává
na rozvojovou pomoc pouze Norsko, Švédsko, Dánsko a Holandsko, Německo po
sjednocení snížilo pomoc na 0,37 %, 17 z 21 blahobytných států (zemí OECD)
drasticky snížilo pomoc na 56 miliard dolarů. Otázkou je i užití těchto peněz -
skutečnou pomocí je pouze investice do malých, přehledných projektů, zejména do
školství a zdravotnictví, peníze vložené do ambiciózních projektů jsou zpravidla
ztraceny či neefektivně vynaloženy. Světová banka a IWF jsou pod vlivem
neoliberálů bez sociálního ohledu. Po pádu komunismu získaly multinacionální
monopoly téměř neomezenou moc a jsou schopny diktovat politiku vládám států.
500 mezinárodních firem kontroluje 70 % světového obchodu, aniž jsou komukoli
odpovědné, naopak mohou srazit vlády na kolena, říká profesor práva z Canberry
Julian Disney. Pro země jako Indie či Indonésie jsou rozhodnutí firem investovat
či neinvestovat důležitější než jakékoli mezinárodní závazky. Podle Disneye má
sociální rada OSN podobně rozsáhlé kompetence jako rada bezpečnosti, ale
nevyužívá jich. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii James Tobin navrhuje zdanit
mezinárodní devizové transakce - půlprocentní daň by přinesla ročně 360 miliard
dolarů na sociální programy. Americký ekonom David Felix soudí, že zdanění Wall
Streetu by postihlo ty pravé a tržnímu hospodářství by neublížilo. Bez závazného
kodexu chování pro koncerny a bez globálního sociálního řádu čekají svět
dramatické následky, varujeWard Moorehouse z newyorské rady pro
mezinárodní a veřejné záležitosti.
-
podle zahraničních pramenů-
Poslední komentáře