Knihovnička Getseman

Na stole mi leží několik knih, většinou „redakci zaslaných", které vesměs stojí za zmínku.

Jan Sokol: Čtení z bible (Česká biblická společnost) je „obyčejná" antologie biblických textů s poučeným a čtivým komentářem Jana Sokola. Její obzvláštní hodnota a jedinečnost však spočívá v ilustracích autorova bratra Václava Sokola. Jsou jednoduché a prosté, a právě tím prozrazují velkou hloubku vcítění. Tolik let nám už scházela „obrázková bible", jejíž ilustrace by snesly přísnější měřítko!

Systematická teologie 1 - Římskokatolická perspektiva (Centrum pro studium demokracie a kultury) obsahuje rozsáhlý a podnětný esej o úkolu a metodách systematické teologie (také .dogmatika" se této disciplíně říkává) z pera F. Schüssler Fiorenzy; a dále příspěvky o víře a zjevení (A. Dulles), Bohu (D. Tracy, C. Mowry LaCugna) a stvoření (A. M. Clifford). Jde o první ze tří svazků přehledu katolické věrouky, který vznikl v USA počátkem devadesátých let jako moderní, ekumenicky přístupná pomůcka pro úvod do studia disci- plíny. Neměl by scházet v knihovně nikoho, kdo chce katolickou víru poznat hlouběji než na úrovni katechismů. 

Peter Pawlowsky: Křesťanství v proměnách dvou tisíciletí (Vyšehrad) je .ekumenicky orientovaný přehled základních informaci o křesťanství a hlavních etapách jeho vývoje", píše se na obálce. Dodejme, že stručně, přehledně a inteligentně napsaný.

Miloš Sládek: Malý svět jest člověk aneb Výbor z české barokní prózy (H & H). Dobře udělaná a dobře vypravená antologie z textů 17. a 18.  věku včetně pohádek a kuchařek. Nic víc, nic míň. Ale říká se, že český katolicismus je ve svých základech především barokní. Není to sice tak docela pravda, ale baroka s sebou stále neseme hodně v dobrém i ve zlém.  Sládkova antologie nám do těchto základů umožňuje nahlédnout; po stránce náboženské jsou velice zajímavá kázání a zejména vyprávění o poutních místech. A nezatajuji, že jsem se nad některými stránkami knihy dobře pobavil.

Jacob Kremer: Budoucnost zemřelých (Vyšehrad). Co nás čeká po smrti, je zásadní otázka každého náboženství a filozofie a zároveň otázka, ve které jakoby křesťané v naší době nejvíce ztráceli jistotu, jak alespoň dosvědčují sociologické výzkumy. Možnost ověření je zde zkrátka pramalá a konkurence ateistických či naopak reinkarnačních modelů silná. Kniha Jacoba Kremera sestává ze dvou částí: po výkladu biblických pojetí smrti a posmrtné existence (množné číslo užívám záměrně) následuje výlet do dějin výtvarného umění: autor komentuje na sérii výtvarných děl s motivem Lazarova vzkříšení, jak se během dvou tisíciletí vyvíjelo pojetí tohoto biblického tématu.