Mikulovské centrum pro evropskou kulturu vydalo na počátku tohoto roku ve spolupráci s brněnským Centrem pro studium demokracie a kultury publikaci Dům Boží a brána nebe ve 20. století s podtitulem Studie o sakrální architektuře. Sborník pečlivě editovaný Alešem Filipem a Norbertem Schmidtem obsahuje příspěvky přednesené na stejnojmenném kolokviu, které se v Mikulově konalo v r. 2005 a vychází jako druhý svazek periodické řady Synésis. Jednotlivé stati se věnují vybraným problémům české a moravské sakrální architektury minulého století (s jedinou výjimkou, kterou je příspěvek Pavla Kopečka, analyzující patristické přístupy k liturgickému prostoru, zejména na příkladu hymnu Sogitha ze 6. století) a jejich témata sahají od esejistického zamyšlení nad problematikou sekularizace po detailní interpretaci aktuální monastické architektury.
Jádrem sborníku jsou průkopnické monografické stati, mapující architektonickou tvorbu vybraných řádů či denominací (salesiánská architektura, architektura CČH a Církve adventistů sedmého dne) nebo teritorií (studie Dušana Foltýna o sudetoněmecké monastické architektuře v době první republiky). Zastoupení autoři jsou svojí profesí z většiny historici umění, což určuje vyznění jednotlivých, na vysoké úrovni zpracovaných příspěvků a koneckonců i charakter celého svazku, jemuž jakoby scházelo druhé těžiště, představující dobově či denominačně specifické podoby liturgie. Právě tento souzvuk by mohl přinést dokonalejší pochopení církevní architektury zejména první poloviny 20. století, která v celé své šíři stále čeká na komplexní umělecko- historické a liturgicko-historické zpracování.
Poslední komentáře