Zprávy

Pozor na údajná vyjádření papeže Benedikta

Řím (KAP) Španělská verze zpravodajské agentury Zenit přinesla zprávu anonymního informátora, který tvrdí, že hovořil s bývalým papežem Benediktem XVI. Benedikt mu prý řekl, že k odstoupení z papežského úřadu ho přiměla „mystická zkušenost“. Čím více prý pozoruje charisma svého nástupce Františka, tím lépe rozumí tomu, že jeho rozhodnutí bylo i vůlí boží.

O pravosti zprávy ovšem pochybují znalci osobnosti bývalého papeže. Vedoucí německojazyčného oddělení Rádia Vatikán P. Bernd Hagenkord řekl církevní rozhlasové stanici v Kolíně nad Rýnem domradio, že „ta záležitost s mystickou zkušeností je moc patetická, vůbec to nezní jako Benedikt.“ Naproti tomu důvěryhodně zní další věta, kterou Benedikt údajně řekl, že totiž jeho odstoupení nebylo útěkem před světem, ale „útěkem k Bohu a k životu z jeho lásky“.

Také Benediktův životopisec Peter Seewald označil zprávu agentury Zenit za „vybájený tlach“. Portálu kath.net řekl, že sám Benedikta nedávno navštívil. „Mluvili jsme i o jeho odstoupení. Rozhodně nic podobného nenaznačil.“

Sám Benedikt XVI. své odstoupení v únoru 2013 oznámil velmi střízlivě, odůvodnil je úbytkem tělesných i duševních sil vzhledem k pokročilému stáří.

Hrozí zánik křesťanského Východu

Vatikán (KAP) Maronitský patriarcha kardinál Béchara Butrus Raï se tváří v tvář vývoji v Egyptě, Sýrii a dalších zemích Blízkého Východu obává, že křesťanské dědictví v regionu definitivně zanikne. „Jsme teď svědky úplného zničení toho, co křesťané vybudovali za 1700 let,“ řekl kardinál v rozhovoru pro Radio Vatikán.

Kardinál v rozhovoru také kritizoval postoj Západu k tragédii regionu. Západ podle něj zdejší konflikty pro své hospodářské zájmy ještě posiluje; jako příklad patriarcha Raï uvedl, že Muslimské bratrstvo obdrželo ze Západu dvě miliardy dolarů. Příklady z Egypta, Sýrie i Iráku ukazují, že kdykoli upadne blízkovýchodní země do chaosu, jsou tam bezdůvodně napadáni místní křesťané. V Egyptě se tak křesťané stávají oběťmi konfliktu mezi fundamentalistickými a umírněnými muslimy, v Sýrii jsou zas oběťmi střetu mezi sunnity a šíity.

Skotský kardinál bránil vyšetřování pedofilie

Londýn (KAP) Emeritní glasgowský arcibiskup Mario Conti zaslal katolickému týdeníku The Tablet dopis, v němž uvádí, že kardinál Keith O'Brien, sám nyní podezřelý ze sexuálních zločinů, zabránil ještě jako předseda skotské biskupské konference projektu, který měl vyšetřit sexuální zneužívání nezletilých ve všech osmi skotských diecézích. Projekt schválila skotská biskupská konference roku 2011, O'Brien však krátce po jeho zahájení vyšetřování zastavil. Biskupská konference Contiho obvinění potvrdila a zavázala se, že bude pokračovat v řešení problémů se sexuálním zneužíváním.

Kardinál Keith O'Brien se po obvinění z osobního sexuálního selhání v únoru 2013 vzdal úřadu arcibiskupa Saint Andrews a Edinburghu a po veřejných protestech se ani neúčastnil letošní papežské volby.

Slovinská církev v krizi

Vídeň-Maribor (KAP) Slovinská katolická církev se ocitla v hluboké krizi. Riskantní podnikání, do něhož se zapojila, zkrachovalo, a církev se ocitla v platební neschopnosti. Za dvěma koncerny, v nichž měla 50% podíl mariborská arcidiecéze, zbyl dluh asi 800 milionů euro. Samotná arcidiecéze dluží 37 milionů euro. Ohroženo je tím velké množství pracovních míst.

Papež František v červnu 2013 sesadil oba vedoucí představitele slovinské církve, arcibiskupy Antona Strese (Lublaň) a Marjana Turnseka (Maribor).

Toto rozhodnutí ovšem řada představitelů slovinské církve kritizuje, protože je považuje za nespravedlivé. Například morální teolog Ivan Stuhec poukázal na to, že odvolaní arcibiskupové nemají na problémech vinu, protože rozhodnutí, která vedla ke krachu, byla učiněna už v letech 2006 až 2008, kdy ještě nebyli v úřadě. Vatikán byl o situaci informován již před několika lety a předchozí mariborský arcibiskup Franc Kramberger, který nese za situaci hlavní odpovědnost, rezignoval už roku 2011.

Slovinský kuriální kardinál Franc Rode, který byl arcibiskupem Lublaně do roku 2004, poukázal v rozhovoru pro lublaňský deník Delo na to, že přísné papežovo rozhodnutí je potřeba číst v širším kontextu. Slovinský případ totiž na Františkův pracovní stůl přišel právě v době, kdy se řešil finanční skandál vatikánské banky, zejména kauza Msgre. Nunzia Scarana, zatčeného policií při nelegálním převozu peněz. Papež považuje podle kardinála Rodeho veškeré machinace s církevními penězi za velké pohoršení a odvoláním obou arcibiskupů chtěl varovat představitele celé světové církve.

Biblická společnost žádá o doménu .bible

Washington (KAP) Americká biblická společnost (ABS) si u regulátora internetu, organizace ICANN, zažádala o internetovou doménu nejvyššího řádu .bible. Doug Birdsall, předseda Americké biblické společnosti, řekl, že je to „pro bibli přechod od Gutenberga ke Googlu“. ABS je ochotna se „o tento nový digitální prostor dělit, aby lidé všude věděli, kde mohou najít relevantní informace o biblických tématech“. Podmínkou je, aby ti, kdo budou novou doménu využívat, měli „zdravou úctu k bibli“, a tím se zabránilo zneužití. Proti žádosti ABS vznesla námitku IT komise Saúdské Arábie. Tvrdí totiž, že „neexistuje žádný jasný konsensus, kdo nebo co se považuje za bibli“.

Roku 2011 bylo rozhodnuto, že k národním doménám, jako je .cz, a 22 speciálním doménám, jako je .com nebo .org, přibudou další domény nejvyššího řádu. Žádosti se již mohou podávat a poplatek z jednu žádost činí 185 000 dolarů. Kromě biblické domény se z náboženské oblasti registrují žádosti o domény .faith (víra), .church (církev), .catholic (katolictví), .cbn (americká křesťanská televize CBN), .islam, .mormon a .christmas (Vánoce).

První encyklika papeže Františka

Vatikán (vlastní zpráva) Papež František datoval dnem 29. června 2013 svou první encykliku, nazvanou Lumen Fidei, Světlo víry. Text vychází z předlohy, kterou započal, ale nedokončil Františkův předchůdce Benedikt XVI.; dá se tak říci, že jde o první encykliku v dějinách, která vznikla ve spolupráci dvou papežů. Encyklika je věnována víře a jejím důsledkům pro lidský život. Má úvod a čtyři kapitoly, dělena je do 60 úseků. Papež Benedikt XVI. vyhlásil letošní rok – rok 50. výročí zahájení druhého vatikánského koncilu – rokem víry, a proto si zvolil toto téma. Encykliku lze najít v několika jazycích (zatím ne česky) na internetové adrese Svatého stolce: http://www.vatican.va/holy_father/francesco /encyclicals/index_it.htm.

Turecko: více práv a náboženské svobody

Ankara (KAP) Úřad tureckého ministerského předsedy Recepa Erdoğana připravil reformní balík zákonů, který má občanům Turecka zajistit více lidských, občanských a náboženských práv.

Mimo jiné se tak zlepší situace tamní syrskopravoslavné církve a muslimské sekty alevitů. Naopak řeckopravoslavní zřejmě nedosáhnou znovuotevření svého semináře, které jim bylo přislíbeno. Zdá se, že v tomto ohladu Ankara čeká na vstřícný krok Řecka, kde se v hluboké ekonomické a politické krizi zhoršila situace tamní muslimské menšiny.

Reforma také má opět povolit muslimský řád dervišů, jenž zrušil Mustafa Kemal Atatürk roku 1924. Toto bratrstvo repre-zentovalo niterný směr islámu a jeho členové byli tolerantní vůči křesťanům. V době geno-cidy, během které v letech 1915 až 1923 kemalisté a mladoturci vyvraždili statisíce Arménů a jiných křesťanů, dervišové pomohli zachránit mnoho z nich před smrtí.