Jste zde

Zprávy

Hösle: Náboženství profitují ze sekularizace

Vídeň (KAP) Německo-italský filozof Vittorio Hösle polemizoval v rozhovoru pro agenturu Kathpress s tezí, že sekularizace a privatizace náboženství škodí etablovaným náboženským společnostem. Sekularizace sice podle něj narušuje tradiční spolupráci státu a církve, ale zároveň uvolňuje obrovské kreativní síly a nakonec i „živou religiozitu“. Příkladem jsou Spojené státy, kde od počátku neexistuje žádná hmotná podpora církví státem, náboženství však má na veřejnosti mnohem větší váhu než v Evropě. Stát tam ve vlastním zájmu podporuje spolupráci s církvemi v oblastech jako vzdělávání nebo zdravotnictví, protože tím ušetří peníze. Ale důležité je, že tato forma spolupráce nepodrývá kreativní schopnosti náboženských společností. Zároveň se v USA náboženství chápe jako jeden z důležitých etických fundamentů společnosti.

Náboženství v USA je podle Hösleho intenzivní a téměř archaické – udržela se zde zejména u protestantů poměrně naivní biblická víra, kterou vzdělaní Evropané ztratili již v 19. století, a tak krize teologie na univerzitách nikdy nedosáhla evropských rozměrů. V posledních letech se „antiintelektuálním“ přístavem biblického fundamentalismu dokonce stala Republikánská strana. Na druhou stranu se ve veřejném diskursu o náboženství v USA projevuje silná liberalita, a to tím, že jednotlivá tradiční náboženská přesvědčení nejsou známkována jako „špatná“ nebo „nesprávná“, ale připouštěna jako rovnocenné možnosti.

Čeští biskupové orodovali za Bezáka

Praha-Bratislava (KAP) Čeští biskupové vykonali v Římě pravidelnou návštěvu ad limina u papeže Františka. Ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz poté pro TV Noe uvedl, že se mimo jiné u papeže přimlouvali, aby se setkal s odvolaným trnavským arcibiskupem Róbertem Bezákem a vyslechl jeho stanovisko k případu. Z Františkovy reakce prý bylo zřejmé, že je s případem seznámen. Papež prý také doufá, že se záležitost pohne kupředu.

František Lobkowicz uvedl, že důvody Bezákova odvolání nezná ani on sám. Tyto důvody tak stále zůstávají přísně střeženým tajemstvím. V této souvislosti je zajímavé tvrzení, jež přinesl František Mikloško, slovenský politik a katolický aktivista, který se v záležitosti angažuje. Mikloško referoval o rozhovoru mezi Bezákem a prefektem Kongregace pro biskupy kardinálem Marcem Ouelletem. Bezák prý ke svému údivu zjistil, že se Ouellet domnívá, že odstoupil dobrovolně. Ve skutečnosti se Róbert Bezák odmítl úřadu vzdát, dokud mu nebudou sděleny důvody, proč by tak měl učinit, takže byl odvolán. Kardinál Ouellet tedy byl zřejmě špatně informován, pravděpodobně dezinformace přišly ze Slovenska.

Slovenský církevní analytik Imrich Gazda považuje postoj českých biskupů k Bezákovi za „velmi zajímavý“ a připomíná, že pražský kardinál Dominik Duka již před několika měsíci prohlásil, že se v případu nechce příliš angažovat, ale je si jist, že Bezák nebyl odvolán na základě mravního prohřešku. Jiný český biskup, litoměřický ordinář Jan Baxant, přitom roku 2012 vedl apoštolskou vizitaci, jež vedla k Bezákovu odvolání.

Slovenské Katolícke noviny odmítly letos uveřejnit placený inzerát s blahopřáním k 54. narozeninám Róberta Bezáka, jež připadají na 1. března. Arcibiskupovi příznivci se proto rozhodli při této příležitosti vyvěsit několik plakátů v Bratislavě a Trnavě. Na den narozenin se také uskutečňuje společná modlitba před budovou, v níž sídlí slovenské apoštolská nunciatura.

Konsistoř kardinálů se věnovala rodině

Vatikán (KAP) Ve Vatikánu se konala první konsistoř – plenární zasedání kardinálského sboru – za úřadování papeže Františka. Porada se týká důležitých otázek světové církve a zejména tématu obou příštích biskupských synod, jež se budou konat roku 2015, pastorace rodin. Papež na úvod konsistoře zdůraznil ústřední roli rodiny pro lidskou společnost a konstatoval, že je potřeba přizpůsobit pastoraci rodin novým podmínkám. Přizpůsobení má být důkladné a nesmí neupadnout do kasuistiky. Hlavní teologický referát na toto téma přednesl německý kardinál Walter Kasper.

Na konsistoři se také probíralo téma rostoucího pronásledování křesťanů ve světě a situace v zemích sužovaných násilím a nestabilitou. Papež v rámci konsistoře rovněž jmenoval „své“ první kardinály, celkem devatenáct osob.

Nový ekonomický sekretariát ve Vatikánu

Vatikán (KAP) Papež František vydal pokyn ke zřízení nového ekonomického sekretariátu, který bude dohlížet nad všemi aspekty vatikánského a církevního hospodářství. Prefektem nového vatikánského „ministerstva“ se stává australský kardinál George Pell (72), člen úzkého papežského poradního sboru osmi kardinálů „C8“. Jedná se o první institucionální reformní krok nového papeže. Zřízení „Segreteria di Economia“ má zjednodušit a centralizovat řízení vatikánské ekonomiky, umožnit zapojení externích finančních expertů a prosadit mezinárodní standardy účetnictví a správy majetku.

Při sekretariátu bude zřízena rada složená z osmi biskupů z různých zemí a sedmi profesionálních expertů v oboru ekonomie. Vedle prefekta a tajemníka zajišťujícího denní chod úřadu bude v ekonomickém sekretariátu pracovat rovněž stálý auditor s pravomocí kontrolovat ekonomický chod všech vatikánských institucí.

Chudoba v Británii je podle církví kritická

Londýn (KAP) Více než 40 vysokých náboženských představitelů se ve Velké Británii obrátilo na veřejnost ve věci rostoucí chudoby v zemi. Otevřený dopis publikovaly noviny Daily Mirror. O chudobě se v něm hovoří jako o „národní krizi“ a náboženští představitelé vyzývají vládu k činům na její zmírnění. Ačkoli jde o velmi bohatou zemi, bylo loni přijato 5500 osob do nemocnice kvůli podvýživě, půl milionu lidí je odkázáno na potravinové dary a každá pátá matka udává, že si sama odříká jídlo, aby ho mohla dát dětem. Ceny potraviny během minulých pěti let stouply o 30 %, ale platy v tomto období zůstaly zhruba stejné.

Vláda proto podle signatářů musí řešit dostupnost potravin a zajistit přiměřenou odměnu za práci. Sociální systém také potřebuje „robustní poslední obrannou linii proti hladu“. Manifest podepsali čelní představitelé anglikánské, metodistické, sjednocené reformované a kvakerské církve.

Nezávisle na nich o několik dní dříve ostře kritizoval sociální politiku současné britské vlády i katolický arcibiskup z Westminsteru Vincent Nichols. Premiér David Cameron reagoval mimo jiné tím, že vládní úsporná opatření jsou součástí „mravní odpovědnosti“ a že sociální systém musí lidi podněcovat k práci.

Limburg: Zneužity prostředky nadace

Mnichov (KAP) Limburský biskup Franz-Peter Tebartz-van Elst a jeho generální vikář Franz Kaspar podle německého listu Süddeutsche Zeitung zcizili peníze nadace Gemeinnützigen St. Georgswerk jejich účelu a využili je pro stavbu luxusního diecézního centra a biskupského sídla. Nadace již nebyla aktivní, její peníze však byly určeny na podporu chudých a rodin s dětmi. Biskup Tebartz-van Elst byl již dříve postaven papežem mimo službu kvůli enormním a veřejnosti zatajovaným stavebním výdajům a generální vikář Franz Kaspar byl penzionován.

Anglikáni a homosexuální sňatky

Londýn (KAP) V Británii vstoupí 13. března v platnost zákon umožňující homosexuální sňatky. Anglikánská církev Anglie a Walesu k němu vydala stanovisko, podle něhož jsou tyto sňatky jejím duchovním zakázány. „Vstoupit s někým stejného pohlaví do manželství by bylo zřejmým porušením nauky Církve Anglie,“ píše se ve stanovisku, a takoví lidé nemohou být ordinováni. Je totiž úkolem duchovních, aby svými životy odráželi nauku církve. Laici žijící v podobném svazku však jsou v anglikánských sborech vítáni, i když jejich svazku zde nelze požehnat. Biskupové při tom poukázali na dlouholetou tradici anglikánské církve tolerovat odlišné názory a vyhýbat se stanovení ostrých hranic.