Jste zde

Zprávy

Všepravoslavný koncil: čtyři církve chyběly

Athény (KAP/KNA) Na Krétě se ve dnech 17. až 26. června konal první všepravoslavný koncil v dějinách. Právo účasti měly všechny autokefální církve, ze 14 se jich však účastnilo jen 10. Účast odřekli zástupci antiošského patriarchátu (kvůli územnímu konfliktu s jeruzalémským) a dále ruská, bulharská a gruzínská národní pravoslavná církev. Na sněmu se podílelo 166 účastníků, předsedal konstantinopolský patriarcha Bartoloměj.

Koncil jednal o šesti předem zvolených tématech, k nimž přijal příslušné dokumenty: misie v současném světě; pravoslavná diaspora; církevní autonomie; manželství; půst; vztah pravoslaví ke zbytku křesťanského světa. Poslední, ekumenické téma bylo zvlášť sporné; jednalo se o tom, zda vůbec nepravoslavné křesťanské organizace lze nazývat církvemi.

Prakticky důležité například je, že koncil sice pravoslavným zakázal manželství s nepravoslavnými křesťany, umožnil však takovým manželstvím požehnat na základě „milosrdenství a lásky k člověku“, zatímco manželství s nekřesťany včetně židů jsou „kategoricky zakázána“.

Koncil shrnul svá přání v závěrečném poselství. Patří sem jednota pravoslaví, starost o pronásledované křesťany a svobodu náboženství, ale i otevření pravoslaví otázkám současného světa, jako je vztah vědy a víry nebo ochrana životního prostředí.

Především s ohledem na nepřítomnost čtyř důležitých církví bude otázkou budoucnosti, nakolik se autorita koncilu v pravoslaví prosadí. O přijetí jeho závěrů totiž bude rozhodovat každá pravoslavná církev jednotlivě, což se týká i těch, které se synodu účastnily. Také z tohoto hlediska může být důležité, že koncil se usnesl na institucionalizaci „posvátné a velké synody“. To znamená, že zúčastněné církve hodlají podobná setkání v budoucnu opakovat. To nabízí možnost dalším autokefálním církvím, aby se v budoucnu bez ztráty tváře do pravoslavného koncilního procesu zapojily. Ustálenou institucí by se mohla stát i „synaxis“, tedy shromáždění hlav jednotlivých církví.

Koncil pozitivně zhodnotil i papež František, který věří, že ještě přetrvávající rozdíly mezi pravoslavnými by se mohly vyřešit postupem času. Dobré podle něj je již to, že se zástupci autonomních pravoslavných církví sešli, aby se „viděli tváří v tvář, spolu se modlili a hovořili a snad pronesli i nejednu vtipnou poznámku“.

V Římě vzniká studijní komise pro jáhenky

Vatikán (KAP) Začíná vznikat papežem Františkem ohlášená studijní komise pro zavedení jáhenek v katolické církvi. Na papežově stole již leží dva seznamy možných členů, připravené kuriálním kardinálem Müllerem a předsedkyní mezinárodního sdružení řádových představených Carmen Sammutovou.

Příměří v Kolumbii

Bogota (KAP) S pomocí zahraničních zprostředkovatelů bylo dohodnuto a v kubánské Havaně podepsáno příměří, které by mělo ukončit přes padesát let trvající boje mezi kolumbijskou vládou a levicovou guerillou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Nyní by měla být dojednána a v referendu schválena definitivní mírová smlouva.

Předseda kolumbijské biskupské konference Luis Augusto Castro Quiroga příměří uvítal jako „výjimečný pokrok“ a vyjádřil naději na trvalý mír v zemi. Katolické církev podle něho od roku 2012 mírové rozhovory blízka doprovázela a umožňovala zejména kontakt mezi vyjednavači a oběťmi násilí, pomáhala moderovat dialog a pečovala o oběti. „Také jsme přispěli k tomu, že lidé lépe chápou, co tento mírový proces obnáší,“ řekl arcibiskup Castro Quiroga. a dodal, že nyní bude důležité, aby obě strany dohodu skutečně naplnily. „Teprve až zmizí všechny zbraně, zmizí u lidí také strach, který je provázel tolik let.“

Jezuita a odborník na mírové procesy Mauricio García Durán v rozhovoru pro Kathpress upozornil, že je třeba se připravit na dlouhou fázi obnovy. Upozornil, že zvládnutí následků konfliktu trvá zhruba stejně dlouho jako konflikt sám, takže je na uzdravení Kolumbie potřeba počítat s desetiletími. Intenzivní pozornost vyžadují zejména problémy polarizace společnosti, zničeného hospodářství, korupce a nezbytného smíření. Jen tak lze od kultury války dospět ke kultuře míru.

Občanská válka trvající od roku 1964 stála život odhadem asi 250 tisíc lidí a zapříčinila útěk dalších asi 6,9 milionu lidí z ohrožených oblastí.

Papež navštívil Arménii

Jerevan (KAP) Papež František na tři dny navštívil Arménii. Mimo jiné se zde setkal s hlavou Arménské apoštolské církve katholikem Gareginem II., s nímž podepsal společné prohlášení, v němž oba své věřící vyzvali k angažovanosti ve prospěch etnických a náboženských menšin i k přijímání uprchlíků. Na znamení snahy o smíření s Tureckem oba církevní představitelé vypustili na arménsko-turecké hranici dvě bílé holubice směrem k Turecku.

Papež: omluva homosexuálům a chudým

Vatikán (KAP) V letadle na cestě z Arménie hovořil papež s novináři. Mimo jiné vyslovil názor, že církev by se měla omluvit homosexuálům za jejich diskriminaci. Hovořil o tom v kontextu novinářské otázky, zda církev nepřispěla ke vzbuzení nenávisti, která se projevila nedávným vražedným útokem na homosexuální klub v americkém Orlandu. Ve shodě s katechismem nesmějí homosexuálové být diskriminováni, ale respektováni a duchovně doprovázeni, řekl František. Nelze je odsuzovat z ideologických motivů, odsuzovat lze jen „politické chování, určité demonstrativní projevy, jež jsou příliš agresivní vůči jiným lidem“. Papež zopakoval svou dřívější známou větu, že jestliže někdo s homosexuálními sklony má dobrou vůli a hledá Boha, „kdo jsme my, abychom ho soudili?“ Omluvit by se církev podle papeže měla také chudým a rovněž vykořisťovaným ženám a dětem. A konečně i za to, že v minulosti žehnala zbraním.

Biskup se podrobil čínskému režimu

Peking (KAP) Šanghajský biskup Thaddeus Ma Ta-čchin byl roku 2012 vysvěcen se souhlasem Říma i čínské vlády. Po vysvěcení ovšem vystoupil z prorežimního Vlasteneckého sdružení čínských katolíků a byl od té doby držen v domácím vězení. Uprostřed letošního června Ma Ta-čchin překvapivě provedl „sebekritiku“ a opět odpřisáhl věrnost režimní církvi. Jednal prý předtím pod cizím vlivem, lituje toho a chce nyní nabídnout „konstruktivní příspěvek“ ke sjednocení církevního života. Vatikán reagoval velmi zdrženlivě – pouze vyjádřil přání situaci nedramatizovat a počkat na „vyjasnění“.

Tento postoj Říma kritizoval emeritní hongkongský arcibiskup kardinál Joseph Zen. Na svém blogu napsal: „Vatikán by měl věci vysvětlovat a dávat orientaci, oč jde: o pravdu, spravedlnost a morální dobro pocházející z lásky. Měl by chránit pověst církve i pověst biskupa Ma a zvládat vzniklý chaos a pocit zastrašení v čínské církvi. Neříkat teď nic je zcela nezodpovědné.“

Řezenský biskup toleruje lefebvristy

Mnichov (KAP/KNA) Lefebvristický biskup Bernard Fellay vysvětí 2. července v Zaitzkofenu u Řezna tři muže na kněze. Řezenský katolický biskup Rudolf Voderholzer uvedl, že z hlediska Vatikánu jsou plánovaná svěcení v současné době neškodná, a proto proti nim nic nepodnikne. Budou však „pouze tolerována a přijata bez udělení trestu“. V době, kdy byl řezenským biskupem pozdější prefekt Kongregace pro nauku víry Gerhard Ludwig Müller, však byla podobná svěcení považována ještě za provokaci a „schizmatický akt“.

Svěcení ultrakonzervativního Kněžského bratrstva svatého Pia X. jsou z hlediska římskokatolické církve nedovolená, ale platná. Již dlouhou dobu se vedou jednání o návratu této organizace do mateřské církve. Tolerance vůči svěcením tak může znamenat naději Říma na blízké sjednocení.