Jste zde

Ukázka současné anafory

(obvyklý vstupní dialog)

Je dobré a spravedlivé děkovat ti věčný Otče

skrze Tvoji vtělenou Moudrost, našeho bratra a přítele Ježíše Krista.

Vždyť tvá svatá Moudrost,

tvé potěšení z prvního dne stvoření,

nezkalené zrcadlo tvé krásy a tvého působení,

pro nás a celé stvoření vystavěla dům,

abychom v něm společně hodovali s Tebou.

A když jsme my nehodní byli svedeni na scestí

halasným zlem paní Hlouposti,

ústy proroků k nám dále promlouvala

a něžně nám přislibovala svůj příchod – naši spásu.

Proto tě spolu se všemi anděly

a celým zářivým kosmem slavíme

a radostně voláme:

Svatý, svatý, svatý…

Jsi vpravdě svatý Bože,

který jsi celému stvoření Otcem i Matkou.

Z  lásky se pro nás vtělila tvá Moudrost,

a stala se nám bratrem a přítelem Ježíšem Kristem,

shromáždila nás jako kvočna svá kuřátka,

a učila nás svaté Tóře milosti

a smísila pro nás víno spásy

a prostřela svůj stůl života

a sama se stala obětním beránkem:

On v noci, když byl za nás vydán, vzal chléb,

vzdal ti díky, rozlámal jej a řekl:

vezměte a jezte z toho všichni:

Toto je mé tělo,

které se za vás vydává.

A po večeři vzal také kalich s vínem

a znovu ti žehnal a řekl:

vezměte a pijte z něho všichni:

Toto je kalich mé krve,

která se prolévá za vás a za všechny

na odpuštění hříchů.

Toto je smlouva nová a věčná.

To konejte na mou památku.

Proto konáme tuto památku

a jako Tvůj vyvolený lid si připomínáme,

jak jsi vysvobodil svůj Izrael z egyptského poddanství

a přivedl ho do Země zaslíbené.

A zvláště si připomínáme prorocký život

našeho bratra a Pána Ježíše Krista,

který hlásal radostnou zvěst chudým

a osvobozoval všechny spoutané,

a když se nachýlil čas,

neváhal se z lásky k nám a celému kosmu

nechat se přibít na dřevo kříže,

smrtí smrt překonal a třetího dne vstal z mrtvých

a všechen život tak obnovil.

To vše si svatý Otče připomínáme

a vyhlížíme věčnou hostinu lásky,

které pro nás Tvá Moudrost uchystala.

Tajemství víry:

Tvou smrt zvěstujme…

Děkujeme Ti svatý Bože,

že se dnes můžeme společně radovat u stolu tvé Moudrosti,

a přinášet před Tvou skrytou tvář tyto dary

a prosíme Tě:

Sešli svého jemného, hbitého, všemohoucího

a všechen život tvořícího Ducha

a naplň tyto dary Země jeho životodárnou rosou,

aby se nám stali Tělem a Krví tvého milovaného Syna.

Ať přijetí těchto svatých tajemství posvětí nás i celý vesmír.

Všechny živé bytosti pak sjednoť v tomto jediném Těle

a odstraň všechna naše rozdělení,

nauč nás zvát ke svému stolu ty,

které tvá Moudrost pozvala jako první:

chudé, hříšné, ztracené, nemocné, sklíčené,

opovrhované, bezbranné.

Ve společenství s trůnem Moudrosti – Marií,

se zástupy svatých andělů,

s apoštoly a mučedníky

a všemi spravedlivými svědky Tvé slávy,

a se všemi biskupy, kněžími, jáhny,

a se všemi Tvými služebníky a služebnicemi

a s celou Tvou církví Tě oslavujeme

a radostně očekáváme,

příchod Tvé vtělené Moudrosti,

našeho přítele a bratra Ježíše Krista.

Skrze něho a s ním a v něm…. Amen.

Adam Borzič (2011)

Anafora byla napsána v rámci zkoušky z liturgické teologie v bakalářském studijním programu Teologie křesťanských tradic ETF UK. V případě zájmu čtenářů můžeme zdařilé anafory studentů vydat.