Informace o setkání koordinátorů synodálních skupinek 2. 3. 2024 v Praze - Kobylisích

Společné setkání proběhlo v sobotu 2. 3. 2024 v kobyliské farnosti a bylo pro nás velkou radostí a povzbuzením. Potěšilo nás i to, že většina z účastníků vyjádřila vděčnost za nápad a organizaci, ale hlavně chuť se dál scházet a ve společné práci pokračovat.

Sešlo se nás 24 a v úvodu nás pozdravil Tomáš Halík z Kolína, kde právě dával duchovní cvičení katechumenům. V online vystoupení krátce shrnul své podněty k synodální cestě a povzbudil nás, ať se nedáme odradit, když některé změny budou trvat delší dobu a že se nemáme bát „jít na vlně Ducha, i když třeba narážíme“. Hlavní část programu pak představovala práce synodální metodou ve třech skupinách, a to nad otázkou Jak můžeme posílit diferencovanou spoluodpovědnost všech členů božího lidu za misijní poslání? Konkrétně: Co máme dělat na úrovni naší diecéze? Co má být naším dalším krokem po tomto setkání?

Průběh synodální skupinky byl následující:

Práce synodální metodou naslouchání

Pozitivní zkušenost se synodalitou v naší farnosti (krátký vstup každého účastníka během představování na 3 minuty)

Modlitba k Duchu svatému:

„Zde jsme, před tebou, Duchu Svatý,

shromážděni ve tvém jménu.

Provázej nás ty sám,

vstup do našich srdcí

a vytvoř si v nich domov.

Ukaž nám cestu, kterou se máme vydat,

uč nás, jak na ní vytrvat.

Jsme zde s přetěžkým břemenem svých slabostí a hříchů.

Nedopusť, abychom propadli zmatku,

nedopusť, aby nás nevědomost svedla na scestí,

nedopusť, aby předpojatost ovlivnila naše činy.

Dej, ať v tobě nalezneme naši jednotu,

abychom věčnému životu kráčeli vstříc společně,

abychom nesešli z cesty pravdy

a neodchýlili se od toho, co je správné.

To vše žádáme od tebe,

jenž jsi při díle na každém místě a v každém čase,

a ve společenství s Otcem i Synem

na věky věků.

Amen.“

Úryvek z Prvního listu apoštola Pavla Korinťanům (1 Kor 12,4-7): „Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný.“

První kolo:

Otázka: Jak můžeme posílit diferencovanou spoluzodpovědnost všech členů Božího lidu za misijní poslání?

Konkrétně: Co máme dělat na úrovni naší diecéze? Co má být naším dalším krokem po tomto setkání?

Chvíle ticha pro uspořádání odpovědi (2-3 minuty)

Sdílení v naslouchání (každý má 3 minuty), ostatní si mohou dělat poznámky

Druhé kolo: Co mne oslovilo z toho, co říkali druzí?

Otčenáš

Shrnutí výstupů ze skupinek:

Za každou skupinu následně vystoupil jeden mluvčí, aby ostatní seznámil s tím, co ve skupince zaznělo a k čemu jsme došli.

Některé z podnětů:

1. Role kněží a biskupů v synodálním procesu

Kněz má dnes naloženo (odpovědnost ekonomická, právní, pastorační…), můžeme jim ulehčit, když jsou zavaleni spoustou práce, která není jejich posláním.

Kněží jsou první obětí systému. Toužíme víc zapojit kněze a biskupy do synody a získat je pro ni, podporovat zvláště kněze, kteří mají nového komunitárního ducha.

Vychovávat v církvi lídry, kteří se ujmou některých rolí, vyškolit je tak, aby stáli v čele menších i větších skupin a směřovali církev. Nečekat jen na to, až to přijde shora. Církev by měla spíš hledat cesty k tomu, jak se stát hnutím než nějakou centrálně řízenou institucí.

Podporovat žijící buňky, podporovat se navzájem, sdílet obsahové a metodické náměty pro živou církev 21. století.

2. Komunikace a média

Je potřeba zamýšlet se nad tím, jak synodální témata prezentovat. Nedostávají se ani na stránky Katolického týdeníku, zřídit zde pravidelnou rubriku (např. i pro názorové střety). Chceme být schopni prodat do médií také obraz církve, jaký chceme my. Máme pocit, že synodální proces zatím není shora podpořen dostatečným způsobem a mnoho lidí zůstává stranou. Postrádáme něco ve smyslu pastýřského listu, který by ujistil křesťany, že setkáváním synodálních skupin nevytváříme herezi či snahu bourat dosavadní struktury.

Na pastýřské listy můžeme např. posílat ovčí listy.

3. Synodální metoda komunikace – užitečný nástroj

Hodně se nám líbí rozhovor v Duchu. Metoda není omezena jen na setkání skupinek, ale je pro setkávání společenství, pastorační rady, dá se použít manažersky. Vhodný způsob komunikace pro hlásání Evangelia i pro konzultaci s těmi, kdo „jsou nahoře“.

Je to užitečný nástroj, který bychom rádi nesli dál v životě církve a který by nám měl po synodálním procesu v církvi zůstat.

Myšlenka: Když má např. biskupství nějakou spornou otázku, nějaký problém, proč se neobrátí na jednotlivé farnosti a nenechá si poradit formou tohoto synodálního dialogu.

4. Církev jako dům služeb

- místo, kam přijdete a dostanete službu, kterou potřebujete

- můžeme se scházet jako lidé s různými charismaty a dávat se k dispozici

5. Podíl na liturgii

V některých farnostech se laici aktivně podílejí na přípravě nedělní liturgie, ale existuje i jiná forma liturgie: bohoslužba smíření, žehnací bohoslužba (žehnání farnosti, různým skupinám ve farnosti, různým povoláním, žehnání městu, nebo těm, kdo k nám nepatří atd.)

- můžeme my sami hledat, jak připravit liturgii

- svědectví, že je z toho pak úplně jiný prožitek, něco, do čeho vkládám své srdce…

6. Srozumitelnost

Pokud chceme komunikovat jako církev se světem, tak ne takovým způsobem, jakým byla formulována např. poslední otázka do synodálních skupinek.

7. Radost z toho, že se toto setkání děje a naše spoluzodpovědnost

Vděčnost za organizaci a touha, aby to setkání nebylo poslední, abychom pokračovali dál.

Synodální proces – pokud ho vnímáme jako souboj o novou tvář církve, jsme přesvědčení, že se to děje, ten proces běží a vnímáme svoji spoluodpovědnost v tomto procesu. Jsme k ní autorizováni skrze svůj křest úplně všichni. Tuto spoluzodpovědnost přijímáme. Důkazem je, že jsme zde dneska přítomni.

8. Co dál?

Volit koordinovaný postup

Chceme se setkávat jako koordinátoři a pokračovat i na půdě jiné farnosti.

Příští setkání se uskuteční v sobotu 18. 5. v Krči (farnost Michle a Habrovka)