Contestatio starogalské liturgie

V prvním křesťanském tisíciletí se podobně jako na Východě také na Západě vyvinulo množství ritů, dnes již bohužel zaniklých. Mezi nejdůležitější patří ritus severoafrický, mozarabský (španělský), galikánský, milánský a keltský. Většinou měly množství variant. Přesto, že církev užívala různé rity, byla jednotná. Uniformita římského ritu se začala prosazovat až v karolínské době v souvislosti s pokusem zavést v celé říši jednotný oficiální jazyk – latinu.

V dnešní době je vrámci katolické církve ve velmi omezené míře živý mozarabský^[1]a ambroziánský ritus. To má velký ekumenický význam. Množství různých ritů je v církvi legitimní. Pro západní anafory jsou charakteristické aktualizační embolismy nejen v rámci preface, jako je tomuv římském ritu, ale i na jiných místech (např. v postsanktu, anamnézi, post-epiklézi). Stará verze galské anafory (zvané contestatio), kterou uvádíme, však tyto vsuvky nemá. Chybí ji i anamnéze. Instituce se zde nazývá secretou (tajnou modlitbou) a epikléze post-secretou.

-pH-

Rekonstrukce starogalské liturgie z 6./7. století^[2]

Příprava obětních darů podobně jako proskomidie na Východě v samostatné místnosti, kam věřící přinesli své dary

Úvod
Vstup se zpěvem (podobný introitu, proložený antifonou)
Trishagion
Kyrie
Chvalozpěv podobný Gloria (Benediktus zvaný proroctví)
Závěrečná předsednická modlitba (po proroctví)

Bohoslužba slova se třemi čteními
1. čtení ze Starého zákona
Zpěv tří mládenců v ohnivé peci
2. čtení z apoštolských listů, Skutků nebo Zjevení (při svátcích svatých také nebiblické čtení z martyrologia)
Responsoriální žalm
Průvod s evangeliem s doprovodným zpěvem
Zpěv evangelia diakonem
Kázání biskupa nebo kněze (resp. čtení homilie z Otců diakonem)
Modlitba věřících formou litanií pronášených diakonem se závěrečnou modlitbou kněze
Propuštění katechumenů

Průvods dary, při kterém jsou před bohoslužbou připravené dary (chléb ve věžovité nádobě zv. turris a víno v kalichu) položeny klérem na oltář, zatímco se zpívá „sonus“
Čtení Diptychů
Pozdravení pokoje
Orace

Eucharistickámodlitba
Lámání chleba spojené s doprovodným zpěvem
Otče náš s proměnným úvodním slovem a embolismem
Modlitba požehnání nad lidem, po které nepřijímající odcházejí
Přijímání kléru a věřících pod oběma způsoby, doprovázené zpěvem
Předsednická modlitba (postcommunio)
Propuštění diakonem

Contestatio (eucharistická modlitba) z Ordo missae gallicanus^[3]

K. Vzhůru srdce.
R. Máme je (obrácena) k Pánu.
K. Vzdávejme díky Pánu našemu Bohu.
R. Je to důstojné a spravedlivé.

Contestatio

Důstojné a spravedlivé jest,
abychom ti vždycky vzdávali díky, Trojice Bože,
který jsi nás mocí slova stvořil,
pro naše pohoršující skutky zavrhl,
skrze spravedlnost a lásku svého Syna vysvobodil,
a skrze křest a pokání povolal do království tvého Syna:
jeho zásluhu všichni andělé a archandělé bez přestání zvěstují a říkají:

Sanctus

Svatý, svatý, svatý Pán Bůh zástupů.
Nebe i země jsou plny tvé slávy.
Hosana na výsostech.
Požehnaný, kdo přichází ve jménu Páně.
Hosana na výsostech.

Post Sanctus

Vpravdě svatý, vpravdě požehnaný je náš Pán Ježíš Kristus, tvůj Syn.

Secreta

Který dříve, než trpěl,
vzal do svých svatých a ctihodných rukou chléb,
pozvedl oči k nebi, k tobě, Bohu Otci svému všemohoucímu,
vzdal ti díky, požehnal jej, lámal a dával svým učedníkům se slovy:
Vezměte a jezte z toho všichni. Toto je moje tělo.
Podobně po večeři vzal do svých svatých a ctihodných rukou i tento památný kalich,
znovu ti vzdal díky, požehnal jej a dával svým učedníkům se slovy:
Vezměte a pijte z toho všichni.
Toto je kalich mé krve, nové a věčné smlouvy:
Tajemství víry: Která se vylévá za vás a za mnohé na odpuštění hříchů:
Kdykoli to budete činit, čiňte to na mou památku.

Postsecreta

Když si to připomínáme a plníme tak příkaz jednorozeného Syna,
prosíme tě, všemohoucí Otče,
abys těmto stvořeným darům, které klademe na tvůj oltář,
vlil Ducha posvěcení a přenosem nebeské a neviditelné svátosti se tento chléb,
proměněný v tělo, a kalich, proměněný v krev,
stal lékem všem přijímajícím:
skrze Krista, našeho Pána. Amen.

^[1] viz Getsemany 11/1993

^[2] Pramen: Gottesdienstder Kirche 4: Meyer, H.B.,Eucharistie. Geschichte, Theologie, Pastoral. Regensburg, 1989, str.156

^[3] Eucharistická slavnost v 1. tisíciletí –zdrojové texty a přehledy, Institut ekumenických studií v Praze, 2003