Jste zde

Zprávy

autor: 

Vídeňský imám: Přehnaná reakce na papežův výrok

Vídeň (KAP) Islamolog a vídeňský imám Mouhannad Khorchide označil v televizní diskusi s teologem a ekumenikem Philippem Harnoncourtem protesty muslimů proti pape­žově řezenskému proslovu za „přehnanou reakci podobnou té ve sporu o karikatury".

Harnoncourt v televizi ORF vyjádřil přesvěd­čení, že Benedikt XVI. sporný citát byzantského císaře Manuela II. „vybíral s roz­myslem". Papež si jistě byl vědom i toho, že jeho řeč, „třebaže pronesená v rámci univer­zitní přednášky, bude rozebírána slovo za slovem". I během univerzitní přednášky „papež zkrátka zůstává papežem," řekl teolog.

Protesty Harnoncourta nepřekvapily: „Hned jak jsem si papežova slova přečetl, věděl jsem, že dojde k protestům." Současnou eskalaci je podle něho třeba chápat jako „impuls k tomu, abychom intenzivněji a vážněji než dosud přistoupili k dialogu s islámem." Za jeden z největších problémů současného dialogu teolog označil „otázku reprezentativity stran dialogu". Zejména ze strany arabských muslimů existují četné výhrady vůči mezi­náboženskému dialogu, které musejí být nejdříve překonány, řekl Harnoncourt, přičemž poukázal na to, že podobné velké výhrady byly až do druhého vatikánského koncilu i ze strany katolické církve.

Předpokladem úspěšného dialogu podle Harnoncourta je „překonávat předsudky, setká­vat se s vzájemným respektem," k čemuž podle něho mají kněží a teologové vybízet i věřící.

Také Khorchide potvrdil, že „počítal s přehnanou reakcí podobnou té ve sporu o karikatury," zdůraznil však výslovně, že u těchto eskalací napětí nejde o projev náboženského nebo teologického konfliktu mezi křesťanstvím a islámem. Reakce spíše vypovídá o politizaci islámu v důsledku politického konfliktu na Blízkém Východě jakož i o „masivních demokratických prob­lé­mech v řadě arabských zemí". Islámské náboženství v této situaci vystupuje jako záruka identity a zdroj jistoty, a věřící proto chápou každý útok na islám jako „útok na svoji vlastní identitu".

Dále Khorchide zdůraznil, že papežova přednáška byla „zaměřena na křesťany" a nemá být chápána jako projev papežovy kritiky islámu. Citát císaře Manuela však podle jeho názoru byl „vybrán necitlivě v necitlivé době".

O pojmu džihád, který papež Benedikt XVI. ve své přednášce přeložil jako „svatá válka", poznamenal islamista, že tento pojem označuje jedině přiměřenou obranu víry. „Když Korán mluví o džihádu, hovoří vždy jen o obraně, nikdy o válce z politických, ekonomických nebo dokonce náboženských důvodů." Khorchide dále výslovně odsoudil násilí „ve jménu Koránu". Takové násilí není podle něho se zásadami Koránu slučitelné a znamená „nelegitimní zkracování a mani­pulaci Koránu".

Čínský biskup zatčen a opět propuštěn

Řím-Peking (KAP) Biskup oficiálně uznávané části čínské katolické církve z die­céze Čou-č' ve střední Číně Martin Wu Čchin-ťing byl zatčen a po několika dnech opět propuštěn z vazby. Policisté ho bez udání důvodů zatkli v jeho bydlišti a drželi na neznámém místě. Během zadržení ho nutili podepsat doznání, že jeho svěcení, které přijal loni v říjnu, i jeho biskupské působení je nelegální, informovala agentura Asia News s odvoláním na anonymní zdroj. Dále musel slíbit, že v budoucnu již nebude používat biskupskou mitru ani jiné insignie svého úřadu. Po svém propuštění se osmatřicetiletý biskup odebral do nemocnice, kde se zotavuje z otřesu mozku.

Sestry sv. Brigity se vrátily do Dánska

Osnabrück-Kodaň (KAP) Řád sv. Brigity se znovu usadil v dánském městě Maribo na ostrově Lolland. Nově postavený klášter byl vysvěcen kodaňským biskupem Czeslawem Kozonem. Bude zde žít sedm řeholnic z Dánska, Itálie a Indie. Klášter v Maribo byl původně založen roku 1416 a zrušen v dobách reformace. Z původní klášterní budovy zbyly pouze ruiny, klášterní kostel z 15. století dnes slouží evangelické církvi. Kontemplativní řád nesoucí jméno sv. Brigity Švédské (1303-1373) dnes má celkem 570 sester.

Katolicko-pravoslavný dialog po šesti letech obnoven

Vatikán-Bělehrad (KAP) Po šestileté pauze se v pondělí 18. září v Bělehradě znovu sešla smíšená katolicko-pravoslavná komise pro dialog. Konference odborníků vedená vati­kánským „ministrem ekumeny" kardi­nálem Walterem Kasperem a pravoslavným metro­politou Ioannisem Zizioulasem z Per­gamonu opět obnovila dialog mezi oddě­le­nými církvemi. Po úspěšném začátku katolicko-pravoslavného dialogu v roce 1979 se v 90. letech objevily problémy. Při posledním setkání v roce 2000 v Baltimoru se účastníci nedokázali dohodnout na společném závě­rečném dokumentu k otázce východních církví v unii s Římem. Na letošní setkání, jehož hostiletelem se stala srbská pravoslavná církev, vyslaly obě strany celkem 30 zástupců.

Světová rada církví pro otevřenost k přistěhovalcům

Ženeva (KAP) Světová rada církví (SRC) se vyslovila pro nový otevřený postoj vůči fenoménu migrace. Masivní migrace má v celém světě hluboké dopady na společnosti a církve a představuje otázky pro ekumenické vztahy a zodpovědnost, prohlásil generální sekretář SRC Samuel Kobia. Migrace má „rozhodující důsledky pro ekumenické hnutí, jak na místní, tak i na globální úrovni". Podle údajů OSN se odhaduje počet přistěhovalců celosvětově na více než 175 miliónů. Tváří v tvář takovým komplexním změnám mají církve na celém světě žít biblický ideál pohostinnosti vůči cizím lidem, řekl generální sekretář SRC. Kobia ve své zprávě nastínil také novou ekumenickou iniciativu v reakci na konflikt na Blízkém východě, který nazval „největší výzvou" pro mezinárodní spole­čenství. Kobiův návrh se koncentruje na vytvoření nového ekumenického izraelsko-palestinského fóra, které by mohlo ko­ordi­novat strategii, finanční prostředky a aktivity církví a církevních organizací v oblasti.

Francie: Návrat lefebvristů

Vatikán-Paříž(KAP) Francouzský tradi­cio­nalis­tický kněz Philippe Laguerie se spolu se svými přívrženci vrátil do katolické církve. Vatikánská Kongregace pro klérus vyslovila souhlas se založením společenství kněží pod Laguerieho vedením. Společenství se nazývá Institut Bonus Pastor (Dobrý pastýř). Laguerie a jeho stoupenci museli - stejně jako další skupiny navracejících se lefebvristů před nimi - vyznat, že uznávají závěry Druhého vatikánského koncilu. 53letý francouzský duchovní byl jednou z vůdčích osobností lefebvristického Bratrstva sv. Pia X., než v roce 2004 došlo v tomto schizmatickém hnutí k roztržce. Nový institut se sídlem ve francouzském Bordeaux se v současné době skládá z pěti kněží a několika seminaristů. S oficiálním svolením mohou slavit mši podle ritu z r. 1962. V posledních letech se především ve Francii a Brazílii navrátilo několik skupin lefebvristů do plného spole­čenství s Římem, v Brazílii dokonce celá lefebvristická diecéze.

Kardinál Lustiger slaví 80 let

Paříž (KAP) Pařížský arcibiskup, kardinál Jean-Marie Lustiger, oslavil 17. září 80 let. Lustiger vedl největší francouzskou diecézi téměř čtvrt století až do roku 2004. Svým nasazením za smíření mezi židovstvím a křesťanstvím si kardinál (jehož matka byla zavražděna v Osvětimi) získal mezinárodní uznání. Lustiger se narodil v roce 1926 polským židovským emigrantům v Paříži. Během druhé světové války se 14letý Aaron nechal pokřtít a přijal křestní jméno Jean-Marie. V roce 1954 byl vysvěcen na kněze a pracoval pak jako studentský farář a od roku 1969 spravoval farnost v Paříži. V roce 1979 ho papež Jan Pavel II. jmenoval biskupem orleánským. O rok později se Lustiger stal pařížským arcibiskupem a roku 1983 ho papež povolal do sboru kardinálů. Jako arcibiskup se zasazoval o nové přístupy ve vzdělávání kněží. Zvláštní pozornost věnuje i nadále křesťansko-židovskému smíření. V posledních letech také inicioval stavbu několika nových kostelů v Paříži. Je rovněž zakladatelem katolické televizní stanice KTO, kterou je možné sledovat přes kabelovou televizi, satelit a internet i mimo hranice pařížské arcidiecéze.

Vražda řeholnice v Somálsku

Mogadišo-Řím (KAP) V Somálsku byla zavražděna italská řeholnice, 64letá sestra Leonella Sgorbatiová, která se v zemi věno­vala humanitární činnosti v rámci hnutí SOS dětských vesniček. Zároveň byl zastřelen i její tělesný strážce, který se ji snažil bránit. Zločin je podle rádia Vatikán pravděpodobně reakcí místních fanatických muslimů na papežovu řezenskou přednášku.

Personální změny v kurii

Vatikán (KAP) Papež Benedikt XVI. provedl několik změn na klíčových místech vatikánské kurie. V úřadu státního sekretáře nahradil kardinála Angela Sodana kardinál Tarcisio Bertone (nar. 1934), dosavadní janovský arcibiskup. Úřad státního sekretáře odpovídá zhruba postavení ministerského předsedy v jiných státech.

Dosavadní „ministr zahraničí" arcibiskup Giovanni Lajolo vystřídal kard. Edmunda Casimira Szoku v úřadu předsedy Papežské komise pro stát Vatikán. Mezinárodní vztahy dostal překvapivě na starost arcibiskup Dominique Mamberti, pocházející z Maroka a dosavadní nuncius v Súdánu a Eritreji.