Pavel Hradilek

Jaké nám současná situace dávala možnosti slavení?¹

1. Televizní přenosy bohoslužeb

O velikonočním Triduu utrpení, smrti, přebývání v hrobě a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista, coby centrální události liturgického roku, jsme v Getsemanech pojednávali vícekrát. Jak o jeho původu¹, tak současné západní praxi². Dosud jsme se však nevěnovali Triduu pravoslavnému.

Doba velikonoční, navazující na velikonoční Triduum a trvající do Letnic, umožňuje hlubší oslavu svátků křtu – Velikonoc. V římské církvi se tato doba kryje s posledním obdobím katechumenátu tzv. mystagogií (doslova „uváděním do tajemství“). V tomto období jsou již novokřtěnci nejen plně začleněni do křesťanské liturgie (vč. přinášení darů, aktivní účastí na přímluvách, přijímání), ale je jim věnována zvláštní pozornost. Členové křesťanské obce např. zvou novokřtěnce domů na návštěvy, aby prohloubili své vztahy.

O Velikonocích ve staré církvi vrcholily události dvou, do jisté míry navzájem podobných institutů, totiž katechumenátu (přípravy na křest) a kajícího řádu kanonického pokání. Hlavní náplní Velikonoc bylo znovupřijetí kajícníků do svátostného společenství církve a byl (a v římské církvi znovu je) křest. Oslava Kristova zmrtvýchvstání je náplní každé neděle. Neplatí tedy, ačkoli to od nějakých kazatelů stále slýcháme, že každá neděle jsou jakési malé Velikonoce. Velikonoce jsou spíše jakousi maxinedělí.

Při práci na vydání sbírky eulogií podle Book of Common Worship (BCW) Presbyreriánské církve USA z r. 2018 mne zaujalo uspořádání velikonočního Tridua. Oproti průlomovému vydání z r. 1993 je doplněno vysvětlujícími úvody a dalšími liturgickými texty. S ohledem na blížící se Velikonoce jsem se rozhodl pro samostatné vydání. Eulogie jsem doplnil i dalšími texty, aby vniklý sešit byl dostatečným vodítkem při slavení Tridua.

V římské liturgii neděle postní doby byly a jsou významným místem slavení jednotlivých obřadů bezprostřední přípravy na křest. Během první neděle v postu dochází k přijetí katechumenů mezi čekatele křtu. Součástí třetí, čtvrté a páté neděle jsou skrutinia – soubor přípravných obřadů ke křtu a jeho obnově. O těchto nedělích se čtou (v roce A, ale mohou se číst i ve zbylých letech) pro křest klíčové texty evangelia podle Jana.

V sobotu 18. ledna 2020 nad ránem zemřel ve věku 86 let po krátké nemoci novozákonní teolog a v letech 1996-1999 děkan Evangelické teologické fakulty UK prof. Petr Pokorný. Vzpomínám si, že byl děkanem v r. 1999, kdy fakulta přebírala od tehdejšího občanského sdružení Institut ekumenických studií studijní program ekumenické teologie.

Předvelikonočních čtyřicet dnů se nazývá, ne úplně přiléhavě, dobou postní. Velikonoce jsou především svátky křtu a doba před nimi je dobou bezprostřední přípravy na křest a dobou přípravy na jeho obnovu těch, kteří již byli pokřtěni. Obsahem této doby je metanoia – změna smýšlení, obrácení. Tělesný půst může sloužit jako užitečná pomůcka, ale není sám o sobě cílem. V křesťanském starověku byl součástí bezprostřední přípravy na křest asi čtyřicetihodinový půst (kryjící se s dobou Tridua):

Na Východě slavili křesťané nejprve pouze jeden svátek s „vánoční“ tematikou v širokém slova smyslu, a to Epifanii. Tento svátek zřejmě neměl vůbec žádnou historickou tématiku a byl oslavou zjevení Kristova božství v kterékoli situaci jeho pozemského života. V 2. pol. 2. stol. dosvědčuje Klement Alexandrijský, že je 6. leden slaven jako památka narození Krista. Později, kdy pod vlivem Říma se tento den přesouvá na 25. prosinec, dostává 6. leden vlastní historickou tématiku – Ježíšův křest v Jordáně.

Advent jako nejmladší liturgické období vznikl v oblastech galikánské a mozarabské liturgie ve 4. a 5. stol. Obsahem byla eschatologická očekávání. Do oblasti římského ritu se dostal v 6. stol. jako příprava na Vánoce. Východ advent jako liturgické období nezná. Galikánský advent byl postním obdobím a zahrnoval 40 dnů před Epifanií. Obdobně ambrosiánský advent zahrnoval a zahrnuje dodnes 6 adventních nedělí před Vánoci, které jsou zaměřeny na druhý Kristův příchod. Římský zahrnoval 4 postní týdny (necelé) před Vánoci s tematikou přípravy na narození Páně.