Pavel Hradilek

Při práci na vydání sbírky eulogií podle Book of Common Worship (BCW) Presbyreriánské církve USA z r. 2018 mne zaujalo uspořádání velikonočního Tridua. Oproti průlomovému vydání z r. 1993 je doplněno vysvětlujícími úvody a dalšími liturgickými texty. S ohledem na blížící se Velikonoce jsem se rozhodl pro samostatné vydání. Eulogie jsem doplnil i dalšími texty, aby vniklý sešit byl dostatečným vodítkem při slavení Tridua.

V římské liturgii neděle postní doby byly a jsou významným místem slavení jednotlivých obřadů bezprostřední přípravy na křest. Během první neděle v postu dochází k přijetí katechumenů mezi čekatele křtu. Součástí třetí, čtvrté a páté neděle jsou skrutinia – soubor přípravných obřadů ke křtu a jeho obnově. O těchto nedělích se čtou (v roce A, ale mohou se číst i ve zbylých letech) pro křest klíčové texty evangelia podle Jana.

V sobotu 18. ledna 2020 nad ránem zemřel ve věku 86 let po krátké nemoci novozákonní teolog a v letech 1996-1999 děkan Evangelické teologické fakulty UK prof. Petr Pokorný. Vzpomínám si, že byl děkanem v r. 1999, kdy fakulta přebírala od tehdejšího občanského sdružení Institut ekumenických studií studijní program ekumenické teologie.

Předvelikonočních čtyřicet dnů se nazývá, ne úplně přiléhavě, dobou postní. Velikonoce jsou především svátky křtu a doba před nimi je dobou bezprostřední přípravy na křest a dobou přípravy na jeho obnovu těch, kteří již byli pokřtěni. Obsahem této doby je metanoia – změna smýšlení, obrácení. Tělesný půst může sloužit jako užitečná pomůcka, ale není sám o sobě cílem. V křesťanském starověku byl součástí bezprostřední přípravy na křest asi čtyřicetihodinový půst (kryjící se s dobou Tridua):

Na Východě slavili křesťané nejprve pouze jeden svátek s „vánoční“ tematikou v širokém slova smyslu, a to Epifanii. Tento svátek zřejmě neměl vůbec žádnou historickou tématiku a byl oslavou zjevení Kristova božství v kterékoli situaci jeho pozemského života. V 2. pol. 2. stol. dosvědčuje Klement Alexandrijský, že je 6. leden slaven jako památka narození Krista. Později, kdy pod vlivem Říma se tento den přesouvá na 25. prosinec, dostává 6. leden vlastní historickou tématiku – Ježíšův křest v Jordáně.

Advent jako nejmladší liturgické období vznikl v oblastech galikánské a mozarabské liturgie ve 4. a 5. stol. Obsahem byla eschatologická očekávání. Do oblasti římského ritu se dostal v 6. stol. jako příprava na Vánoce. Východ advent jako liturgické období nezná. Galikánský advent byl postním obdobím a zahrnoval 40 dnů před Epifanií. Obdobně ambrosiánský advent zahrnoval a zahrnuje dodnes 6 adventních nedělí před Vánoci, které jsou zaměřeny na druhý Kristův příchod. Římský zahrnoval 4 postní týdny (necelé) před Vánoci s tematikou přípravy na narození Páně.

Mnohé nedomyšlenosti obřadu byly podobné, jako na jiných místech – ženich s nevěstou měli místa připravená tak, abychom mohli sledovat jejich záda... Jakoby nebyli důležití, důležitý je důstojný pán. Ženich přicházel s matkou, nevěstu přiváděl otec – zvyk z doby, kdy svatba byla věcí rodiny a svatební liturgie neexistovala. Římský Ordo celebrandi matrimonium vydaný před 50 lety předpokládá, že do kostela vchází ženich s nevěstou v doprovodu oddávajícího.

Před 75 lety (1. srpna – 2. října 1944) probíhalo ve Varšavě povstání proti nacistické okupaci. Zemská armáda (Armia krajowa) nasadila do nerovných bojů asi 45 tis. bojovníků z nichž asi 15 tis. padlo, 5 tis. bylo zraněno a 20 tis. se dostalo do zajetí. Obrovské ztráty, jdoucí do statisíců, byly na straně civilního obyvatelstva. Varšava byla na příkaz Hienricha Himmlera srovnána se zemí. Vše se odehrávalo v těsné blízkosti Rudé armády, která tomu přihlížela z druhého břehu Visly, ze čtvrti Praga.

V červnu jsem měl příležitost sledovat dvě ekumenické modlitby při příležitosti důležitých politických událostí: v Bratislavě se konalo Te Deum během inaugurace nové prezidentky Slovenska Zuzany Čaputové a v Praze proběhla modlitba před velkou demonstrací na Letné, při níž přes čtvrt milionu účastníků požadovalo odstoupení trestně stíhaného premiéra a nezávislost justice. Jak se organizátorům a účastníkům podařilo tyto bohoslužby zvládnout?

Situaci kolem plánované obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze detailně rozebíral Martin Vanáč v článku Bude mariánský sloup na Staroměstském náměstí sloupem smíření? (Getsemany, únor 2017) Poukázal, že tolerance nekatolických církví k obnovení sloupu byla získána kardinálem Dukou ne zcela průzračným způsobem. Výhodou symbolu je, že může plnit svou komunikační funkci aniž by existovala úplná shoda v interpretaci jeho obsahu. Drobné neshody jsou možné, přesto symbol „funguje“.