Nejsem zapojen do „synodálního procesu“ ačkoli fandím těm, kteří věří, že k něčemu dobrému povede. V posledních měsících jsme v redakci Getseman procházeli desítky stran „výstupů“ synodálních skupin, abychom něco vybrali k otištění. Mnoho se toho vybrat nedalo. Ať již proto, že se to týkalo úzkých specifik daného místa, či banalit či nekompetentních stanovisek. Čeho jsem si ale všiml, byla na jedné straně otevřená kritičnost vůči biskupům, někde i kněžím, na druhé straně naivní víra, že se biskupové či kněží změní, nebo, že přijdou jiní, lepší. Nepřijdou.

V pátek 19. 4. 2024 zemřel po dlouhé nemoci David Čížkovský (74). Seznámil jsem se s ním před padesáti lety na nej­obtížnější sjezdovce v Peci pod Sněžkou. Jezdil jsem tam kvůli Marii (po roce jsme se vzali), která byla, na rozdíl ode mne, dobrá lyžařka. Po jednom z pádů jsem se stavěl na nohy, když se nade mnou ve vzduchu ve velké rychlosti objevil lyžař a srazil mne opět k zemi. Byl to výborný lyžař, ale v letu se lyže špatně ovládají. Brzy zastavil a stoupal se mi omluvit. Sjeli jsme na kraj sjezdovky a dali se do řeči.

Kongres Katoliczek i Katolików (https://kongreskk.pl/) je polská, před několika lety spontánně vzniklá iniciativa, snažící se o obnovu římskokatolické církve. Iniciativa propojuje velmi různorodé osobnosti, které spojuje zkušenost neudržitelného stavu církve v Polsku. S jistým zjednodušením lze říci, že se jedná o jakousi masovou „vzpouru laiků proti episkopátu“.

Osm let vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského vyvolalo v Polsku masívní úbytek lidí hlásících se k církvi. Zatímco na začátku vlády se hlásilo k římskokatolické církvi 94% obyvatel, dnes 70%. Propojování státu a církve má pro církev neblahé následky. Volební kampaň v r. 2023 vyvolala v Polsku „náboženskou válku“. Netýkala se jen přístupu k potratům, ale např. i k povinnému vyučování náboženství ve školách. I nyní, po porážce PiS ve volbách tato „válka“ pokračuje. Např.

Několik let jsem novoroční ekumenickou bohoslužbu nesledoval. Připadalo mi to stále stejné a nudné. Letos jsem byl upozorněn, že to bylo lepší, tak jsem si záznam pustil.¹ Chci se podělit o nové momenty, které jsem pozoroval. Liturgie reflektovala nedávné události na Filosofické fakultě. Byla slavena ve sboru CČSH v Praze na Vinohradech.

V sobotu 23.12., dva dny po hrůzných událostech na Filosofické fakultě UK, bylo v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava slaveno requiem za oběti střelby.¹ Slavnost byla součástí dne státního smutku a zúčastnili se ji vysocí představitelé státu vč. prezidenta. Přesto, že bylo velmi málo času, liturgie byla dobře připravena. Pro sestavení liturgie je klíčový výběr biblických textů.

V sobotu 12. 8. 2023 se ve starokatolické katedrále sv. Vavřince v Praze na Petříně uskutečnila ordinace prvních dvou žen do presbyterské služby. Stalo se tak 76 let od kněžské ordinace žen v Církvi československé (husitské), 70 let v Českobratrské církvi evangelické, 53 let od ordinace ženy v Koinotés, 29 let od svěcení žen v anglikánské církvi. Již v 70. letech minulého století nás Josef Zvěřina učil: „Není teologického důvodu proti svěcení ženy“. Služebné kněžství není vyznamenáním jeho nositele/nositelky, ale je určeno těm, kterým slouží.

Kunetka F., Mysterium paschale, Studie k liturgii velikonočního třídení, CDK Brno, 2023

CDK Brno 2023, ISBN 978-80-7325-563-3, 190 str.

Kněz, politický vězeň, dělník a biskup skryté církve aneb Život kněze ve druhé polovině 20. století

CDK Brno 2023, ISBN 978-80-7325-562-6, 212 str.