Nedávno jsem zažil slavení večeře Páně v ČCE, kde bylo před zahájením (nedbalostí) připraveno málo „živlů“ - chleba a vína. Předsedající to řešil tak, že poté co přednesl eucharistickou modlitbu, odběhl do zákulisí a přinesl lahev vína, kterou doplnil konvici. Během přijímání kostelnice dále konvici doplňovala z další lahve. Ze zákulisí přinesla i další tác s nakrájenými částkami chleba. Kladu si otázku, co je příčinou takového jednání, které sami evangelíci považují za nepřijatelné - jeden mi je označil za křupanství, jiný za zwinglianství…
Jan Konzal se narodil v Třebonicích (dnes součást Zbuzan). Pokřtěn byl doma 12. 5. 1935. Rodiče měli šest dětí, Jan byl pátým z nich. Poměrně v útlém věku se stal ministrantem na Svaté Hoře v Příbrami, kam odešel za svými staršími bratry, kteří zde již byli v redemptoristickém juvenátu. Zde, během poslední zimy války, jako devítiletý vážně onemocněl.
Jiří Stejkoza patřil mezi jedny z prvních čtenářů Getseman v době, kdy přestaly být interním časopisem pražské obce skryté církve a staly se celostátním měsíčníkem. V červnu 1992 jsme s ním zveřejnili rozhovor (http://www.getsemany.cz/node/802). Jiří patřil do skupiny skryté církve, kterou vedl Václav Dvořák, který připravoval adepty ke kněžství. Většina kněží z této skupiny byla celibátní (jako např. Petr Piťha či Tomáš Halík), ale pět z nich bylo ženatých (mezi ně patřil Jiří).
Peter-Ben Smit: Úvod do starokatolické teologie, Starokatolická církev v ČR, Praha, 2021, 244 str.
V předmluvě k českému vydání píše biskup Pavel B. Stránský, že se nejedná o konfesijní sumář teologických výpovědí, což v textu autor jasně formuluje: „neexistuje specificky starokatolická teologie“ (str. 44). Jakákoli úzce zaměřená teologie jedné konfese by zaváněla sektářstvím. Jedná se spíše o přehled práce starokatolických teologů.
20.4.2021 se uskutečnila beseda o celibátu1, kterou moderoval Benedikt Mohelník. Diskutovali Václav Malý, Tomáš Petráček a Eva Klípová. Diskutující byli otevření, besedu hodnotím vcelku pozitivně, byť by jí lépe slušelo, kdyby proběhla před 50 lety... Účastníci besedy vč. moderátora představovali jakousi „stranu mírného pokroku v mezích zákona“ - tj.
V r. 2019 jeden ze stálých hostů naší obce Společná cesta vyjádřil přání, zda by jeho syn, kterému tehdy bylo necelých 11 let, byl pokřtěn. Slíbil jsem mu, že bych se ujal přípravy, ale že to má dvě podmínky. Jednak aby celou věc prohovořil s manželkou, která o tom nevěděla. Jednak máme v obci pravidlo, že sloužit iniciačními či stavovými svátostmi můžeme pouze členům obce. U dětí (které se mohou stát členy až v 18 letech) je zapotřebí, aby byl členem alespoň jeden z rodičů.
Převážná část čtvrtého čísla čtvrtletníku Paměť a dějiny v r. 2020, vydávaného Ústavem pro studium totalitních režimů, je věnováno tématu Felix Davídek a skrytá církev. Číslo obsahuje výsledky práce nové generace badatelů, kteří tak důstojně navazují na průkopnické dílo Petra Fialy a Jiřího Hanuše Koinótés. Felix M. Davídek a skrytá církev. CDK, Brno 1996, které ve druhém rozšířeném vydání nese název Skrytá církev. F.M. Davídek a společenství Koinótés. CDK, Brno 1999.
V posledních týdnech bylo napsáno o nedávno zemřelém prof. Janu Sokolovi hodně pěkných a daleko kvalifikovanějších svědectví, než mohu nabídnout. Měl všestranné nadání ať již pro filosofii, jazyky, informatiku, teologii. Kromě toho byl velmi zručný i manuálně.
Poslední komentáře