Tento název mne napadl při čtení textu: Národní syntéza Synody o synodalitě - Za církev synodální: společenství, spoluúčast, poslání.1 Název, který použil pro svou stať Louis Evely,2 vychází ze synoptických evangelií: Nikdo nelije nové víno do starých měchů.
Konání ve prospěch všeho lidu, či konání všeho lidu?
Řecký pojem leitúrgia, předtím, než jej začali používat křesťané pro označení bohoslužby, znamenal „konání ve prospěch všeho lidu“. Pavel (srv. Ř 3,16) tak např. označil vládce, kteří vybírají daně – jsou leitúrgoi - „těmi, kdo konají veřejnou službu“. Sám sebe označil za „liturga“ Krista Ježíše mezi pohany (srv. Ř 15,16), když jim káže evangelium. I péči o organizaci sbírky pro chudé Jeruzalémské křesťany nazývá „liturgií“ (srv. 2 K 9,12).
Od září loňského roku jsme ve Společné cestě začali jednou měsíčně slavit liturgie určené pro děti. Návrh tyto liturgie zařadit podal Jan Konzal v situaci, kdy jsme řešili, jak dál postupovat při katechezi dětí. Po půl roce (celkem šest slavení) je možné se podělit o první zkušenosti.
Nedávno jsem zažil slavení večeře Páně v ČCE, kde bylo před zahájením (nedbalostí) připraveno málo „živlů“ - chleba a vína. Předsedající to řešil tak, že poté co přednesl eucharistickou modlitbu, odběhl do zákulisí a přinesl lahev vína, kterou doplnil konvici. Během přijímání kostelnice dále konvici doplňovala z další lahve. Ze zákulisí přinesla i další tác s nakrájenými částkami chleba. Kladu si otázku, co je příčinou takového jednání, které sami evangelíci považují za nepřijatelné - jeden mi je označil za křupanství, jiný za zwinglianství…
Jan Konzal se narodil v Třebonicích (dnes součást Zbuzan). Pokřtěn byl doma 12. 5. 1935. Rodiče měli šest dětí, Jan byl pátým z nich. Poměrně v útlém věku se stal ministrantem na Svaté Hoře v Příbrami, kam odešel za svými staršími bratry, kteří zde již byli v redemptoristickém juvenátu. Zde, během poslední zimy války, jako devítiletý vážně onemocněl.
Jiří Stejkoza patřil mezi jedny z prvních čtenářů Getseman v době, kdy přestaly být interním časopisem pražské obce skryté církve a staly se celostátním měsíčníkem. V červnu 1992 jsme s ním zveřejnili rozhovor (http://www.getsemany.cz/node/802). Jiří patřil do skupiny skryté církve, kterou vedl Václav Dvořák, který připravoval adepty ke kněžství. Většina kněží z této skupiny byla celibátní (jako např. Petr Piťha či Tomáš Halík), ale pět z nich bylo ženatých (mezi ně patřil Jiří).
Peter-Ben Smit: Úvod do starokatolické teologie, Starokatolická církev v ČR, Praha, 2021, 244 str.
V předmluvě k českému vydání píše biskup Pavel B. Stránský, že se nejedná o konfesijní sumář teologických výpovědí, což v textu autor jasně formuluje: „neexistuje specificky starokatolická teologie“ (str. 44). Jakákoli úzce zaměřená teologie jedné konfese by zaváněla sektářstvím. Jedná se spíše o přehled práce starokatolických teologů.
Poslední komentáře