Jste zde

358 - duben 2023

Třetí světová válka?

„Za minulých sto let proběhly tři světové války: '14-18, '39-45 a tato, která je světovou válkou. Začalo to po částech a dnes už nikdo nemůže říct, že se nevede celosvětová válka. Všechny velmoci jsou do ní zapleteny. Bojištěm je Ukrajina. Všichni tam bojují. To přivádí myšlenky ke zbrojnímu průmyslu. Jeden odborník mi řekl, že kdyby se jeden rok nevyráběly žádné zbraně, problém světového hladu by byl vyřešen. Jedná se o trh se zbraněmi. Války se vedou, staré zbraně se prodávají, nové se testují.“

To je úryvek z rozhovoru papeže Františka pro švýcarský rozhlas a televizi (RSI), který natočil italský vatikanista Paolo Rodari u příležitosti 10.výročí papežova zvolení. Jeho části byly zveřejněny 10. března 2023. Den předtím, 9.března, čelila Ukrajina masivnímu útoku ruských raket, kterých bylo vypáleno téměř 100. Mířily hlavně na kritickou infrastrukturu a civilní cíle po celé Ukrajině. Takových útoků podnikla ruská armáda již mnoho. Tváří v tvář tomuto terorizování civilního obyvatelstva považuji některá papežova vyjádření za nevhodná až skandální.

Rozumím, že papeži trvale vadí válka i samotné zbrojení (viz např. encyklika Fratellii tutti z roku 2020, čl. 262). Nedělám si ani iluze o tom, že na Ukrajině mají mnozí různé zájmy. Přesto mi jeho tvrzení, že na Ukrajině jsou „imperiální zájmy, nejen ruského impéria, ale i impérií jiných“, vadí a považuji ho za příliš relativizující. Zatímco Rusové zcela bezostyšně ostřelují v podstatě celé území Ukrajiny, kdykoliv se jim zachce, navíc ze vzdálených pozic, což znemožňuje jakoukoliv adekvátní reakci, podporovatelé Ukrajiny dlouhodobě a složitě jednají o tom, jak poskytnou vojenskou pomoc pouze k obraně vlastního území (viz např. dlouhé debaty o dostřelu poskytnutých zbraní). Papežova slova o různých imperiálních zájmech podle mne relativizují zřejmou a odsouzeníhodnou agresi Ruska vůči Ukrajině a jejímu obyvatelstvu.

Kromě ohledu na katolické křesťany na ruském území a diplomatické snahy o ponechání prostoru pro dialog, je tento postoj zřejmě ovlivněn latinskoamerickou zkušeností. Brazilský teolog osvobození Leonardo Boff v textu o ekologické hrozbě v důsledku eskalace rusko-ukrajinské války na svém blogu ostře obvinil NATO, které prý pod tlakem USA rozšířilo své útočné akce z Atlantiku do Tichomoří. Podle Boffa se NATO hanebně podřídilo imperiální vůli USA. Nepoučilo ze dvou válek v Evropě ve 20. století. Válka na Ukrajině, je podle něj konfrontace mezi USA a Ruskem/Čínou o to, kdo drží geopolitickou nadvládu nad světem. Doposud platil unipolární svět s naprostou převahou USA. Boff si klade otázku, proč se evropský Západ rozhodl pro vůli k moci, a ne pro vůli k životu pacifistů, proč si zvolil tuto cestu, která může celou planetu zdevastovat natolik, že se stane neobyvatelnou.

Při těchto slovech mám pocit, že by papež František i Leonardo Boff mohli vzít v úvahu i jiný úhel pohledu, který je dán negativní historickou zkušeností východní části Evropy s imperiálními ambicemi Ruska a pozitivní roli, kterou v tomto kontextu představuje jimi kritizované NATO.

Komentáře

Zrovna teologie osvobození - nedopřává se osvobodit...

Papež chce prostě říct, že současný konflikt na Ukrajině je mezi Ruskem a NATO - to chce někdo popírat? A Boff je dlouhodobě kritikem americké zahraniční politiky - to je něco divného? Jistě že my východoevropané teď máme Ukrajinu podporovat, snad však při tom nemusíme potírat jiné oprávněné pohledy na tuto válku.

"současný konflikt na Ukrajině je mezi Ruskem a NATO"
A není to dobře - nenechat Ukrajinu v tom samotnou?
Je dobrý argument, že ti druzí jsou taky špatní?
I špatný člověk (stát) může dělat dobré věci.

Ano, skutečně považuji za dobrý argument, i když argument není dobré slovo, spíše přiznání, že i naše strana konfliktu je nějak špatná. Kvůli potřebné jednotě Západu někdo potřebuje vidět tu válku co nejčernobíleji, chápu to. Ale my křesťané si snad můžeme dovolit kritický realismus. Musíme. Jsem papeži i Boffovi moc vděčný, i kdybych s nimi nesouhlasil ve všem, prože jsou to lidé kontemlativní i s velkým rozhledem. Bez takových bychom se jen vezli na vlnách propagandy, jedinou alternativou by byli dezoláti

Nezlobte se, pamatuji r. 1968 a tuhle válku vidím dost černobíle...

Nezlobte ss ani vy, prosim, ale 1968 je pro mne další případ, kdy jsem musel svůj názor šiftnout. Dlouhou dobu poté jsem vnímal Rusáky jako zlo, Čechy jako porobené hrdiny. Ale: jak to, že jsme věřili komoušům, že se chtěli reformovat? Co zvací dopis, Dubčekovy krokodýlí slzy? Planý smutek po Palachovi? Stydím se...

Ale tady vůbec nejde o vnímání naivních komunistů nebo obyčejných ruských vojáků, na které řval lampasák s vytaženou pistolí.
Každý nemá odvahu protestovat na Rudém náměstí.
Ale o ruské imperiální zájmy a myšlení. Nebylo už těch států, kam se nasáčkovali nějak moc?
A našinec věřil (včetně Duky) ruským dezinformacím o teroristech v Čečensku...

Ale vždyť v tomto s vámi souhlasím. Imperiální zájmy Ruska. A Boff vidí z jihoamerického pohledu podobně zahraniční politiku USA. To je to tak překvapivé? - Kdo to nezná, ať si přečte aspoň jeden odetavec na wiki.

Odklonění pozornosti "what abaut" je argumentační fault a je jedno, jestli to použijete v textu o Ukrajině vy nebo papež.
Díky Jarmilo!

Jsem přesvědčená, že jde o rozkoš moci. Prostoduché Rusko se koupe ve svém pocitu "ochránců světa". To zmanipulování totalitní mocí je tam tak silné, že děti mají své "putinjugendy" a vojáci povolaní "bránit dobro" v cizích zemích barvili své přilby na modro po vzoru modrých přileb a věřili, že mají poslání. To bylo před agresí na Ukrajině. Za tím vším je obludný hřích slasti moci nad druhými lidmi. V Čečensku i v mnohých jiných zemích, které Rusko napadlo šlo o souboj velmocí? Rusko je tak mravně zpustošené, že i kdyby totalitní režim padl, bude se muset počkat, až lidé, kterým byly vymyty mozky zemřou a vládu převezmou mladí, kteří nezažili mravní devastaci. Pokud by církev jako celek tvrdila, že je relativní vraždění žen, dětí a starých lidí, spěje ke své zkáze. Naštěstí to netvrdí, pouze někteří její členové, kteří podlehli dezinformační válce proruských agentů. Ukrajinci, Rusové, my, Američané, prostě všichni máme své hříchy a kostlivce ve skříních. Problémy a hříchy kohokoli a ale nejsou argumentem pro vraždění obyvatel jiné země. To byste jako křesťan, který je proti potratům či euthanasii měl mít uloženo ve svém nitru jako základní postoj. Kontenplace, která člověka vede k relativizaci dobra a zla, argesora a oběti, svobody kontra totalitnímu vraždění není kontenplací, ale útěkem před bolestí. Kterými lidmi se člověk obklopí, těmi i načichne, a většina lidí ve ve Vatikánu vyměněna nebyla a své moci nad druhými, která jim přináší slast se nechtějí vzdát. Tak se stalo i to, co uvedu jako příklad:
"Papežská komise dnes uvedla, že Collinsová rezignovala kvůli neochotě dalších vatikánských úřadů s orgánem spolupracovat. Sama Collinsová byla ve svém prohlášení poněkud ostřejší. Vatikánští byrokraté se podle ní zdráhali zavést do praxe některá doporučení komise, která schválil sám papež František. Za možný důvod podle ní "ostudné" neochoty vatikánských úředníků spolupracovat s komisí označila vnitřní politické spory, strach ze změny a arogantní přesvědčení některých kněží, že vědí sami nejlépe, jak děti před případným zneužíváním v budoucnosti ochránit. "
A to se týká všech oblastí.