Chodský deník

Vítali jsme ostatky. Poněkud se při příjezdu opozdily, a synek z dobré katolické rodiny, když mu otec vyložil, oč jde, se netrpělivě dotazoval: .Tak kde je ten pohřebák?!" Co říkali katolíci méně kovaní, nelze reprodukovat.

Katolická mládež, která hromadně odpadla k charismatikům, konstatovala:

.Dobře jsme udělali, od lidí, kteří se na konci dvacátého století prezentují tímhle, nelze duchovně nic čekat." Ano, dobře, že odpadli, takovouhle mládež v církvi nepotřebujeme.

Zahraniční profesor přednášel katechetkám, co nemají dětem říkat, aby si děti ve dvaceti letech neřekly, že věřily hloupostem a neodpadly od víry.  .Co nám to sem pozvali za heretika," zlobily se katechetky po přednášce, .proč radši nepozvou někoho ze starých kněží, dokud ještě žijí, ti ještě vědí, jak se to má správně dělat." Výstava v katedrále na téma, jak si děti představují Boha, tomu odpovídá - je to přehlídka vousatých dědečků.

Novému panu děkanovi se k nám nechtělo. Na schůzi farní rady ukázal na našeho nejaktivnějšího laika a řekl k úžasu všech: .Kdyby se tady pan Kadečka nechal rozvést a vysvětit na kněze, tak jsem k vám nemusel chodit." .Zavolal si mě k sobě novicmistr," vypráví novopečený řeholník, .a ptal se mě, co by se v řádu mělo změnit. Odpověděl jsem mu podle koncilních dokumentů o řeholnících, a on mě poslal pryč se slovy, že ještě nemám řeholního ducha." .Byl u nás na kněžské konferenci biskup. Chtěl přednášet o ekumenismu, ale naštěstí jsme ho skoro nepustili ke slovu. Řešili jsme problém, zda s námi může náš jáhen sedět v jedné místnosti, nebo zda má sedět ve vedlejší a přijít až na oběd. Nakonec jsme rozhodli, že má přijít po obědě. Já to s tím ekumenismem stejně nechápu - tak jsou to kacíři nebo ne? Ať odloží své bludy, a pak s nimi budu milerád dělat ekumenismus. Jednou jsem se musel zúčastnit ekumenické akce, mám z toho dodnes trauma, jednali jsme s heretiky jako s nejlepšími přáteli, samý úsměv, a když jsem je chtěl vyvést z bludu, tak mě starší spolubratři pod stolem kopali, abych byl zticha. Tak na tohle mě už nikdy nikdo nedostane. To ti mladí kaplani, to jsou jiní hoši. Ti hned začnou o tom, co rozděluje, a hezky zostra. Onehdy byl na Chodsku Heryán, protestantský pastor, co dělal na překladu Bible. Myslel si, že když dělal na tom ekumenickém překladu, že je takříkajíc náš přítel, ale mladý páter z A. ho pěkně usadil: Vysvětlil mu, že katolický překlad musí mít vysvětlivky, takže ten jeho .ekumenický" překlad je pro katolíka úplně k ničemu." V. uvěřila v dospělosti, ve svých pětatřiceti letech se nechala biřmovat.  Když o tom mluví s přáteli z katolického Bavorska, ti se domnívají, že se V. špatně vyjadřuje německy: Firmung je přece folklórní slavnost pro dospívající, toho se nemohla účastnit v pětatřiceti!

Náš nový pan kaplan nám hned řekl, že je nemocný. To nás nepřekvapilo, protože i všichni jeho předchůdci byli nemocní, někteří asi nejen tělesně.

Pořád se mluví o nedostatku kněží, ale asi by se mělo spíš mluvit o jejich zdraví. Babička Hůdová není žádný progresista, ale taky už říkala: .Pane falář, jak to náboženství bude za pár let vypadat, když budou brát na kněze takovýhle lidi?!"

• jv-