Knihovnička Getseman

Třetí a poslední svazek českého vydání mimobiblických židovských spisů (pseudepigrafů) vyšel v nakladatelství Vyšehrad. Edice nám zpřístupňuje knihy podobné svým obsahem starozákonní literatuře, avšak sepsané o něco později a většinou nepřijímané do kánonu Starého zákona. Knihy tajemství a moudrosti III. přinášejí 3. a 4. knihu Makabejskou, Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamovu, Nanebevzetí Mojžíšovo, Modlitbu Menašeho, Ódy Šalomounovy, Syrské žalmy a spis Josef a Asenat. Kromě svého významu pro studium judaismu obsahuje tato literatura i mnoho poznatků důležitých pro pochopení vzniku křesťanství: pseudepigrafní starozákonní spisy vznikaly právě v epoše jeho zrodu. Některé jsou zřejmě i křesťanstvím ovlivněny: poslechněme si třeba 3. Ódu Šalomounovu (v. 3-11, přel. S. Segert a R. Blatná), kterou bychom se mohli modlit i my:

Neznal bych totiž toho, kdo mne miluje, kdyby on mne nemiloval. Kdo jiný lásku rozpozná, nežli ten, kdo je milován? Miluji milovaného a miluje ho má duše a kde jeho spočinutí je, jsem já také. A nebudu cizí, neboť žárlivost není u Pána nejvyššího a soucitného. Já byl jsem s ním spojen, neb milující milovaného našel, neb miluji Syna, abych se stal synem. A ten, kdo s nesmrtelným je spojen, sám nesmrtelným se stane. A ten, kdo si život zamiluje, živý bude. Toto je Pána duch, v němž není lži, jenž učí syny člověka, by poznali jeho cesty. Moudří buďte, poučte se a bděte. Haleluja.

Nyní konečně dokončená edice starozákonních pseudepigrafů, výsledek mnohaleté interpretační a překladatelské práce odborníků z okruhu Starozákonní překladatelské komise, dělá české literatuře čest. Všechna důležitější díla tohoto typu jsou konečně dostupná i našemu čtenáři v kvalitním přetlumočení. V neposlední řadě je to i zásluha editora Zdeňka Souška. - Existují ovšem i další korpusy antické a středověké literatury, které by bylo dobré překládat a vydávat se stejnou péčí. Kdy se dočkáme třeba novozákonních pseudepigrafů? Kdy alespoň reprezentativního výboru z talmudu? Nejstarších církevních Otců?

Na styčné ploše křesťanství a židovství se pohybuje rovněž publikace Společnosti křesťanů a židů Dialog křesťanů a Židů. Tato společnost již léta vydává svůj zpravodaj, občasník, přinášející vedle aktuálních informací i autorské studie a překladové stati s tematikou křesťansko-židovského dialogu. Kniha na více než čtyř stech stran přetiskuje vybrané texty, které ve zpravodaji vyšly od jeho založení r. 1991. Knižní publikaci lze uvítat nejen pro vyšší čtenářský komfort především pro špatnou dostupnost „polosamizdatového" Zpravodaje Společnosti křesťanů a Židů.

Nakladatelství Vyšehrad dále zaslalo redakci dvě knihy, které se vztahují k tématu historie. Dva tisíce let dějin církve od Rolanda Fröhlicha je přehled církevní historie dovedený až k současnému pontifikátu. Středověký člověk a jeho svět je titul sborníku esejů o jednotlivých typech středověkého člověka, sestavený pod redakcí J. Le Goffa. Zaujme nejen „církevní" typ Mnicha a Světce, ale možnost celkově přehlédnout jednu z mála společností, která kdy byla „samozřejmě" křesťanská, a kterou proto mnozí mylně považují za společnost ideálně křesťanskou.

Hans Rotter, jezuita a profesor morální teologie a sociologie v Innsbrucku, je autorem knihy Důstojnost lidského života - Základní otázky lékařské etiky. Kniha velmi potřebná v době, kdy si medicína (a „medicína") stále více osobuje moc nad lidským životem. Je stále zřejmější, že meze lékařského nebo vědeckého zásahu již nemohou být vymezeny tím, co je právě možné, ale tím, co je mravně přípustné.

Teologický sborník 2/99 je nadepsán Modely církve po II. vatikánském koncilu. Hlavní blok textů tvoří příspěvky z konference ČKA (konané již 4. 10. 1997), týkající se mj. i skryté církve. Proto v teologickém sborníku najdeme i práce kmenových přispěvatelů Getseman, J. Konzala a P. Hradilka, které odrážejí jejich zkušenosti z dlouholetého působení ve skryté církvi. Za pozornost dále stojí např. i úvaha Avery Dullese Užívání modelů v eklesiologii.