Kažte evangelium

„Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Mk 16, 15) Na tento Ježíšův pokyn ze závěru Markova evangelia odkazuje nová apoštolská konstituce papeže Františka o římské kurii a její službě církvi ve světě s názvem Praedicate evangelium, která byla zveřejněna 19. března 2022 u příležitosti 9. výročí uvedení papeže do úřadu. Dlouho očekávaný dokument byl nakonec vydán poněkud překvapivě bez předchozího ohlášení a ve stínu války na Ukrajině. Konstituce je výsledkem práce především rady kardinálů, poradního orgánu zřízeného papežem Františkem v roce 2013 měsíc po jeho zvolení. Její první návrh byl hotov už na podzim roku 2018, poté probíhalo několik kol různých konzultací, včetně vyjádření biskupských konferencí, patriarchů a arcibiskupů východních katolických církví a dalších institucí nebo jednotlivých specialistů. O tomto dlouhém procesu mimo jiné svědčí chyba v čl. 93 konstituce, která v souvislosti s kompetencemi dikasteria pro bohoslužbu a disciplínu svátostí zmiňuje i „mimořádnou formu“ liturgie. To je označení předkoncilní podoby liturgie podle motu proprio papeže Benedikta XVI. Summorum pontificum z roku 2007, které však papež František zrušil apoštolským listem Traditionis custodes v červenci 2021. Sekretář rady kardinálů Marco Mellino na tiskové konferenci přiznal, že tato část konstituce byla formulována před vydáním papežova listu a nedošlo k její opravě.

Jakou změnu ve fungování vatikánských úřadů přinese tato reforma kurie, po II. vatikánské koncilu už třetí v pořadí (Pavel VI. v roce 1967, Jan Pavel II. v roce 1988), ukáže čas. Jedná se o další konkrétní krok papeže Františka v jeho snaze o „misijní konverzi“ církve, kterou oznámil v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium z roku 2013. Média především zaujala skutečnost, že konstituce umožňuje, aby na důležitých postech vatikánských úřadů nebyli pouze kardinálové, biskupové nebo kněží, ale i věřící laici, muži i ženy. I toto se ve Vatikánu pomalu mění. Už od roku 2018 je v čele dikasteria pro komunikaci laik Paolo Ruffini. V roce 2021 se nejvýše postavenou ženou v kuriálních strukturách stala sestra Alessandra Smerilli, která byla jmenovaná tajemnicí Úřadu pro integrální lidský rozvoj, tj. číslem dva hned po vedoucím úřadu, kterým je kardinál prefekt. Při té příležitosti vatikánská média informovala, že na pozici podtajemníků různých úřadů kurie bylo v polovině roku 2021 šest žen.

Samozřejmě primárně nejde o pohlaví jednotlivých členů a členek kurie. Jde o to, zda se podaří snaha, aby římská kurie nebyla zvláštním světem odtrženým od reality života běžných věřících nebo pouhým řídícím orgánem, který s odvoláním na autoritu papeže bude místním církvím něco diktovat bez ohledu na postoj biskupů a biskupských konferencí. Tj. zda dojde k „blahodárné decentralizaci“, ke které se papež na začátku pontifikátu přihlásil slovy exhortace Evangelii gaudium: „Není vhodné, aby papež nahrazoval místní episkopáty při rozlišování všech těch otázek, které se vyskytují na jejich územích.“ (EG, 16) A aby se církev soustředila na své hlavní poslání, kterým je hlásání evangelia.