Synoda v litoměřické diecézi

¹

Na začátku března byl uveden do úřadu nový biskup Stanislav Přibyl. Hned po svém nástupu svolal skupinu diecézních synodních koordinátorů, kterou tvoří bývalý generální vikář Martin Davídek, farář v Hrádku nad Nisou Radek Vašinek a salesián z komunity v Teplicích Michael Martinek. Vzájemně jsme si sdělili své zkušenosti z dosavadního procesu; shodli jsme se, že synoda nás nejen vede k novému stylu komunikace, ale také se zabývá tématy, které je třeba v církvi urgentně řešit.

Pak jsme hledali způsob, jak narychlo realizovat úkol, stanovený už koncem loňského roku – znovu prodiskutovat základní synodní otázku, tentokrát zejména s lidmi, kteří se aktivně podílejí na poslání církve. Vzhledem k nedostatku času jsme se dohodli na vytvoření jen několika skupin v celé diecézi – kněží spolu s biskupem, jáhni, řeholní sestry v Jablonném, komunita salesiánů v Teplicích a skupina aktivních laiků z Krupky a okolí. Zápisy ze skupin jsme pak zpracovali do syntézy, která byla předána biskupské konferenci.

Odpovídali jsme na otázku: JAK MŮŽEME POSÍLIT DIFERENCOVANOU SPOLUZODPOVĚDNOST VŠECH ČLENŮ BOŽÍHO LIDU ZA MISIJNÍ POSLÁNÍ?

V zápisech nejvíce rezonovala potřeba vytvářet společenství sobě rovných, kde nehraje prim hierarchie, ale jde o spolupráci, rozdělení kompetencí, důvěru a vztahy. Vzhledem k úbytku kněží je třeba podporovat aktivitu laiků, zaměstnávat je i jako profesionály – pastorační asistenty, případně katechisty, odpovědné za farnost; pak jim také dát důstojnou mzdu. Lépe využít existující systémový nástroj – pastorační a ekonomické rady; ze strany kněze / biskupa velmi opatrně využívat možnost rozhodnutí v rozporu s názorem rady; pastorační radu stanovit jako povinnou. Skupina ženatých jáhnů ukázala na teologickou i pastorační nevyjasněnost své identity (mezi klérem a laiky). Skupina laiků upozornila na nerovnost přístupu k rozvedeným, LGBT a dalším lidem na okraji.

Pro mě osobně byla v této fázi synody nejcennější komunikace s biskupem Stanislavem, jeho ochota naslouchat a otevřenost k reformním názorům i krokům.