Anafora z liturgie sv. Jakuba

Má původ v Jeruzalémě, proto bývá též nazývána Jeruzalémskou liturgií. Když se v Páté mystagogické katechezi sv. Cyrila Jeruzalémského novokřtěncům vysvětluje obsah eucharistické liturgie a zejména anafory^[1], děje se tak zřejmě na příkladu rané formy Jakubovy liturgie.^[2] Svědčí pro to srovnání seznamů všeho stvořeného, hodného Hospodinovy chvály v prefaci, i seznamů přímluv na konci anafory.

Současná nejstarší známá podoba vznikla sjednocením antiochijského a jeruzalémského ritu.

Zachovaly se dva rukopisy řecké liturgie sv. Jakuba – jeden pocházíz desátého a jeden z dvanáctého století.

Anafora sv. Jakuba je považována za základ velkého množství anafor antiochijského patriarchátu. Patří do stejné rodiny západosyrských anafor jako jsou již v minulých číslech uvedené anafory Apoštolskýcv tradic a Klementinská a jako budou ještě otištěny anafory sv. Jana Zlatoústého a sv. Basila. Celkový počet známých starobylých západosyrských anafor je asi 80. Původně byly sepisovány řecky a později, asi v 7. století, byly překládány do syrštiny.

Pro následující text jsem použil předlohu v angličtině.^[3] Do češtiny je ještě přeložena jedna z mladších verzí této anafory^[4] a torzo původnější verze.^[5]

-pH-

Text anafory

Vstupní dialog

Potom (kněz) hlasitě říká: Láska Pána a Otce, milost Pána a Syna aspolečenství a dary Ducha svatého s vámi se všemi.

Lid: I s duchem tvým.

Kněz: Pozdvihněme svou mysl a svá srdce.

Lid: Je to důstojné a spravedlivé.

Preface

Potom se kněz modlí: Vpravdě je důstojné a spravedlivé, náležité apatřičné chválit tě, opěvovat tě, žehnat ti, klanět se ti, oslavovat tě, vzdávat ti díky, Tvůrče všeho stvoření viditelného i neviditelného, poklade věčného dobra, prameni života a nesmrtelnosti, Bože a Pane všeho:

Kterého chválí nebesa nebes a všechny nebeské zástupy; slunce a měsíc a sbory hvězd; země, moře a všechno, co je v nich; Jeruzalém, nebeské shromážděnía chrám prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebi, duchové spravedlivých a proroků, duše mučedníků a apoštolů; andělé, archandělé, trůny, panstva, knížectva, mocnosti a hrozné síly; a mnohoocí cherubíni, šestikřídlí serafové, kteří si dvěma křídly zakrývají tvář, dvěma křídly nohy a dvěma se vznášejí, volají jeden na druhého neúnavnými rty, vzdávají neutuchající chválu:

(Hlasitě) Silným hlasem zpívejme vítězný hymnus o tvé vznešené slávě, naléhavě křičme, chvalme, volejme a říkejme:

Sanktus

Lid: Svatý, svatý, svatý, Pán zástupů, nebe a země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, který přichází vejménu Páně. Hosana na výsostech.

Postsanktus

Jsi svatý, Králi věčnosti, Pane a dárče veškeré svatosti; svatý je také tvůj jednorozený Syn, náš Pán Ježíš Kristus, skrze něhož jsi všechno stvořil; svatý je také tvůj svatý Duch, který všechno zkoumá, i tvé hlubiny, ó Bože: Jsi svatý, všemohoucí, plný síly, dobrý, strašlivý, milosrdný, máš soucit se svým stvořením, z hlíny jsi učinil člověka ke svému obrazu a podobě; obdařil jsi jej radostí ráje; a když přestoupil tvá přikázání a odpadl, neodvrátil ses od něho a neopustil ho, ó Bože jediný, ale káral jsi ho jako milosrdný Otec, volal jsi ho skrze zákon, vyučoval skrze proroky a nakonec jsi do světa poslal svého jednorozeného Syna samotného, našeho Pána Ježíše Krista, aby svým příchodem obnovil a opravil tvůj obraz.

On sestoupil z nebe, skrze Ducha svatého a Bohorodičku Pannu Marii přijal tělo, pobýval s lidmi, dal zadostiučinění pro spásu našeho rodu, předtím,než se dobrovolně vydal na smrt kříže, sám bez hříchu za nás hříšníky, v noci, kdy byl zrazen, nikoli, kdy se spíše sám vydal za život a spásu světa, …

Instituce

Kněz pak vezme chléb do svých rukou a říká: …vzal chléb do svých svatých a čistých a nevinných a nesmrtelných rukou, pozdvihl oči k nebi, ukázalho tobě, svému Bohu a Otci, vzdal ti díky, požehnal a lámal a dával nám, svým učedníkům a apoštolům, se slovy:

Jáhen říká: Na odpuštění hříchů a život věčný.

(Kněz) říká nahlas: Vezměte, jezte: toto je mé tělo rozlámané pro vás, dané na odpuštění hříchů.

Lid: Amen.

(Kněz) potom vezme kalich a říká: Podobně po večeři vzal kalich, smísil víno s vodou, pozvedl oči k nebi, ukázal jej tobě, svému Bohu a Otci, vzdal díky, požehnal a posvětil ho a naplnil Duchem svatým a dal nám, svým učedníkům se slovy: Pijte z něho všichni, to je má krev, krev nové smlouvy prolitá za vás a za všechny, která se rozdává na odpuštění hříchů.

Lid: Amen.

Kněz: To čiňte na mou památku; neboť kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt a vyznáváte jeho zmrtvýchvstání, dokud on nepřijde.

Jáhen: Věříme a vyznáváme:

Lid: Zvěstujeme tvou smrt, ó Pane, a vyznáváme tvé zmrtvýchvstání.

Anamnese

Kněz (obětování): Pamatujíce tedy na jeho životodárné utrpení, jeho zachraňující kříž, jeho smrt a jeho pohřeb i na jeho zmrtvýchvstání třetího dne, jeho nanebevstoupení a přebývání po tvé pravici, náš Bože a Otče, i na jeho druhé slavné a strašné zjevení, kdy přijde ve slávě soudit živé i mrtvé aodplatí každému podle jeho činů, dovolujeme si my, hříšní lidé, předložit ti, Bože, tuto hroznou a nekrvavou oběť a prosíme tě: nejednej s námi podle našich hříchů, neodplácej nám podle našich provinění.

Ale ty ve své milosti a nevyslovitelné laskavosti pomíjíš a vymazáváš záznamy svědčící proti nám tebe prosícím a chceš nám poskytnout své nebeské a věčné dary, jaké oko nevidělo a uši neslyšely a jaké nevstoupily do lidského srdce, dary, které jsi připravil, ó Bože, pro ty, kteří tě milují; neodmítej lid, ó milující Bože, kvůli mně nebo kvůli mým hříchům.

Potom (kněz) třikrát říká: Za tvůj lid a tvou církev tě snažně prosíme.

Lid: Smiluj se nad námi, Pane, náš Bože, Otče všemohoucí.

Epiklese

Kněz opět říká (vzývání): Smiluj se nad námi, ó Bože všemohoucí. Smiluj se nad námi ó Bože, náš zachránče. Smiluj se nadnámi, ó Bože, podle své velké milosti a sešli na nás a na tyto obětované dary svého svatého Ducha.

Potom (kněz) skloní hlavu a říká: Svrchovaný a oživující Duch, sedícína trůnu s tebou, náš Bože a Otče, a s tvým jednorozeným Synem, který s tebou vládne, stejné podstaty a stejné věčnosti, jenž promluvil v zákoně a v prorocích a ve tvé nové smlouvě; jenž v podobě holubice sestoupil na našeho Pána Ježíše Krista v řece Jordánu a setrval na něm, jenž v podobě ohnivých jazyků sestoupil na tvé apoštoly v horní místnosti na svatém a slavném Siónu v den Letnic: Sešli, Pane tohoto svého svatého Ducha na nás a na tyto svaté dary.

Narovná se a hlasitě říká: Ať přijde, ať svým svatým a dobrým a slavným zjevením posvětí tento chléb a učiní jej svatým tělem tvého Krista.

Lid: Amen.

A tento kalich drahocennou krví tvého Krista.

Lid: Amen.

Přímluvy

Kněz sám vzpřímen: Aby byly pro všechny, kteří na nich budou mít účast, na odpuštění hříchů a k věčnému životu, k posvěcení duší i těl, k přinášení plodů dobrých skutků, k upevnění tvé svaté katolické církve, kterou jsi založil na skále víry, aby ji brány pekelné nemohly přemoci, osvobodil ji ode všech herezí a pohoršení a od těch, kteří páchají nepravosti, chránil ji až do plnosti času.

Skloní se a říká: Předkládáme ti je, ó Pane, také za svatá místa, která jsi oslavil božským zjevením tvého Krista a navštívením tvého přesvatého Ducha; zvláště za slavný Sion, matku všech církví, a za tvou svatou, katolickou a apoštolskou církev všude na světě: i nyní jí, ó Pane, dávej bohatství darů tvého přesvatého Ducha.

Pamatuj také, ó Pane, na naše svaté otce a bratry v ní a na biskupy celého světa, kteří správně rozdělují slovo tvé pravdy.

Pamatuj také, ó Pane, na každé město a každou zemi a na pravověrné, kteří v nich sídlí, na jejich mír a bezpečnost.

Pamatuj, ó Pane, na křesťany, kteří cestují po vodě i po souši, pobývají v cizích zemích; na naše otce a bratry kteří jsou v poutech, ve vězení, v zajetí, ve vyhnanství, kteří jsou v dolech, na mučení nebo jsou v těžkém otroctví.

Pamatuj, ó Pane, na nemocné a zarmoucené a na ty, kteří jsou trápeni nečistými duchy; spěšně je uzdrav a zachraň, ó Bože.

Pamatuj, ó Pane, na každou strádající a zarmoucenou křesťanskou duši potřebující tvou milost a pomoc, ó Bože, a návrat z její zbloudilosti.

Pamatuj, ó Pane, na naše otce a bratry tvrdě se lopotící a sloužící nám pro tvé svaté jméno.

Pamatuj na všechny, ó Pane, s dobrým: měj slitování nade všemi, ó Pane, buď k nám všem smírný, daruj pokoj zástupům svého lidu, odvrať pohoršení, ukonči války; zastav vzpouru herezí, daruj nám svůj mír a svou lásku, ó Boženáš Spasiteli, který jsi nadějí všech konců země.

Pamatuj, ó Pane, na příznivé počasí, klidné deště, blahodárnou rosu,nadbytek plodů a korunuj rok svou dobrotou. Oči všech čekají na tebe a ty jim dáváš pokrm v pravý čas. Otevíráš svou ruku a vše živé naplňuješ radostí.

Pamatuj, ó Pane, na ty, kdo přinášejí plody a pracují poctivě ve svatosti tvé církve, na ty, kteří nezapomínají na chudé, vdovy, sirotky, cizince a potřebné, a na všechny, kteří nás požádali, abychom na ně pamatovali v modlitbách.

Kromě toho, ó Pane, rač pamatovat na ty, kdo dnes donesli tyto dary na tvůj svatý oltář, a na to, co jim každý přinesl nebo s jakým úmyslem, a na ty, které jsme ti právě teď zmínili.

Pamatuj, ó Pane, podle množství svého milosrdenství a slitování také na mne, svého poníženého a neužitečného služebníka, a na diákony, kteří obklopují tvůj svatý oltář, a milostivě jim daruj bezúhonný život, zachovej jejich službu neposkvrněnou a zajisti pro ně dobrý stupeň, abychom došli slitování a milosti spolu se všemi svatými, kteří ti byli milí od počátku světa, od pokolení do pokolení praotců, otců, patriarchů, proroků, apoštolů, mučedníků, vyznavačů, učitelů, svatých a každé spravedlivé duše, která byla ve vířev tvého Krista učiněna dokonalou.

Zdrávas Maria, obdařená velikou přízní: Pán je s tebou, požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod tvého života, neboť ty jsi zrodila Spasitele našich duší.

Diákon: Pamatuj na nás, ó Pane Bože.

Kněz se skloní a říká: Pamatuj, ó Pane Bože, na duchy i na všechny tělesné bytosti, o kterých jsme se zmínili, i na ty, o kterých jsme se nezmínili, kteří jsou pravé víry, od spravedlivého Ábela až po tento den: daruj jim odpočinutí tam v zemi živých, ve tvém království, v rajské radosti, vnáruči našich svatých otců Abrahama, Izáka a Jákoba; odkud prchla bolest, žal a nářek, kde jas tvé tváře nad nimi bdí a osvěcuje je navěky.

Učiň, aby konec našich životů byl křesťanský, hodný přijetí, bezúhonnýa pokojný, ó Pane, až nás shromáždíš, ó Pane, pod nohami tvého vyvoleného, kdy budeš chtít a jak budeš chtít, jenom bez hanby a hříchů, skrze svého jednorozeného Syna, našeho Pána a Boha a Spasitele Ježíše Krista, neboť on je jediný bezhříšný, který se objevil na zemi.

Jáhen: Modleme se:

Kněz: Za mír a uchování celého světa a svaté církve boží, za úmysly, zaněž každý z nás přinesl svou oběť, nebo za to, po čem touží, a za lidi, kteří zde stojí kolem, a za všechny muže a za všechny ženy.

Lid: A za všechny muže a za všechny ženy. (Amen.)

Kněz říká hlasitě: Proto jim i nám učiň ve své dobrotě a lásce:

Lid: Odpusť, zahlaď, vymaž, ó Bože, naše přestoupení dobrovolná i nedobrovolná, skutky i slovy, vědomá i nevědomá, v noci i ve dne, v mysli i úmyslu: ve své dobrotě a lásce nám je odpusť všechna.

Doxologie

Kněz: Skrze milost, slitování a lásku tvého jednorozeného Syna, se kterým jsi chválen a oslavován, v jednotě s přesvatým a dobrým a oživujícím Duchem, nyní i vždycky i na celou věčnost.

Lid: Amen.

^[1]Sv. Cyril Jeruzalémský, Mystagogické katecheze, Refugium Velehrad-Roma, 1997, str. 59-62

^[2]Mystagogické katecheze sv. Cyrila Jeruzalémského jsou datovány do r. 348

^[3]

http://www.ccel.org/fathers2/ANF-07/anf07-63.htm#P8296_2621643

^[4]Božská liturgie v obřadu syrskoantiochenské a malankarské církve. Ekumenický liturgický sborník, Jaroslav Vokoun, vlastním nákladem, 1998; převzatodo CD-ROMu Liturgika, Síť, 2001

^[5]Salajka, M., Křesťanská bohoslužba, Blahoslav, 1985, str. 89-90