Jan Konzal

Tachov 14.12. 2003

RCL Sf 3, 14-20; Iz 12, 2-6; Fp 4, 4-7; L 3, 7-18

Každá doba měla i proroky, kteří vyhlašovali konec světa a soud ohněm i mečem. I dnes je můžete potkat. Někomu jsou pro smích, protože si myslí, že jeho se to tak jako tak netýká. Někteří se pokusí nějak pojistit zásluhami a známostmi, aby na ně ten Poslední Soudce prostě nemohl. A jen zlomek oslovených o věci přemýšlí – a porozumí něčemu pro sebe významnému, dokonce z toho dovedou pít jako ze studánky i něco utěšujícího.

Náš vykupitel žije

Lk 3, 1-6; Bar 5, 1-9

Zlomová doba; zvedněte hlavy, naděje kotví před námi

Jr 33, 14-16; Lk 21, 25-28.34-36

Realita lidských lásek

Mk 12, 28b-34;

(2009)

Římský lekcionář Jr 31, 7-9; Mk 10, 46-52

Dnešní příběh slepého syna Timajova nabízí cosi zásadního: víra uzdravila a uzdravuje. Pochopitelně nikoli jakákoli víra. Je tu řeč o uzdravující moci víry v evangelium.

(2006)

RCL Jb 42, 1-6.10-17; Žd 7, 23-28; Ž 34, 1-8.(19-22); Mk 10, 42-52

po prvém čtení

(2015)

Jb 38, 1-7.(34-41); Ž 104, 1-9.24.-25b; Žd 5, 1-10; Mk 1, 35-45;

(2009)

RCL, komplementární verze Am 5, 6-15; Ž 90, 12-17; Žd 4,12-16, Mk 10,17-31

(1974)

Kdo je on?

Ježíš: Ten, který se nevzdává, protože Otec je na jeho straně Mk  8, 27 - 9, 1

Nemíním klást řečnické otázky, ani zkoušet z náboženství. Ta otázka má i dnes svůj aktuální smysl. Ježíšovi současníci si tu otázku pochopitelně kladli s jinou naléhavostí než my. Pokoušeli orientovat v tom, co zakoušeli. Hádali slavné proroky. Zbrklý Petr by prý rád dokonce Mesiáše. Ale všichni jen hádali.

(2015)

Př 22, 1-9; Jk 2, 1-13; Mk 7, 24