Jste zde

Jan Konzal

16. neděle v mezidobí A

autor: 

Hospodář má smysl pro kairos (1984)

Mt  13, 24-43

Všichni známe to pokušení udělat konečně kolem sebe "pořádek" silnou rukou: Kdybych jen měl tu moc...

Hospodář Ježíšova podobenství má přesně opačnou starost: zabránit škodě, která by takovým zjednáním pořádku vznikla. "Nechte obojí růst až do žní." Ano, to pole, nad kterým smí Kristus skutečně vládnout, takové pole je rozhodně spíš pole zaplevelené než skleníkový záhon nějaké zbožné sekty.

13. neděle v mezidobí A

autor: 

Průvodce svobodného po reálném obrácení - poslušná služba boží spravedlnosti (2011)

Gn 22, 1-14; Ž 13; Ř 6, 12-23; Mt 10, 40-42

Trojice A

autor: 

(2014)

Gn 1, 1-4; Ž 8, 1-10; 2K 13,11-13; Mt 28,16-20

Letnice

autor: 

(2017)

Nu 11, 24-30; Ž 104, 24-34.35b; Sk 2,1-21; J 20, 19-23

7. neděle velikonoční A

autor: 

(2005)

RCL: Sk 1, 6-14; Ž 68, 1-10.32-35; 1P 4, 12-14; 5, 6-11; J 17, 1-11

Z pozoruhodných témat dnešních perikop vyberu jen dvě; chci s vámi nahlas přemýšlet, co že je to jednota církve. Církevní jednota totiž nemůže být prostě jednotou jakoukoli, třeba jako jednota stejnokrojů nebo jednotné lyžařské vybavení předepsané pro konkrétní kurs. V případě církve musí být podle vůle Krista Ježíše, žádná jiná v té souvislosti prostě nemá smysl;

6. neděle velikonoční A

autor: 

Síla milosti, láska a přenos, iluze

Sk 8, 5-8.14-17; J 14, 15-21

Zdálo by se, že "zachovávat přikázání" je v příčinné souvislosti s láskou tak, že kdo zachovává přikázání, automaticky také miluje. Jenže celé to dnešní čtení z evangelia, ba dokonce obě čtení vypovídají právě opačně. Stručně řečeno: Přikázání dovede zachovávat jen ten, kdo miluje. Nikdo jiný to prostě neumí.

2. neděle velikonoční A

autor: 

Rodí se víra; dveře ke spáse, ekumena

Sk 2, 42-47; J 20, 19-31;

Den Večeře Páně

autor: 

RCL: Ex 12, 1-4.(5-10).11-14; Jn 13, 1-17.31b-35

Připomenu nejprve ten staroindický mýtus ilustrující hranici mezi peklem a rájem. Jde o hostinu tak bohatou, že pro všechny účastníky je dost a pro všechny je i místo u stolu. Každý z pozvaných tedy konzumuje, co hrdlo ráčí. Ale je mezi nimi rozdíl, ovšem je patrný až při pozornějším pohledu: Někteří si stačí k blaženosti sami, protože sami sebe podle vlastní chuti obsluhují; jiní jsou oblažováni druhými, protože své ruce zaměstnávají službou sousedům.

Pátek po 5. neděli v době postní

autor: 

(2017)

MR: Jr 20, 10-13; Ž17; J 10, 31-42

Říká se, že v den konsekrace stál nově instalovaný pražský arcibiskup Beran se svým bratrem u okna paláce zadumaně, a bratr na něho dorážel: „Josefe, ty se z dnešní události za jásotu mnoha věřících neraduješ?!“ Odpověď´arcibiskupa se ukázala prorockou: „Přece víš, že ty zástupy, které vítaly Krista ratolestmi a zpěvem Hosana, uměly za pár dní neméně nahlas křičet: Ukřižuj“.

Čtvrtek po 5. neděli v době postní

autor: 

Věčnost smrtelného ze slova a činu božího (1988)

Gn 17, 3-9; J 8, 51-59

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Jan Konzal