Nezapomínejme na Izrael

O některých pravdách panuje docela široká shoda. Pramenem spásy je židovský národ a Spasitelem je Pán Ježíš z pokolení Juda. Apoštol Pavel přinášel pohanům zvěst o spáse často s nasazením života. Nové sbory z pohanů nosil v srdci a stále na ně pamatoval na svých modlitbách. Jednou si posteskl: „Ačkoli mnoho vás miluji, málo jsem milován." (2 Kor 12, 15)

Písmo nám v Ef 2, 11-19 připomíná, že jsme byli kdysi „bez Krista a bez společenství Izraele." K Izraeli jsme byli připojeni obětí Pána Ježíše, a od té chvíle mohou pohané čerpat z duchovních darů izraelského lidu, s nímž tvoříme jednu Boží rodinu. Jsme si toho vědomi?

J. L. Hromádka jednou poznamenal: „Vznik Izraele v květnu 1948 měl s námi hluboce zatřást. A s námi to ani nehnulo." Proč ne? Byla to neznalost, anebo nevděčnost? Přezíravost, neláska, lhostejnost a povýšený postoj křesťanů k Izraeli byly jednou z příčin vyvraždění šesti milionů Židů. Změnil se od holocaustu vztah křesťanů k Izraeli, který dnes čelí narůstajícímu antisemitismu v celém světě? Kdo by měl v tomto světě vyjádřit veřejnou podporu Izraeli víc, než my křesťané, tvořící s ním jedno společenství?

Skrze Písmo Bůh Izrael ubezpečil: věčnou láskou, že zůstane navždy Jeho vlastnictvím a nikdy na Izrael nezapomene. A my? Neměli bychom konat totéž? Jaké máme možnosti? Modlitby jsou velice důležité, ale naši lásku bychom měli vyjádřit i činem. V naši zemi se konají v různých městech Dny Izraele. Kromě toho existují minimálně dvě společnosti, kde můžeme naši podporu Izraeli veřejně a bez obav vyjádřit.

Od května 1990 existuje u nás Česká společnost Izraele a o něco mladší je Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. Obě společnosti rádi uvítají nové spolupracovníky i prosté členy. Před časem jsem oslovil e-maily několik sborů AC, neodpověděl ani jeden. Oslovil jsem společenství sboru jiné církve, zájem neprojevil nikdo. Úspěšný jsem byl ve sboru další církve, kde bych to čekal nejméně. Že se Izraeli nedostává větší podpory od sekulárních, to se dá snadno pochopit. Ale že se setkávám i po 20 letech svobody s nezájmem mezi křesťany, tak to moje „hlava nebere." Písmo vyzývá: „Rozšiřte své srdce..." Poslechneme?