Mystikové nemusí, a dnes možná ani nemohou, být odtržení
od světa. Jezuita Boulad (narozen 1931 v Alexandrii) toho jako šéf charity
pro severní Afriku a Střední východ ví o světě a jeho bolestech mnoho. Ale také
mnoho o Duchu svatém a z Ducha svatého. Ze své egyptské perspektivy vidí
některé věci jinak - například jej děsí obdiv jeho islámských
fundamentalistických občanů k metodám Vatikánu. Jazyk církve vidí jako
příliš komplikovaný a nesrozumitelný, nepomůže však založit pro tento problém
novou komisi v Římě: .nová řeč může vzejít jen z návratu k živému
evangeliu, ne z ledničky". Církev
dostala podle Boulada strach. Z čeho? Strach z druhých, strach ze
světa, strach z Ducha svatého. Proto je zablokovaná. Církev dala zpátečku,
pomůže však jen jízda vpřed, směrem k Třetímu vatikánu. Je třeba vrhnout
na svět optimistický pohled. Poslední koncil obrátil hierarchickou pyramidu vzhůru
nohama, jak je to správně podle proroctví Joelova, citovaného Petrem v den
letnic - ale i na papeže se něco z vanutí Ducha dostane. Kolegialita se netýká jen biskupů, ve
východních církvích patří k právoplatnému ustanovení biskupa stále ještě
uznání lidem (.axios"). Aby se církev nestala zkamenělinou, potřebuje proroky a
charismatiky, instituci však také. Ta by
měla proroky napomenout: .Mluv, ale ne tak rychle." Pokud kritizuji církev, je
to z přílišné lásky, tvrdí Boulad. Kromě těchto prostořekých výroků píše
Boulad i velmi čtené duchovní knihy. Napsal jich zatím devět a v pořadí
třetí z nich - Všechno je milost - vyšla před nedávnem i česky.
Poslední komentáře