Odborná analýza stavu obce
Farní rada je cennou podporou obcí při „oikodomé"
(budování obce). Nenahrazuje vlastní kompetence místní obce, jimiž Bůh píše
nezaměnitelnou historii místní církve, ale subsidiárně podporuje její
schopnosti zejména tehdy, dostane-li se obec do krize a nemá-li dostatečné
rezervy k jejímu překonání.
Důležitou službou farní rady je odborná analýza obce.
Zodpovědná činnost v církevních obcích je totiž stále odkázána na
sledování a posuzování jejich aktuálního stavu. V posledních desetiletích
vznikly pro takovou analýzu různé modely, které nestojí proti sobě, ale
vzájemně se doplňují.
1. V rámci církevně
- sociologického bádání bylo zkoumáno sociální složení členů církevních obcí i
jejich účast na víře a životě obce. Byly také shromážděny poznatky o předávání
víry i o rolích, které jsou členům obcí svěřovány.
2. Relativně málo
empirických dat je k otázce, jak obce svým jednáním „odpovídají" na
aktuální situaci; jaké pastorační postupy jsou pro tu kterou obec v její
situaci typické.
3. Subjektem analýzy
obce, jak si ji přeje teologie, je co největší počet členů té obce. Kromě toho
se analýza zabývá otázkami, definovanými ne pouze církevně - sociologicky,
nýbrž primárně teologicky. Na pozadí předložené vize křesťanské obce je tedy
třeba se ptát, jaká je mystika, koinonia a diakonia obce. Může se vytvořit
jakési „zrcadlo církevní obce". Jeho otázky jsou např:
1. Mystika
Z jakých duchovních zdrojů obec žije? Je místem
prožívané touhy po Bohu?
Domovem těch, kdo hledají Boha, ptají se po něm, trpí
pro Něho? Vyskytuje se praktický „církevní
ateismus"? Podle čeho se pozná, že Bůh je určujícím, směrodatným centrem života
této církevní obce? Je obec místem, o kterém se říká, že Bůh je středem jeho
života (Za 8,23)?
Jak je to s množstvím „duchovních povolání" v obci?
Co se koná pro jejich vzbuzení? Učí se lidé předstoupit před Boha a ptát se, co
od každého a každé z nich žádá, aby toto společenství žilo a mohlo
působit?
Slaví se vděčně povolání mnohých?
Jak to vypadá s místy a způsoby mystických
zkušeností: s bohoslužbou, modlitbou, adorací, sdílením Bible? Jaký význam
je v životě této křesťanské obce přiznáván svátostem?
Jaká je kultura modlitby jednotlivců?
Předává se víra víc žitým svědectvím než mnoha slovy?
2. Koinonia
Platí princip: Protože je pouze jeden Bůh, je každý
člověk jedním z nás? Žije v obci
vědomí, že nejvyšším důstojenstvím v církvi je být křesťanem, tedy bratrem
a sestrou s bratřími a sestrami téže hodnosti a stejného povolání? Např. i v rovnoprávnosti žen? Nebo s mnoha
jinými, jejichž životní plány ztroskotaly?
Je rovnost v důstojnosti závazná při společném životě?
Při řešení konfliktů?
Panuje svornost při oprávněné různosti stanovisek?
Jak vypadá participace? Účastní se rozhodování v církvi
ti, kterých se to týká?
Jakým stylem uplatňuje svou .úřední" autoritu farář,
předsedající, vedoucí (1 K 12,28)?
Jaký postoj zaujímám k námitce nebo požadavku „demokratizace"
církve? Napadlo mne už, že „demokratizace"
je mnohem méně, než bible od nás křesťanů v církvích očekává?
3. Diakonia
Jaká pozornost je věnována obětem nespravedlivého
rozdělení životních šancí? Kdo jsou
chudí v církevní obci, stojící na okraji života? Je pro ně církevní společenství
„okem a uchem" podle Božího způsobu (Ex 3,7)?
Optuje církevní obec tyto oběti i když není vždycky hned jasné, jak by
se nespravedlnost mohla prakticky zmírnit? Jak se pro ně angažuje? Podílejí se křesťané a skupiny v obci na
konkrétní politice (ve hnutích, v komunální politice: např. v občanských
iniciativách, v politických stranách)?
Jsou ochotni pro tyto opce vzít na sebe i společenské nevýhody nebo
postihy? Jaké kontakty má farní
společenství s organizovanou Charitou a poradními službami?
Z Zulehnerovy Pastoraltheologie 2 přeložila
Zdeňka Munzarová.
Poslední komentáře