V loňském roce obrat přes půl miliardy šilinků -
zaměstnáno více než 1000 postižených
15tiprocentní sleva přitahuje zakázky
Během patnácti let od svého založení se chráněná
pracoviště stala pozoruhodným hospodářským faktorem. 18 provozů v osmi
rakouských závodech nahospodařilo v loňském roce obrat 530 milionů
šilinků; to je asi o 20 procent víc než v roce předchozím (438 mil. š.) a dokonce
téměř o 40 procent víc než v roce 1991 (382 mil. š.).
Rýsuje se další vzestup. Nedávno byla získána solnohradská
slévárna cínu Martin Schall. Tak se chráněné dílny v Solnohradu staly
jedním z mála tuzemských dodavatelů cínového zboží a ušlechtilého skla.
Výrobny firmy Schall přesídlily v těchto dnech ze Saalachské ulice na
Sterneckskou křižovatku do prostor někdejšího prodejního lokálu, který byl loni
uzavřen. Podle zprávy Herberta
Silberbergera, správce chráněných dílen v Solnohradu, by v nadcházejících
dvou letech mělo v novém závodě vzniknout asi 20 pracovních míst pro
postižené. Nyní firma Schall vydělává dobrých 10 milionů šilinků; do dvou let
se má objem obchodu zdvojnásobit. „Jsme
sociální podnik, který je však veden ekonomicky", řekl Silberberger novinám SN.
Zaměstnanci - nejméně z 80 procent postižení - jsou vypláceni podle
kolektivní smlouvy. I ve zprávě Ministerstva sociálních věcí o chráněných
pracovištích se uvádí, že tato pracoviště podléhají stejným požadavkům
závaznosti a spolehlivosti jako ostatní závody. Jsou zaměřena „především na
průmyslovou výrobu orientovanou na zisk".
Přibližně 70 procent potřebných financí se získává
smluvním odbytem produktů a zakázkových prací. Krytí deficitu nezajišťují veřejní
plátci, nýbrž předem stanovené subvence, které se vyměřují podle menší
výkonnosti zaměstnanců. Případné
přebytky jsou investovány do modernizace a výstavby dílem.
Výkonnost postiženého zaměstnance posuzuje při jeho
zařazování komise; v chráněných dílnách se požaduje alespoň 50 procent
výkonu zdravých lidí. Menší výkon, větší
náklady na zácvik, pracovní přestávky nebo terapeutickou péči hradí zemská
vláda, servis trhu práce a vyrovnávací fond. Do vyrovnávacího fondu přispívají
podniky, které nezaměstnávají postižené; požaduje se na 25 pracovníků zaměstnat
jednoho handicapovaného nebo zaplatit fondu 1920 šilinků měsíčně. Firemním
odběratelům chráněných dílen je hrazeno 15 procent čisté hodnoty zakázky - což
je podnětem k dalším zakázkám; touto slevou se kompenzuje platební
povinnost do vyrovnávacího fondu.
Zřízením chráněných pracovišť se v této době podařilo
vytvořit kolem 200 pracovních míst pro postižené v Solnohradu a 1060 v celém
Rakousku, ale trh práce z dřívějších let se pro ně neuvolnil Naopak: Podle
údajů ministerstva sociálních věcí bylo v roce 1991 na pracovních úřadech
hlášeno 25 375 fyzicky, duševně nebo psychicky postižených, nevidomých a
neslyšících - jako nezaměstnaní, hledající pracovní, učitelské nebo jiné
vzdělávací uplatnění. Loni to však bylo již 32 963. Koncem srpna dokonce 33
879; téměř třetina z nich byla v záznamu více než 12 měsíců.
Salzburger Nachrichten 9. 9. 95, přeložila Zdenka
Munzarová.
Poslední komentáře