V uplynulém
měsíci tato vnitrocírkevní kauza zaplnila stránky a
vysílací časy většiny médií. Za normálních okolností by
však omilostnění čtyř biskupů Kněžského bratrstva sv. Pia X
patrně zaujalo místo v oblasti krátkých zpráv, někde možná
doplněné stručným komentářem o konzervativním papeži, a
v krátkosti by vyšumělo do zapomnění. Církevní média by
prostoru věnovala o něco více, odhaduji, že asi tolik, jako před
časem zabralo vydání motu propria Summorum Pontificum. A po pár
týdnech bychom zprávu odložili do archivů svých myslí, kam
pohřbíváme většinu církevních dokumentů...
Tak nějak by to
vypadalo, kdyby stejného dne, jako byla ve Vatikánu zveřejněna
papežská milost, neodvysílala švédská televize rozhovor
s jedním z oněch čtyř biskupů Bratrstva, Richardem
Williamsonem, ve kterém na otázku týkající se Šóa odpovídá,
že v koncentrácích nezemřelo za druhé světové války více
než 300 000 Židů.
Následoval
mediální kolotoč, který mimo jiné přinesl neradostnou zprávu o
tom, jak naše média pracují s informacemi. A jak
s informacemi pracují naši církevní představitelé. Přitom
díky internetu dnes máme potřebné informace doslova a do písmene
po ruce - stačí párkrát kliknout myší.
Exkurz I. - byla exkomunikace nebo
nebyla-li?
Z reakcí
katolíků z různých zemí - od laiků až po biskupy - je
dnes na omilostnění čtyř biskupů Bratrstva cítit pobouření.
Ve většině případů by se dalo shrnout několika větami:
nejdříve by měli přijmout všechny dokumenty II. vatikánského
koncilu a teprve potom by měl být jejich trest sňat.
Pokud ovšem
zabrousíte na webové stránky příznivců Bratrstva, zjistíte, že
i zde akt milosti papeže vyvolal rozporuplné reakce. Až dosud
Bratrstvo drželo jednotnou linii: čtyři biskupové a jejich
světitel arcibiskup Marcel Lefebrve za nedovolené svěcení do
exkomunikace latae sententieae nikdy neupadli, protože arcibiskup
jednal ve stavu nouze či tlaku situace. V podstatě se obával,
že po jeho smrti nebude mít Bratrstvo nikoho, kdo by světil kněze
Bratrstva. A nyní jim ten samý papež, se zdál být přítelem
Bratrstva a který před nedávnem podstatně zmírnil omezení
týkající se slavení mše podle předkoncilního ritu, takto vbodl
dýku do zad. Vždyť on touto svou milostí zároveň říká:
biskupové Bratrstva opravdu byli exkomunikováni. A navíc - snětí
exkomunikace se netýká arcibiskupa Lefebrva, a to členové
Bratrstva a jeho příznivci nesou velmi těžce.
Je zajímavé,
že tento aspekt udělené milosti nezazněl z úst našich
biskupů v žádné z obhajob papežova rozhodnutí. (Zdá
se ovšem, že představený Bratrstva, biskup Fellay, otázku
exkomunikace vidí poněkud jinak než „tvrdé jádro"
společenství, které má na starosti - byl to právě on, kdo
papeže o snětí exkomunikace zažádal a Benedikt XVI. jeho žádosti
vyhověl.)
Rozhovor s biskupem Williamsonem vznikl již v listopadu
loňského roku během jeho návštěvy v Mnichově. Tuto skutečnost
na počátku přehlédla většina médií, politiků i našich
církevních představitelů. Na druhou stranu Williamsonovy názory
na Šóa byly před zmíněným rozhovorem známy spíše jen jeho
příznivcům, a novináři ze švédské televize tedy měli velmi
dobrého informátora. Mimochodem, Williamson se netají
s přesvědčením, že atentáty na Světové obchodní centrum
v New Yorku 11. září 2001 zinscenovaly samy Spojené státy
(podobné konspirační teorie jsou ovšem oblíbené po celém světě
- s tím, že antisemité zpravidla z útoku obviňují
izraelskou tajnou službu Mossad).
Ovšem to, jak
Vatikán hájí svůj přístup („názory biskupa Williamsona na
Šóa jsme bohužel neznali"), je poněkud podivné. V církvi,
kde biskupové mají své donašeče (například vyučující na
katolické fakultě něco řekne a vzápětí si ho jeho biskup
povolá na kobereček „k podání vysvětlení", neb se mu
doneslo, že vyučující řekl cosi, co je v rozporu s učením
magisteria), a kde své informátory mají i vatikánské kongregace
a dikasteria, je informační vakuum kolem exkomunikovaných
biskupů velice podezřelé. Ale možná máme příliš nadhodnocené
představy o kvalitách vatikánských informačních služeb. To by
ostatně vysvětlovalo, proč jsou občas biskupy jmenováni
psychicky labilní jedinci.
Exkurz II. - tradicionalisté a
fašizující tendence
Rozhodně nelze
klást rovnítko mezi příznivce Kněžského bratrstva sv. Pia X.
a extrémní pravici. Pravdou ale je, že řadu příznivců
Bratrstva naleznete na kandidátkách extrémně pravicových stran.
A málokde najdete tolik antisemitských názorů jako na diskusních
fórech našich tradicionalistů na internetu (viz např.
www.crux.lightbb.com, případně www.contras.wz.cz/www/). Ve Francii
poskytovalo Bratrstvo ve svém klášteře útočiště válečnému
zločinci Paulu Touvierovi (skrýval se tu v přestrojení za
kněze) a pokud v Itálii navštívíte Mussoliniho hrobku v den
jeho výročí, mši svatou tu bude v předkoncilním ritu
slavit některý z kněží Bratrstva. V této souvislosti
je ovšem třeba zmínit postoj Bratrstva k Williamsonovi a jeho
názorům - nejprve představený bratrstva biskup Fellay jménem
Bratrstva distancoval od antisemitismu a prohlásil, že biskup mluví
jménem církve, pouze pokud se vyjadřuje k otázkám mravů a
víry, zatímco pokud se vyjadřuje například k otázkám
týkajícím se historie, jedná se o jeho soukromé názory. Nicméně
31. ledna byl biskup Williamson zbaven místa představeného
semináře Bratrstva De La Reja v Argentině. Williamson
připustil, že by mohl názor na počet obětí Šóa změnit, ale
to si vyžádá mnoho času na studium. Ovšem mnoho času asi mít
nebude. Podle zprávy uveřejněné na německém serveru kath.net
dostal čas do konce února a hrozí mu vyloučení z řad
Bratrstva.
Ale vraťme se k našemu tématu. S odstupem několika
týdnů je patrné - a přiznávají to i někteří kardinálové
- že Vatikán v otázce snětí exkomunikací naprosto
nezvládl komunikaci. Jak dovnitř církve, tak mimo církev: „Ve
vatikánských kruzích panuje názor, že to, co způsobilo tolik
zmatků, je skutečnost, že celá záležitost nebyla řádně
předem vysvětlena," píše na svých webových stránkách
kardinál Vlk. Teprve 4. února bylo vydáno prohlášení, ve kterém
zaznívá to, co mělo být řečeno již 21. ledna, když bylo
oznámeno udělení papežské milosti.
1. Zrušení
exkomunikace
Dekret Kongregace
pro biskupy datovaný 21. ledna 2009 byl aktem, kterým Svatý otec
vyšel dobrotivě vstříc opakovaným žádostem generálního
představeného Bratrstva sv. Pia X. Papež chtěl odstranit
překážku, která bránila zahájení dialogu. Nyní se očekává,
že stejnou ochotu vyjádří také oni čtyři biskupové úplným
přijetím nauky a discipliny církve.
Závažný trest
exkomunikace latae sententiae, do níž čtyři biskupové upadli
30. června 1988 a formálně prohlášené 1. července téhož
roku byl důsledkem jejich nedovoleného svěcení Mons. Marcelem
Lefebvrem.
Zrušení
exkomunikace sňalo ze čtyř biskupů závažný kanonický trest,
ale nezměnilo právní situaci Bratrstva sv. Pia X., které dosud
nepožívá žádného kanonického uznání ze strany katolické
církve. Také čtyři biskupové, třebaže je z nich sňata
exkomunikace, nezastávají v církvi žádnou kanonickou funkci a
nevykonávají v ní dovoleně službu.
2. Tradice, nauka a 2. vatikánský
koncil
Pro budoucí
uznání Bratrstva sv. Pia X. je nezbytnou podmínkou plné uznání
2. vatikánského koncilu a učitelského úřadu papežů Jana
XXIII., Pavla VI., Jana Pavla I., Jana Pavla II. a Benedikta XVI.
Jak už stanovil
dekret z 21. ledna 2009, Svatý stolec neopomine žádnou vhodnou
příležitost k prohloubení dosud otevřených otázek s dotyčnými,
aby tak mohlo být dosaženo plného a uspokojivého řešení
problémů, které stály na počátku tohoto bolestného zlomu.
3. Prohlášení o Šóa
Postoj Mons.
Williamsona k Šóa je absolutně nepřijatelný a Svatý otec jej
rozhodně odmítá, jak to ostatně už sám učinil 28. ledna, když
v souvislosti s touto nezměrnou genocidou vyjádřil svou plnou a
neoddiskutovatelnou solidaritu s našimi bratry, nositeli První
smlouvy, a prohlásil, že památka oné děsivé genocidy nutně
vede „lidstvo k přemýšlení o nepředvídatelné moci zla,
ovládne-li srdce člověka" a dodal, že Šóa zůstává „pro
všechny varováním před jejím zapomenutím, negováním či
redukováním, protože násilí proti jediné lidské bytosti je
násilím proti všem".
Biskup Williamson
se bude muset v souvislosti s přijetím biskupské funkce v církvi
absolutně jednoznačně a veřejně vzdát svých postojů k Šóa,
které Svatému otci v okamžiku zrušení exkomunikace nebyly
známy."
Jako velký, takřka nepřekonatelný problém v komunikaci se
ovšem ukázala otázka srozumitelně vysvětlit veřejnosti, že
snětí exkomunikace za nedovolené přijetí biskupského svěcení
a popírání rozsahu Šóa jsou dvě různé záležitosti, které
nelze řešit současně jedním rozhodnutím. Na jedné straně
z textů na toto téma bylo znát jistou neohrabanost
představitelů církve ve vysvětlování, na druhou stranu snad
všechna světská média byla postižena naprostou neschopností
pochopit, že snětí exkomunikace se netýká názorů biskupa
Williamsona na Šóa, ale naprosto jiné záležitosti. Závěrů,
kterési lze z událostí minulých týdnů udělat, je více:
1. Vatikán neumí rozhodnutí svých úředníků dostatečně
průhledně vysvětlovat ani věřícím římskokatolického
vyznání, ani lidem mimo římskokatolickou církev
2. Církevní
představitelé se vyjadřují k tématům, aniž by si ověřili
související údaje
3. Média se
v hodnocení událostí dopouštějí zkratek (aby titulky byly
dostatečně úderné), a pokud je to mediálně zajímavé, nerada
od nich ustupují.
4. Utrpení
židovského národa během Šóa se stalo velkým tabu
euroatlantické civilizace. Pro církev může být problém
vysvětlit, že existence Šóa nepatří mezi základní pravdy
křesťanské víry.
Exkurz III. - konspirační teorie
na závěr
Nemám
konspirační teorie v oblibě, nicméně jedním z možných
závěrů je následující: mezi úředníky Vatikánu sídlí
mediální mág, který nemá Bratrstvo sv. Pia X v oblibě.
Vatikánský byrokratický moloch je živnou půdou pro různé
nátlakové skupiny a manipulátory, kteří mají sice plná
ústa lásky a poslušnosti svatému otci, ale především sledují
vlastní zájmy. Média pro ně mohou být skvělým spojencem.
Přesvědčil se o tom například kardinál Siri, který se prý
nestal papežem díky jistému novináři: v předvečer vstupu
do konkláve poskytl otevřený rozhovor, ve kterém se již netajil
tím, jakým způsobem hodlá neutralizovat II. vatikánský koncil.
Nepočítal s tím, že dotyčný novinář přes noc vytvoří
zvláštní vydání listu pro kardinály, takže do konkláve
vstupovali s čerstvými výtisky. A protože konkláve tvořili
většinou koncilní Otcové, stal se Siri nepřijatelným
kandidátem.
Kardinál Vlk
v jednom ze svých textů píše:
„Celou
záležitost tohoto schizmatu (exkomunikace Bratrstva, pozn. M. B.)
sledovala ve Vatikánu tehdy založená instituce zvaná Ecclesia
Dei, v jejímž čele dnes stojí kardinál Darius Castrillón Hoyos.
Ten už v minulosti z titulu své funkce několikrát projevil snahu
celou záležitost nějak (lacino) vyřešit. Ale bylo mu to
rozmluveno. Je pravděpodobné, že on je i nyní v celé věci
hlavním „protagonistou". Celá záležitost samozřejmě
postihuje především papeže jako nejvyšší autoritu v církvi.
On má své spolupracovníky, kteří mu radí, přinášejí
impulsy, informují ho o závažných věcech a připravují
podklady pro důležitá rozhodnutí. Tato věc měla být
konzultována s kardinálem Walterem Kasperem, který je předsedou
Papežské rady pro jednotu křesťanů a pro vztah k židům.
Ale kardinál Hoyos tak bohužel neučinil. Dalším zodpovědným
činitelem v této záležitosti je prefekt Kongregace pro biskupy
kardinál Giovanni Battista Re. Ani on nebyl předem informován..."
Co když
mediální mág, kterého jsem zmínil v úvodu tohoto exkurzu,
byl velmi dobře informovaný. Švédsko je od Vatikánu dostatečně
daleko, je to protestantská země, tamní televize nevzbudí takové
podezření jako televize dejme tomu italská či německá. Stačí
dát tip na vhodného člena Bratrstva a tip na vhodnou otázku. A
vhodně zvolit datum. A dát vědět, kdy se má rozhovor odvysílat.
O zbytek se postarají již jiná média...
Škoda, že onen
mág není tiskovým mluvčím Vatikánu... ale možná, že to je
dobře...
Poznámka na konec: Argentinská vláda rozhodla, že biskupa
Williamsona vyhostí ze země. Williamson prý zamlčel skutečný
důvod svého pobytu v zemi, když řekl, že je zaměstnancem jedné
nevládní organizace, zatímco jeho skutečnou činností bylo
řízení semináře. Ve vládním komuniké se však také poukazuje
na Williamsonova „antisemitská prohlášení, ve kterých
zpochybnil, že židovský národ byl obětí holocaustu".
Paradoxně je tedy vyhoštěn za činnost, kterou již nevykonává.
Bude zajímavé sledovat, ve které zemi se usadí.
Poslední komentáře