Zprávy

„Církev nemá moc světit ženy . . . toto je článek víry, a je závazný pro všechny věřící", oznámili biskupové USA 13. 10. 1998 ve veřejném prohlášení. Na osmi stránkách zdůvodňují své stanovisko tím, že Kristus povolal za apoštoly jen muže. Zajímavý je argument biskupů proti tvrzení, že se tím činí ženám bezpráví: „Křest nedává nikomu právo na kněžské svěcení, poněvadž kněžské svěcení není nezbytné pro osobní spásu." .Církev musí následovat příkladu Kristova, který ženy povolal jen jako učednice, ne však do kolegia dvanácti apoštolů." To, že se některé ženy cítí být ke kněžství povolány, nemůže na uvedeném faktu nic změnit, píší biskupové. Vídeňský pastorační teolog Paul Zulehner souhlasí s návrhem biskupa Fritze Lobingera z Jižní Afriky, který navrhuje, aby v příštích deseti letech církev udělila dispens od celibátu z důvodu řešení současného nedostatku kněží. Je to ostuda, když obce nemohou slavit eucharistii pro nedostatek kněží, řekl Zulehner 14. 10. 1998 v Salzburgu, a varoval před „cestou ke spáse bez svátostí". Biskup Lobinger navrhuje, aby v obci bez kněze byli vybráni a posvěceni muži, jejichž bezúhonnost se prokázala nejméně během pěti let.

Společný Bůh?

V chrámě sv. Víta v Praze se 13. 10. 1998 konalo setkání představitelů křesťanů, židů, muslimů a buddhistů. Kardinál Vlk sice řekl, že právě ty rozdíly mezi náboženstvími všechny mohou jen obohatit, ale tu skutečnou situaci zcela nepochybně vyjádřil slovy: „Současně je nemožné, abychom se společné pomodlili, neboť nemáme společného Boha."

Eucharistie nad celibát

Britský katolicky biskup z Hexhamu a Newcastlu, Ambrose Griffith, řekl 15. 10. 1998 deníku „Daily Telegraph", že .celibát je sice dobrým principem, ale eucharistie je mnohem důležitějším", a že se proto církevní zákon o celibátu musí změnit. Reagoval tak na ztrátu jednoho ze svých kněží, který se rozhodl oženit. Podobně i americký biskup z New Ulmu, Raymond Alphonse Lucker (71), se energicky postavil v diecézním listě proti celibátu. .Mluvil jsem s mnohými mladými lidmi, kteří touží po kněžství, ale odmítají žít v celibátu. . .nejde přece o doktrinální otázku, pouze o středověké pravidlo, které smí být změněno. . . navíc je založeno na falešných předsudcích, jako např. že sexuální styk škodí celebraci příštího dne."

Kongregace rozhodne

Ve slovenské Spiši při shromáždění všech biskupů rozhodla česká biskupská konference problém biritualismu tajně vysvěcených ženatých kněží. Podle církevního zákoníku je možno formou smlouvy mezi řeckokatolickým exarchátem a římskokatolickou diecézí dovolit kněžím východního ritu vykonávat úkony i v ritu římském. Podle biskupů však konečné rozhodnutí přísluší jen vatikánské Kongregaci pro východní církve. Jedná se o tu část tajně svěcených kněží východního ritu, kteří jsou integrováni zpět do oficiální církve. Na rozdíl od dřívější situace v podzemí smějí tito kněží současně používat jen ritus východní.

Jan Pavel II po dvaceti letech

Ve středu 14. října 1998 se na náměstí sv. Petra v Římě shromáždily tisíce věřících, aby společně s Janem Pavlem II. oslavily jubileum jeho pontifikátu, tj. 20 let od 16. října 1978, kdy byl polský kardinál Karol Wojtyla zvolen papežem. V papežově proslovu během oslav jubilea zazněla i sebekritická otázka: nebyly některé skutky, které jsem udělal, špatné? Odpovědi, které se na tuto otázku objevily v médiích, jsou rozporné. V anketě provedené ve Francii 53 % z 1003 dotázaných hodnotilo oněch 20 let pontifikátu nynějšího papeže negativně, naopak 32 % respondentů zastávalo zcela protichůdný názor. Katolíci měli sice větší zastoupení v této druhé skupině, kritizovali však papežův neliberální postoj k antikoncepci, k opětovnému sňatku rozvedených, k otázce ženatých kněží a ke kněžskému svěcení žen. Mluvčí hnutí .My jsme církev" paní Elfriede Harthová řekla, že evangelium je třeba hlásat tak, aby by člověk současného světa byl vůbec schopen porozumět. Dále by v příštím století měla být dosažena jednota mezi křesťany. Papež by měl zastupovat víru Božího lidu, řídit církev společné s biskupy a Božím lidem a odstoupit při dosažení předepsané věkové hranice platné pro všechny biskupy. Rovněž papežská volba nemůže zůstat pouze privilegiem kardinálů. II. vatikánský koncil zdůraznil převzetí zodpovědnost za církev. Všichni katolíci jsou tak vyzváni, aby přispěli novými myšlenkami a současně aby byl zahájen a veden veřejný dialog, a tím abychom začali další úsek církevních dějin. Paní Harthová oznámila, že prohlášení bylo osobně předáno papeži a všem členům kardinálského kolegia. Pro tuto strukturální reformu církve shromáždilo hnutí „My jsme církev" v roce 1995 dva a půl milionu podpisů.

Nebezpečný de Mello?

Profesor teologie ve švýcarském Freiburgu, Anand Nayak (původem Ind), vydal knihu Je otec de Mello nebezpečný? ve které obhajuje Římem odsouzeného indického jezuitu, zesnulého v roce 1987

Otec Anthony de Mello jako teolog, psycholog, psychoterapeut a současně syn Asie spojil tradiční křesťanské a asiatské myšlení s moderním psychologickým přístupem. Při duchovních cvičeních inspirovaných sv. Ignácem používal taoistické a budd- histické techniky a o Bohu mluvil pomoci jiného slovníku, než na Západě, aby mu rozuměli také hinduisté, buddhisté, taoisté a muslimové, neboť Asie není křesťanská.

Praktický mezináboženský dialog

Společenství pro mezináboženský dialog SDÍLENÍ, tvořené skupinou lidí vyznávajících různá náboženství, a Institut ekumenických studií v Praze vás zve na neformální diskuse věnované těmto tématům:

12. 12. 1998 Náboženství - zdroj válek, nebo míru?

6. 2. 1999 Vztah jednotlivec - rodina - národ v pohledu různých náboženství

10. 4. 1999 Pojetí autority v různých náboženstvích

5. 6. 1999 Modlitba a meditace v různých náboženstvích.

Smyslem diskusí je: vzájemné poznání být věrný vlastnímu přesvědčení a přitom být otevřený tak, aby bylo možné se navzájem obohacovat poznáním hodnot druhých a prohlubovat poznání hodnot vlastních šířit ve společnosti společně sdílené duchovní a mravní hodnoty poskytovat si vzájemnou pomoc včetně projevů solidarity v případech projevů náboženské nebo protináboženské nesnášenlivosti vůči některému vyznání Setkání 12. 12. 1998 se uskuteční v 11 hod. ve Vyšehradské 41, Praha 2 (proti botanické zahradě, zvonek IES). Je zajištěn lehký oběd.