Zprávy

Evangelický Kirchentag

Berlín (KAP/KNA) V německém hlavním městě proběhl čtyřdenní „Německý evangelický církevní sjezd“, Kirchentag. Letošní byl v pořadí 36. a konal se pod heslem „Ty mě vidíš“, tedy jako „úkol pro nás všechny dívat se na sebe navzájem tak, jak nás vidí Bůh,“ jak řekl berlínský luteránský biskup Markus Drögein: „Bůh nás vidí; a my vidíme svět milujícíma očima božíma.“

Tří paralelních zahajovacích bohoslužeb se podle organizátorů účastnilo celkem asi 70 tisíc lidí a programu sjezdu se pravidelněji účastní asi 100 tisíc lidí. Velká účast byla i na veřejné besedě německé kancléřky Angely Merkelové a bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Diskusi obou věřících politiků na téma „Angažovaně budovat demokracii: Přebírat odpovědnost doma i ve světě“ si pod širým nebem u Braniborské brány přišlo poslechnout rovněž asi 70 tisíc lidí.

Závěrečná bohoslužba Kirchentagu v roce 500. výročí reformace se konala v poledne 28. května v Lutherově městě Wittenberku a účastnilo se jí asi 120 tisíc lidí.

Najde arménská církev v Turecku představeného?

Istanbul (KAP/KNA) Aram Atesyan (63), pověřený vedením arménské církve v Turecku, rezignoval na svůj úřad, který vykonává od roku 2010. Tím otevřel možnost, že dojde k volbě budoucího patriarchy. Arménská církev v Turecku, která je se 60 tisíci členů největší křesťanskou menšinou své země, se dostala do krize vůdcovství tím, že stávající patriarcha Mesrob II. Mutafyan (60) onemocněl pokročilou Alzheimerovou chorobou a stal se neschopným vykonávat svůj úřad. Arménské církevní právo ani turecké státní právo však neumožňují zvolit nového patriarchu, pokud dosavadní ještě žije. Církevní právo však umožňuje zvolit spolupatriarchu. V polovině března tak Arméni zvolil arcibiskupa Karekina Bekciyana zástupcem patriarchy, což však turecké úřady neuznaly s odůvodněním, že zástupce, tedy Aram Atesyan, již existuje. Atesyanovo odstoupení by mohlo tento problém vyřešit. Problém ovšem je, že turecké právo neuznává náboženské organizace jako samostatné právnické osoby, což vede k neustálému zasahování státu do církevních záležitostí.

Čínský biskup uvězněn

Peking (KAP/KNA) Diecéze Wen-čou ve východní Číně neví o svém biskupovi. Peter Šao Ču-min, kterého jmenoval papež František v září 2016, je podle asijské katolické tiskové agentury Uca-news opět ve vězení, celkem již počtvrté. Čínská vláda papežova jmenování biskupů neuznává a považuje je za vměšování do svých vnitřních záležitostí. To je již delší dobu hlavním bodem sporu mezi Pekingem a Vatikánem. Mezi roky 2007 a 2011 došlo k uvolnění a biskupové byli obvykle jmenováni po dohodě mezi oběma stranami, nyní však se Čína opět vrátila k předchozí politice, kdy jmenuje náboženské představené sama. Čínská katolická církev je tak nadále rozštěpena na oficiální „vlasteneckou“ část a podzemní církev uznávající plnou papežovu autoritu a vystavenou represím komunistického režimu.

Palestinská území: žije zde již 800 000 Izraelců

Linec-Jeruzalém (KAP) Generální tajemnice Iniciativy křesťanský Východ (ICO) Romana Kuglerová uvedla, že dnes na palestinských územích žije již asi 800 tisíc Izraelců ve více než 400 osadách. Oficiální údaje přitom hovoří jen o 650 tisících. To má podle ní velmi negativní důsledky pro palestinské obyvatelstvo: „Lidé působí velice deprimovaně, mnozí rezignovali.“ Podle názoru Romany Kuglerové tak Izrael vytvořil situaci, ve které je již řešení arabsko-izraelského konfliktu v podobě dvou států, Izraele a Palestiny, prakticky neproveditelné, protože území osídlená oběma národy se již nedají oddělit. V pásmu Gaza se naopak tísní asi 2 miliony Arabů na 365 čtverečních kilometrech a jejich počet díky vysoké porodnosti dál roste.

Na ostatky sv. Mikuláše je v Moskvě nával

Moskva (KAP/KNA) Více než 20 tisíc Rusů navštívilo během několika prvních dní ostatky svatého Mikuláše, které jsou vystaveny v moskevské katedrále Krista Spasitele. Fronta před vstupem k ostatkům trvá někdy až čtyři hodiny. Ostatky zapůjčila pravoslavným římskokatolická církev na základě prosby patriarchy Kyrilla a podle Kyrilla „je tato radostná událost dalším konkrétním výsledkem našeho setkání s papežem Františkem na Kubě“. Doposud jediné setkání obou církevních vůdců se uskutečnilo v únoru 2015 v Havaně.

Svatý Mikuláš patří k nejuctívanějším světcům jak západní, tak i východní církve. Jeho ostatky jsou uloženy v katedrále v italském Bari a do Moskvy byly zapůjčeny do 12. července. Světec žil ve městě Myra (Demre) v dnešním Turecku a zemřel v polovině čtvrtého století. Roku 1087 barijští kupci uloupili jeho ostatky z Myry ohrožené nájezdy Seldžuků a odvezli je do své vlasti.

D. Winkler: v Sýrii jsou křesťané pro Assada

Linec (KAP) Salzburský expert na Blízký Východ prof. Dietmar Winkler dal rozhovor časopisu Information Christlicher Orient. Vysvětlil, že křesťané v Sýrii podporují diktátora Assada, protože nemají jinou alternativu. „Kdyby Assad padl, co pak? Vliv fundamentalistického islámu je v zemi již tak silný, že by to pak s křesťany vypadalo velmi černě.“ Umírnění rebelové již prakticky neexistují a válečné zločiny páchají všechny strany. Jestliže mnozí prezentují Assadův režim jako nevinný, tak to přirozeně není pravda, řekl profesor, jde o diktaturu s „obávanou a brutální“ tajnou policií. Ale „místní biskupové mi řekli a v rozhovorech opakují stále znovu: Jaká je alternativa pro křesťany? Kdo ochrání křesťany, když ne Assadův režim? Jaké jsou vůbec perspektivy?“ Jde však o diktaturu sekulární a kdo nevybočoval z vymezeného politického rámce, mohl před válkou svoje náboženství svobodně praktikovat a vztahy mezi náboženstvími byly klidné. Navíc lze pozorovat, že „tam, kde se Assadův režim udržel nebo vrátil, jako třeba v Aleppu, je situace zase stabilnější.“ V Aleppu po jeho dobytí Assadem mohli tak křesťané zase poměrně bezpečně oslavit Velikonoce, „což předtím nešlo. A toho úhlu se na to křesťané dívají,“ řekl Winkler.

Nelze přitom podle Winklera říci, že by křesťané s Assadem kolaborovali. Na to jsou i příliš malou menšinou. „Vlastně jsou už staletí hračkou v rukou těch, kteří region právě ovládají. A tak se vždy museli snažit s vládci nějak domluvit.“ Proto se také mnozí křesťané ve 40. a 50. letech podíleli na vzniku sekulární strany Baas, z níž Assadův režim vzešel. Sekulární politika, která uznává svobodu náboženství, je totiž pro tamní křesťany ideál.

Winkler také zdůraznil, že válka nekončí proto, že je podporována z mnoha stran zvenčí zejména dodávkami zbraní. „Křesťanští vůdcové se stále znovu vyslovují pro ukončení násilí a ukončení zahraničních intervencí,“ dodal orientalista.

„Hlasy doby“ čekají velké změny

Mnichov (KAP/KNA) Nejstarší německý katolický časopis určený vzdělaným čtenářům, jezuity vydávané Stimmen der Zeit (česky Hlasy doby) čekají změny. Šéfredaktor, Rakušan Andreas Batlogg (54), rezignuje na funkci a střídá ho jeho dosavadní řádový představený Stefan Kiechle (57). Zároveň se redakce přestěhuje z Mnichova, kde sídlí od roku 1914, do Berlína a bude mít novou strukturu. Změnit se má i obsah časopisu, jak říká společné prohlášení jezuitského řádu a nakladatelství Herder, kde časopis vychází. Jezuitský řád časopis dotuje a v současnosti má asi 3000 abonentů.

Kdo je muž v plátně?

Vídeň (KAP) V arcibiskupském paláci ve Vídni se 8. června až 16. července koná výstava o Turínském plátně, domnělém rubáši Kristově. Nazývá se „Kdo je muž v plátně? Hledání stop.“ K vidění bude mj. kopie plátna a rekonstrukce postavy, jež v něm byla zabalena. Dobrovolné vstupné bude použito pro rodiny v nouzi.