Ranní a večerní liturgická modlitba

Sestavování ranní a večerní liturgické modlitby

Denní liturgická modlitba není a nebyla jen věcí kléru. Každý křesťan je povolán se na ní podílet. Kniha předloh k této modlitbě - breviář - je dosti objemná a přitom obsahuje z největší části výňatky z bible. Je to způsobeno tím, že tentýž biblický text je otištěn na více místech. A čím má být hledání v breviáři pohodlnější, tím má více dílů, tím více narůstá jeho objem. Praktičnost breviáře je zaplacena ale tím, že není zřetelný kontext biblických úseků, což je někdy důležité. Nezanedbatelná není ani při denním nošení váha breviáře i jeho relativně vysoká cena. Tato liturgická příloha se pokouší dát podnět k denní modlitbě s využitím pouze bible, povzbudit k modlitbě „breviáře bez breviáře".

Držet se přesně schématu římského, či jakéhokoli jiného breviáře může být projevem určité modlitební kázně, která je při společném slavení nutná, ovšem může být také projevem lenosti se modlit. Namísto ochoty naslouchat celé šíři Hospodinova zjevení (ať již ve stvoření světa, přírody neživé i živé; v druhých lidech s jejich specifickými charismaty; v různých kulturách a národech; či v božím slovu v jeho rozmanitosti) a tvořivě Hospodinu odpovídat, mechanicky recitujeme breviář. To ovšem odporuje duchu této modlitby. I římský breviář s velmi propracovaným systémem volby jednotlivých částí umožňuje řadu variací (vybrat jiné žalmy, jiné hymny, jiná biblická čtení atd., volit nejrůznější modlitební formy).

Tak jako bible obsahuje pestrou paletu různých žánrů (literárních druhů), tak i denní modlitba, která z bible vychází, má zastoupeny různé modlitební formy. Střídání zpěvu a mluveného slova, naslouchání i ticha, spontánní modlitby i souznění s modlitební předlohou, zařazení prvků chval, díků, pokání a proseb vytváří prostor, aby denní modlitba mohla, alespoň některou svojí částí, oslovit každého jednotlivce s jeho specifickou situací.

Komponenty denní modlitby

Žalmy

tvoří jádro jednotlivých částí denní modlitby. Tak jako celá denní modlitba ježánrově pestrá, tak to platí i pro její základní část - žalmy. Můžeme vybírat žalmy např.

kající 6, 32, 38, 51, 102, 130, 143

mesiánské 2, 22 (Ježíš se jej modlil na kříži - Mt 27,46), 45, 72, 110

oslavné 46-48, 94 - 100

prosebné 25, 27, 28, 31, 40, 54

díků 29, 31, 34, 40

týkající se stvoření 8, 19, 104

týkající se dějin spásy 105-107

chvály 146-150

poutní 120-134

proklínací (11. 9. 2001 večer jsme se je se studenty modlili) 35-37

v těžké nemoci 39, 41

V jednotlivé části denní modlitby bývá zařazeno několik žalmů, např. v římském breviářiči breviáři anglikánských františkánů tři, v benediktinském čtyři, na Východě bývá počet vyšší, např. sedm. Forma přednesu může být nejrůznější - recitace i zpěv - responsoriální (shromáždění opakuje části žalmu zpívané zpěvákem), antifonální (shromáždění zpívá po určité části žalmu odpověď, antifonu - jakýsi refrén), chórové (shromáždění je rozděleno na dvě skupiny, které se v přednesu žalmu střídají např. po verších).

Jednotlivé systémy denní modlitby mají kromě běžného výběru žalmů též výjimky pro významná období či svátky liturgického roku. Pro výběr vhodného žalmu s ohledem naobdobí liturgického roku můžeme využít Agendu ČCE II, str. 395, která doporučuje pro:

Advent 14, 21, 24, 34, 40, 42,45, 50, 72, 80, 96, 97, 98, 118, 134, 135, 137, 146

Vánoce 2, 8, 24, 40, 45, 72, 96, 98, 117, 118, 148, 149,150

Zjevení Páně 2, 8, 66, 67, 72, 96, 117

Dobu postní 6, 22, 38, 40, 51, 69, 109, 130, 143

Květnou neděli 8, 24, 68, 102, 118

Velký pátek 22, 43, 69, 77, 109, 111, 116

Velikonoce 16, 18, 46, 66, 100, 105, 115, 118,

Dobu velikonoční 18, 27, 30, 89, 98, 116

Nanebevstoupení 47, 68, 93, 110, 150

Letnice 45, 65, 68, 86, 93, 124, 143, 144

Trojici 99

Nový rok 20, 23, 25, 32, 39, 65, 90, 91, 103, 107, 121

Díkůčinění 18, 34, 65, 103, 104, 105, 135, 136

Kantika

jsou písně zařazené v bibli jinde, než v knize žalmů. Římský breviář zařazuje ve svém čtyřtýdenním cyklu žalmů v ranních chválách spolu se dvěma žalmy starozákonní kantikum a ve večerních chválách kantikum novozákonní. Novozákonních kantik je méně, takže se každý týden opakují. V Českém ekumenickém překladu lze kantika snadno rozpoznat - jsou otištěna jako poezie na rozdíl od okolního textu v próze.

Významná jsou další tři kantika z Lukášova evangelia, která jsou chápána jako vyvrcholení dané denní modlitby: hymnus Mariin - Magnificat - (L 1, 46-55) zařazený do nešpor (na Východě do jitřní bohoslužby); hymnus Zachariášův - Benedictus (L 1, 68-79) zařazený do ranních chval a hymnus Simeonův - Nunc dimittis (L 2, 29-32) zařazený do kompletáře - modlitby před spaním (na Východědo večerní bohoslužby). Protože se každý den opakují, nemělo by být zatěžko je zpívat. Zatímco v případě Magnificat obvykle známe kromě zpěvuz Taizé i píseň Miloše Rejchrta „Má duše Boha velebí", Benedictus se mezizpěvy z Taizé vyskytuje pouze formou zpěvu Dona nobis pacem Domine.

Hymny

Zpěvy zařazené zpravidla na začátek, nebo i na konec jednotlivé části denní modlitby. Jejich význam je podobný významu vstupního zpěvu eucharistické liturgie čiliturgie slova: sjednotit shromáždění a navodit téma dne. Během staletí bylo napsáno a zkomponováno mnoho úctyhodných hymnů. Mnohé nejsou dnes z různých důvodů využitelné, např. jsou komponovány pro profesionální scholu a nikoli liturgii, které se má zúčastnit celé shromáždění. Např. ve frankofonních zemích mají většinu hymnů nových, odpovídajících tak svými texty, tak nápěvy současným potřebám. U nás volili autoři českého překladu římského breviáře staré české zpěvy. Pokud se však recitují, mohou působit komicky a je lépe je nahradit známými zpěvy. Kromě zpěvů z Taizé lze doporučit např. „Šema Izrael" - nejdůležitější část židovské denní modlitby.

Čtení

V římské tradici se pro ranní a večerní modlitbu používají krátké (několika-veršové) novozákonní neevangelijní texty. Jiné systémy mají i více lekcí z libovolných knih Starého i Nového zákona. I římský systém umožňuje volit texty delší. Se čtením souvisí ticho, zpěv po krátkém čtení, případně krátká homilie. Všechny tyto prvky napomáhají uchopení slyšeného božího slova.

Modlitby

Jako odpověď na slyšené boží slovo bývají zařazeny přímluvné modlitby. Lze použít jak některé předlohy, improvizace či kombinaciobojího. (Tvorbě přímluv bude věnována samostatná část tohoto liturgického seriálu.)

Naprosby obvykle navazuje modlitba Páně, která svoji strukturou nezapře židovskou modlitbu. Beraka na začátku, vsunuté prosby a beraka („neboť tvé je království...") na konci. Má starozákonní analogie, nejvýraznější u Davidovy modlitby (1 Pa 29, 10-20)

V římském breviáři je zařazena předsednická modlitbana závěr jednotlivé části stejná jako pro vstupní modlitba eucharistické liturgie daného dne. Některé systémy mají zařazenu i modlitbu na začátku (poúvodním hymnu). (Tvorba předsednických modliteb bude též samostatná kapitola seriálu.)

V byzantské liturgii často používáme (včetně začátku ranní a večerní modlitby) modlitební blok zvaný „Začátek obvyklý", který uvádíme jako příklad pevné formy. (Tučně vytištěné části říkají či zpívají všichni.)

Velebme našeho Boha,nyní i vždycky i na věky věků. Amen.

Na přímluvu našich svatých otců, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, smiluj se nad námi. Amen.

Sláva tobě, Bože náš, sláva tobě!

Králi nebeský, Utěšiteli, Duchu pravdy, který jsi všude a všechno naplňuješ,

poklade dobra a dárče života, přijď a přebývej v nás.

Očisti nás od každé poskvrny a spas naše duše.

Svatý Bože, svatý Silný, svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. (3x)

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, až na věky věků. Amen.

Přesvatá Trojice, smiluj se nad námi. Pane, očisti nás od našich hříchů.

Vládče, odpust nám naše nepravosti. Svatý, přijď k nám a pro své jméno nás vytrhni z našich slabostí.

Pane, smiluj se. (3x)

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, až na věky věků. Amen.

Otče náš...

Neboť tvé je království, moc i sláva, Otce, Syna i Ducha svatého, nyní i vždycky i na věky věků. Amen.

Schéma ranní či večerní modlitby