Nový pražský arcibiskup

V pondělí 2. února 2026 na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice) bylo zveřejněno jmenování nového pražského arcibiskupa, kterým se stal dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Později bylo upřesněno, že se úřadu ujme v sobotu 25. dubna. Do té doby povede pražskou arcidiecézi v pozici apoštolského administrátora emeritní arcibiskup Jan Graubner. Skončilo dlouhé období nejistoty, dohadů a provizoria, které trvalo v podstatě od roku 2018, kdy se arcibiskup Dominik Duka dožil kanonického věku 75 let a podal svoji rezignaci. Jmenováním v tuto chvíli nejmladšího diecézního biskupa (o půl roku mladší už je jen Prokop Brož, který je pomocným biskupem v královéhradecké diecézi) je obsazení arcibiskupského stolce v Praze snad na delší dobu vyřešeno, do kanonického důchodu v roce 2046 mu zbývá 20 let.

Nového arcibiskupa mimo jiné čeká přechod arcidiecéze na samofinancování. Klesající státní příspěvek bude naposledy vyplacen v roce 2029 (v roce 2024 činil 66 milionů Kč), finanční náhrada za nevydaný majetek (podle zákona č. 428/2012 Sb.) bude naposledy vyplacena v roce 2042 (v roce 2024 činila 227,53 milionů Kč a je každoročně navyšována o míru inflace). Po počátečním tápání a několika neúspěšných investicích (např. hotel Clara Futura v Dolních Břežanech) se po roce 2020 začal zavádět nový model správy majetku arcidiecéze pod značkou Skupina AP. V roce 2021 byl založen veřejně prospěšný svěřenecký fond AP (s odkazem na kán. 1274), jehož hlavním pilířem hospodaření se vedle lesního hospodářství (od 2024 AP lesnická s.r.o.) stala platforma nájemního bydlení XPlace (založena 2022), do které arcibiskupství do konce roku 2025 investovalo zhruba 4 miliardy Kč. S ohledem na trvalý nedostatek bytů v Praze a ve Středních Čechách zažívá institucionální nájemné bydlení momentálně velký rozvoj, takže čistě z ekonomického pohledu je tato investice pochopitelná a výnosná. Otázkou je, jak tuto vedlejší hospodářkou činnost dobře nastavit a provozovat, aby přinášela potřebné výnosy na provoz, ale aby příliš nezastínila hlavní činnosti arcidiecéze.

Ještě důležitější se mi zdá být promýšlení této hlavní činnosti arcidiecéze, tj. smyslu a role katolické církve v ČR, včetně způsobu, jak ji poměřovat. Aktualizace Pastoračního plánu arcidiecéze pro rok 2025 např. v reakci na dlouhodobě nízký počet dětí požaduje, aby byl podíl dětí na akcích s náboženskou formací zvýšen o 20 %. Statistiky křtů a církevních sňatků v arcidiecézi zaznamenaly v letech 2022–2024 výrazný pokles. Jinou výzvou může být překonání určitého schizmatu v místní katolické církvi, které zmínil Benedikt Mohelník v dubnu 2024 v souvislosti s akcí v prostorách pražského arcibiskupství (představení knihy Spiknutí: Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR). Mluvil tehdy o „Církvi arcibiskupského paláce“, která se do určité míry oddělila od společenství v jednotě s papežem Františkem. Přestože šlo o určitou nadsázku, velká polarizace v místní katolické církvi je evidentní. O dění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, do kterého jednostranně a nekompetentně z pozice Velkého kancléře zasahoval arcibiskup Jan Graubner snad ani nemluvě. Rovněž se ukázalo, že k realizaci synodality v arcidiecézi nestačí jmenovat diecézní synodální tým a přitom nekomunikovat se zástupci synodálních skupin z farností.

Výzev a úkolů čeká na nového pražského arcibiskupa více než dost. Přejme jemu i nám, ať se mu v jeho službě ve spolupráci s celým Božím lidem daří. Za úspěch budu považovat, když arcidiecéze nebude tolik rozhádaná, bude v ní existovat řada různých aktivit a názorových proudů pokojně vedle sebe, když se lidé budou cítit svobodni, nebudou se bát vyjádřit svůj názor a budou mít chuť spolupracovat. V neposlední řadě, abychom se nemuseli za arcibiskupa stydět.