Text anafory z liturgie Apoštolských konstitucí

XII. hlava 8. knihy Apoštolských konstitucí

Pravím tedy já Jakub, bratr Jana, syna Zebedeova, aby jáhen ihned řekl: Nikdo (ať tu není) z katechumenů, nikdo ze slyšících, nikdo z nevěřících nikdo z jinověrcův. Kteří jste se první modlitbu pomodlili, vyjděte. Matky, vezměte dítky k sobě. Ať nemá nikdo nic proti druhému. Ať nikdo není pokrytcem.

Vzpřímeni k Pánu s bázní a třesením stůjme, bychom obětovali.

Potom jáhni ať přinesou biskupovi dary na oltář, a kněží postaví se po pravici a po levici jeho, asi jako žáci kolem učitele. Dva jáhni pak na obou stranách oltáře ať drží vějíř buď z jemného peří pavího, anebo z plátna a tiše jím mávají, aby do kalicha nepadla malá poletující zvířátka. Biskup tedy pomodliv se za sebe s kněžími a obléknuv se v běloskvoucí roucho a stanuv u oltáře ať učiní přede všemi rukou znamení kříže na čele a řekne:

Úvodní dialog

Milost všemohoucího Boha a láska Pána našeho Ježíše Krista a obecenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. A všichni ať jednohlasně řeknou: I s duchem tvým.

A biskup: Vzhůru mysl. A všichni: Máme k Pánu ji obrácenu.

A biskup: Díky vzdejme Pánu A všichni: Jest hodno a spravedlivo.

Chvála Hospodina za to jaký je

A biskup ať řekne: V pravdě záhodno a spravedlivo jest, abychom přede všemi velebili Tebe, Boha vpravdě jsoucího, který jest přede všemi věcmi stvořenými. Od něhož všechno otcovství na nebi i na zemi má své jméno. Tebejediného, nestvořeného a bez počátku, jenž nemáš nad sebou pána a krále, jenžničeho nepotřebuješ, jenž všechno dobré uštědřuješ, jenž jsi povznesen nadevšechnu příčinu a původ, jenž jsi beze změny, z něhož všechno, co jest, jako z nějakého pramene v bytí přešlo. Vždyť ty jsi vědění bez počátku, věčné zření, nestvořené slyšení, nenaučená moudrost. Ty jsi první původem a jediný bytím a povznesen nade všechen počet, který všechno z nebytí do bytí povolal skrze jednorozeného Syna Svého, jeho pak přede všemi věky jsi zplodil bezprostředně, vůlí a mocí a dobrotou, Syna jednorozeného, Slovo boží, živou moudrost, zplozeného přede vším stvořením, anděla tvé veliké rady, velekněze Tvého, krále a pána všeliké rozumné a smyslné přírody, jenž byl především a skrze něhož všecko. Neboť ty, Bože věčný, skrze něho všecko jsi učinil, a skrze něho uznal jsi všechno hodným bdělé prozřetelnosti Své. Skrze něho zajisté bytí jsi dal, skrze něho i blaho dal.

Chvála za stvoření

Bože a Otče Svého jednorozeného Syna, jenž jsi skrze něho přede vším jiným stvořil cheruby a serafy, aeony a pluky, mocnosti a síly, panstva a knížectva, archanděly a anděly, a jenž jsi po tomto všem stvořil skrze něho tento viditelný svět a všecko v něm. Neboť Ty jsi, kterýž nebesa jako klenbu jsi postavil a jako stan rozestřel, a z pouhé vůle na ničem založil zemi, kterýž jsi hvězdy upevnil a den i noc stvořil, kterýž jsi vyvedl světlo a rouchem jeho přioděl tmu ke klidu na světě spících živočichů, kterýž jsi ustanovil slunce na nebi, aby vládlo dni, a měsíc, aby vládl noci, a kterýž jsi vyměřil běh hvězd na nebi ku chvále velebnosti Své. Který jsi stvořil vodu k pití a očišťování, vzduch oživující k dýchání a vydechování a vydávání hlasu jazykem vzduch tepajícím a k slyšení, an působí v uchusprávné vnímání zvuku naň dorážejícího, který jsi stvořil oheň ke zmírnění tmy, k vyplnění potřeby, abychom jím zahříváni a osvětlováni byli, který jsi oddělil ohromné moře od země, a ono učinil jsi splavným, tuto nohama schůdnou; a který jsi ona naplnil živočichy malými i velikými, na tuto pak krotkých a divokých hojně jsi postavil, a různými rostlinami jsi ji ozdobil a bylinami ověnčil a květy okrášlil a osením obohatil; který jsi vytvořil propast a velikou hloubku jsi ji udělil – moře naplněná slanými vodami – opásal jsi ji branami jemného písku, někdy větry vzdýmáš ji do výše hor, jindy zas uhlazuješ jako rovinu a opět vichřicí v zuřivost přivádíš, jindy zas utišuješpříznivým počasím, aby příhodná byla k plavbě, – který jsi zemi Tebouskrze Krista stvořenou přepásal řekami a zvlažuješ bystřinami a napájíš pramenystále tekoucími, a horami objímáš, aby byly bezpečným a nehybným sídlem země.Také jsi svět svůj naplnil a vyzdobil vonnými a léčivými bylinami, mnohými a různými živočichy, silnými i slabými, k výživě i k práci, krotkými idivokými, sykotem hadů, zpěvem pestrobarevných ptáků, kruhy ročními, řadou měsíců i dnů, pořadím počasí, tažením mraků dešťonosných, aby dařily se plody pro zachování živočichů, stanoviště větrů dujících, od Tebe rozkazů čekajících, bylin a zelin množství.

Chvála stvoření člověka

A netoliko svět jsi stvořil, ale i obyvatele jeho, člověka, na něm jsistvořil a ustanovil ho jeho ozdobou. Neboť řekl jsi ve Své moudrosti: Učiňme člověka k obrazu a podobenství Svému, ať vládne rybám mořským a ptactvu nebeskému. Proto učinil jsi ho z duše nesmrtelné a těla pomíjejícího, onu z ničeho, toto pak ze čtyř živlů, a obdařil jsi duši jeho rozumovým soudem, rozeznáním dobra a zla, poznáváním práva a bezpráví, jeho pak tělu udělil jsi pět smyslů a pohyb libovolný.

Chvála za dějiny spásy (SZ)

Ty, Bože všemohoucí, Kristem vštípil jsi na východě ráj v Edenu s ozdobou rozličných jedlých plodů, a do něho jako do bohaté domácnosti uvedl jsi člověka, a zákon jednání jeho vrodil jsi mu, aby v nitru a sám o sobě měl símě poznání Boha. Uváděje pak ho do blaženého ráje, ze všeho užitek bráti jsi mu dovolil, a požitek jednoho jediného jsi mu zakázal pro naději na odměnu lepší, aby, kdyby ostříhal příkazu, odměnou zaň nesmrtelností byl ozdoben. Kdyžpak nedbal příkazu a požil podvodem ďáblovým a na radu ženinu zapovězeného ovoce, po spravedlnosti z ráje jsi ho vyvrhl, avšak z dobroty Své nepovrhl jsi jím až k úplné záhubě (neboť dílem tvým jest), nýbrž podřídiv mu všechno stvoření, dal jsi mu v potu a námaze zjednávati si výživu,dávaje všemu vznik, vzrůst a úrodu, a uspav ho na krátký čas, přísahou povolaljsi ho ke znovuzrození, a překročiv hranici smrti, zvěstoval jsi mu zevzkříšení život. A nejen to, nýbrž i z jeho nesčetného potomstva oslaviljsi ty, kteří při Tobě vytrvali, potrestal pak ty, kteří od tebe odpadli, přijal jsi oběť Abela jakožto nevinného a zamítl dar bratrovraha Kaina jakožto zatracence. Mimo to Setha a Enosa jsi přijal, a Enocha pominul. Vždyť Ty jsistvořitel lidí i původce života, Ty pomáháš v potřebě a dáváš zákony a odměňuješ plnící je a trestáš přestupující je, Ty jsi, kterýž velikou potopu jsi přivedl na svět pro množství bezbožných, který jsi v arše zachránil od potopy spravedlivého Noe s osmi dušemi, konec to zaniklých a začátek budoucích pokolení, který jsi hrozným ohněm zažehl pětiměstí sodomské a plodonosnou zemi učinil solným mořem pro zlobu obyvatelů jeho, a svatého Lota vyrval požáru. Ty jsi ten, jenž Abrahama vysvobodil z otcovské bezbožnosti a dědicem světa ho učinil a ukázal mu Krista Svého; kterýž jsi Melchisedecha za velekněze bohoslužby vyvolil; který jsi velkého trpitele, sluhu svého Joba, určil za vítěze nad původcem zla, hadem; kterýž jsi Isáka učinil synem přislíbení a Jakuba otcem dvanácti synů a jejich potomky národem; který jsi převedl do Egypta počtem sedmdesáti pěti duší. Ty, Pane, nezapomněl jsi Josefa, nýbrž dal jsi mu odměnou za čistotu pomocí tvou zachovanou vládu nad Egypťany. Ty, Pane, nezapomněl jsi Hebrejů utiskovaných od Egypťanů pro zaslíbení otcům jejich dané, nýbrž vysvobodil jsi je, potrestav Egypťany. Když pak lidé porušovali přirozený zákon a jednou uvažovali přírodu za nahodilou, jindy zas ji více než slušno ctili a Tobě, Bohu, všechno na roveň stavěli, nedal jsi jim blouditi, nýbrž vyvolil jsi svatého služebníka svého Mojžíše, skrze něhož na pomoc zákona přirozeného dal jsi zákon psaný, a ukázal jsi, že příroda jest tvým dílem, a modloslužebný blud jsi zapudil, Arona a jeho potomky kněžskou důstojností jsi oslavil, zbloudilé Hebreje jsi ztrestal a ty, kteří se obrátili, jsi přijal, Egypťany deseti ranami jsi ztrestal, rozdělivmoře Israelity jsi přepravil, pronásledující Egypťany vlnami jsi pokryl, holí učinil jsi hořkou vodu sladkou, z tvrdé skály jsi vyvedl, z nebes manu jsi dštil, ze vzduchu k výživě křepelky; ohnivý sloup za noci, aby svítil, a mlhový za dne, aby stín skýtal v žáru (jsi poslal). Josue vojevůdce jsi dal, jím jsi sedm pokolení Chananejských vyhladil, Jordán jsi rozdělil, řeky ethamské jsi vysušil, hradby beze strojů a lidské ruky jsistrhl. Za to všecko budiž Tobě sláva, Pane všemohoucí.

Tobě klaní se nesčetné pluky andělů, archandělů, trůnů, panství,knížectví, mocností, vojů, aeonů i cherubínů a šestikřídlých serafínů, dvěmakřídly zastírajících nohy, dvěma hlavy a dvěma létajících a volajícíchs tisíci tisíců archandělů a desetitisíci desetitisíců andělů bez ustání abez přestání hlasu:

Sanktus

(a všechen lid ať říká společně) Svatý, svatý, svatý Pán zástupů, plna jsou nebesa a země slávy Jeho. Pochválen na věky. Amen.

Postsanktus – pokračování chvály za dějiny spásy (NZ)

A potom velekněz ať řekne: Neboť v pravdě jsi svatý a nejvýš svatý, nejvyšší a vyvýšený na věky! Svatý pak i jednorozený Tvůj Syn, náš Pán a Bůh Ježíš Kristus, který slouže Tobě, Bohu a Otci Svému, ve všem, jakv rozličném stvoření, tak i v příhodné prozřetelnosti, nepovrhl kleslým pokolením lidským, ale po zákonu přirozeném, po předpisech zákonných, po napomínání proroků a péčí andělů (když porušili s kladným zákonem i zákon přirozený, když z paměti vytratili potopu, oheň, rány egyptské, boje palestinské, a když měli všichni, jako ještě nikdy, býti vyhlazeni), zalíbilo se samému Stvořiteli člověka dle Tvého úradku člověkem se státi, zákonodárci býti pod zákonem, veleknězi – obětí, pastýři – beránkem, a usmířil Tebe, Svého Boha a Otce, a světu opět Tě získal, a všechny osvobodil od hněvu na nichlpícího, zrodiv se z Panny, zrodiv se s tělem – Bůh Slovo, milý Syn, zplozený přede vším stvořením, dle předpověděných o něm a od něho proroctví, ze semene Davidova a Abrahamova, z pokolení Judova, a zrodil se v lůně panenském ten, který vytvořuje všechny zrozence, a tělem se stal ten, který těla nemá, ten, jenž v čase nebyl zplozen, v čase se zrodil. Svatě jsaživ a vyučuje dle zákona, snímaje s lidí všelikou nemoc a všelikou slabost, čině v lidu znamení a zázraky, užívaje potravy a nápojei spánku, živě všechny, kteří potřebují potravy, a naplňuje každého živočicha požehnáním, zjevil jméno Tvé neznajícím ho, nevědomost zapudil, zbožnost obnovil, vůli Tvou vyplnil, dílo, které jsi mu uložil, vykonal. A když toto všecko dobře provedl, když byl uchopen rukama bezbožníků, neprávem se tak zovoucích kněží a velekněží a bezbožného lidu, zradou toho, který nemocen byl na zlobu, a když mnoho vytrpěl od nich a všecku nečest podstoupil Tvým dopuštěním, když vydán byl vládci Pilátovi a souzen byl on – Soudce, a odsouzen – on Spasitel, ukřižován byl, on, jenž nezná bolesti, a zemřel – přirozeností nesmrtelný, a pohřben byl – původce života, aby vysvobodil od bolestí a smrti vyrval ty, pro něž přišel, a rozlomil okovy ďáblovy a vysvobodil lidi ze lsti jeho. A vstal z mrtvých třetího dne a čtyřicet dní obcovav s učedníky, vstoupil na nebesa a posadil se na pravici Tvé, Boha a Otce Svého. Pamětlivi tedy toho, co pro nás podstoupil, díky vzdáváme Tobě, Bože všemohoucí, ne jak máme, nýbrž jak můžeme, a plníme jeho nařízení.

Instituce

V té noci totiž, ve které byl vydán, vzav chléb do svatých a neposkvrněných rukou Svých a vzhlédnuv k Tobě, Bohu Svému a Otci, a zlomiv dal učedníkům řka: Toto jest tajemství Nového zákona, vezměte z něho a jezte, toto jest tělo mé, které z mnohé se láme na odpuštění hříchů. Podobně i kalich, smísiv víno s vodou, požehnal a dal jim řka: Pijte z něho všichni, neboť toto jest krev má, která se za mnohé prolévá, na odpuštění hříchů. To čiňte na mou památku. Neboť kolikrátkoli byste jedli tento chléb a pili tento nápoj, smrt mou zvěstujete, dokavad nepřijdu.

Anamnese

Pamětlivi tedy jeho utrpení a smrti, zmrtvýchvstání a návratu do nebes, jakož i jeho druhého příchodu, kdy přijde souditi živých i mrtvých a odplatiti každému dle skutků jeho, přinášíme Tobě, Králi a Bohu, dle jeho rozkazu tento chléb a tento kalich, díky ti vzdávajíce, že jsi nás hodnými učinil státi před obličejem Tvým a býti Tvými kněžími. A prosíme Tě, abys milostivě shlédl napoložené před tebou tyto dary, Ty, Bože, který ničeho nepotřebuješ, a mělv nich zalíbení ke cti Krista Svého;

Epiklese

a abys seslal sv. Ducha na tuto oběť, svědka utrpení Pána Ježíše, by stal se tento chléb tělem Krista Tvého a tento kalich krví Krista Tvého, by přijímající byli posilněni ke zbožnosti, aby dosáhli odpuštění hříchů, aby byli osvobozeni od ďábla a ode lsti jeho, aby naplněni byli Duchem sv., stali se hodnými Krista Tvého, dosáhli života věčného, když s nimi jsi smířen, Vládce všemohoucí.

Přímluvy

Dále prosíme Tě, Pane, i za Tvou svatou, od končin do končin (zeměsahající) církev, které jsi dobyl vzácnou krví Krista Svého, abys ji ostříhalnezviklanou a vlnobitím netknutou až do skonání věků; (prosíme) i za všechnybiskupy, upřímně zachovávající slovo pravdy.

Dále vzýváme Tě i za naši, kteří Tobě obětujeme, nicotu, za všechny kněze, jáhny a veškeré kněžstvo, bys (nás) všechny moudrostí a Duchem svatým naplnil.

Dále prosíme Tě, Pane, za krále a vrchnost i veškeré vojsko, by žili v míru s našimi zájmy, bychom my v klidu a svornosti trávíce veškerý čas svého života, oslavovali Tě skrze Ježíše Krista, naději naši.

Dále obětujeme ti i za všechny tobě od věčnosti milé svaté, patriarchy, proroky, jáhny, apoštoly, mučedníky, vyznavače, biskupy, kněze, jáhny, podjáhny, lektory, předčitatele, pěvce, panny, vdovy, laiky a všechny, jejichž jména znáš.

Dále obětujeme Ti i za tento lid, abys pozdvihl jej ku chvále Krista svého, za královské kněžstvo a národ svatý; (obětujeme Ti) za ty, co žijí v panenství a čistotě, za vdovy církve, za úctyhodná manželství a ploditele dítek, za děti lidu Tvého, bys nikoho z nás nezavrhl.

Dále prosíme tě i za toto město a jeho obyvatele, za stižené nemocí, trpkou porobou, vyhnanstvím a zabavením jmění, za plující (po moři) i cestující (po zemi), abys všem byl pomocníkem, všem ochráncem a záštitou.

Dále prosíme Tě za nenávidějící a pronásledující nás pro jméno Tvé, za ty, kteří vně (církve) jsou a bloudí, bys je obrátil k dobrému a náruživost jejich zmírnil.

Dále prosíme Tě i za katechumeny církve, za ty, kteří protivníkem stíháni jsou, a za bratry naše v pokání, abys tyto upevnil ve víře, ony očistil od moci zlého, lítost oněch přijal a odpustil jak jim, tak nám hříchy naše.

Dále obětujeme ti i za příznivou pohodu a bohatou úrodu plodin, abychom, bez ustání přijímajíce z dober Tvých, neustále chválili Tebe, živícího každé tělo.

Dále prosíme tě i za ty, kdož pro rozumnou příčinu nepřítomni jsou, bys nás všechny opatroval ve zbožnosti a shromáždil nás v království Krista Svého, – Boha veškeré smyslné i duchové přírody a krále našeho – nezviklané, bezúhonné, neobviněné.

Doxologie

Tobě budiž všechna sláva, úcta a vděčnost, čest i klanění, Otci i Synui Duchu svatému i nyní i vždycky i na ustavičné a nekonečné věky věků.

A veškeren lid nechť řekne: Amen. A biskup rci: Pokoj Boží budiž sevšemi vámi. A veškeren lid odpověz: I s duchem tvým.

překlad J. Bilczerowsky (1910), místy upraveno podlednešního pravopisu