Jste zde

Ekumenický Kirchentag 2003

Rozpočet téměř 20 milionů eur, 200 tisíc předem přihlášených účastníků na celou dobu (k tomu dalších 150-200 tisíc denních návštěvníků), 60 tisíc spolupracovníků při vytváření programu, 6 tisíc dobrovolných pomocníků (zejména skautů), 3 tisíce různých akcí, více než tisíc stánků různých náboženských, charitativních a dalších organizací, přes 700 stran programového průvodce, 7 let příprav – to je jen několik čísel, jež charakterizují letošní historicky první německý ekumenický církevní sjezd (Kirchentag), který se konal ve dnech od 28. května do 1. června v Berlíně. Hlavní město atheismu, za které je Berlín v Německu považován (kolem 60 % lidí bezvyznání), zaplnily tisíce křesťanů, kteří se sešli pod heslem Máte být požehnáním.

Jejich přítomnost pak byla zřejmá v celém centru Berlína nejenom během slavnostní zahajovací a závěrečné bohoslužby pod širým nebem u Braniborské brány. Součástí Kirchentagu totiž nebylyjen přednášky a besedy, ale i řada koncertů a kulturních aktivit v ulicích města. Tato rozmanitá nabídka nejrůznějších akcí přispěla zřejmě k tomu, že nejvíce zastoupenou věkovou skupinou byli mladí lidé mezi 18-29 lety (mezi přihlášenými téměř 20 %). Těžiště programu probíhalo ve velkém veletržním areálu, kde se kromě více než tisíce stánků a velkých přednáškových sálů (největší s kapacitou několik tisíc lidí) nacházela prezentace křesťanských nakladatelství, různé prodejní stánky, prostory pro ztišení, duchovní rozhovor, zpověď a odpočinek, tvůrčí dílny a samozřejmě řada míst pro občerstvení, kterébylo skutečně potřeba (teplota přesahovala 30 stupňů).

Každý den byly v nabídce ranní bohoslužby (katolické, evangelickéi ekumenické bohoslužby slova) a biblická zamyšlení. Během dopoledne se pak konaly hlavní přednášky k jednotlivým tematickým okruhům, na které navazovaly různé panelové diskuse a besedy. Tematicky byl program rozdělen načtyři okruhy: 1) svědčit o víře – žít v dialogu; 2) hledat jednotu –setkávat se v různosti; 3) respektovat lidskou důstojnost – chránit svobodu; 4) utvářet svět – jednat s odpovědností. Bylo pro mne zajímavé, sledovat složení a chování publika při různých akcích, které se mi podařilo navštívit. Zatímco třetí tematický okruh, který byl zaměřen na problematiku lásky, manželství, sexuality, ochrany života či vzdělávání, navštěvovali v hojné míře především mladí lidé, na akcích z druhého tematického okruhu, velmi populárního, neboť byl zaměřen převážně na aktuální teologickou problematiku ekumenismu, jsem viděl většinou lidi středního věku a málo mladých. Nevím, zda se z tohoto postřehu dá vyvozovat jistá pravdivost občas zmiňované skutečnosti, že určitá krize tématu „ekumenismus“ je záležitost generační, tj. zajímá převážně lidi, kteří zažili jeho pionýrské období – konec60. let a 70. léta – zatímco mladší generace věnují větší pozornost jiným tématům.

Největší pozornost byla zřejmě věnována diskusím o možnostech společné eucharistie/večeře Páně. Panelová diskuse na toto téma dokázala beznadějně zaplnit nejenom veliký sál, ve kterém se konala, ale i dva další, kde byla přenášena prostřednictvím videoprojekce. Popularitu tématu potvrzuje i řada publikací, které k tomuto problému bezprostředně před Kirchentagemv Německu vyšly a většinou přinášejí argumenty pro rozšíření možnosti účasti na slavení eucharistie/večeře Páně.

Organizátoři letošního Kirchentagu se však rozhodli respektovat hlasy církevních představitelů, a proto do oficiálního programu nebylo společné slavení eucharistie/večeře Páně zařazeno a účastníci byli vyzvání, aby tuto skutečnost respektovali. Přesto se během Kirchentagu, mimo jeho oficiální program, uskutečnily dvě liturgie, které vzbudily velké diskuse. Obě se uskutečnily v berlínské Gethsemane-Kirche a byly pořádány hnutími Wir sind Kirche (My jsme církev) a Kirche von unten (Církev zdola). Během čtvrteční katolické liturgie 69letý katolický kněz a emeritní profesor systematické teologie Gotthold Hasenhüttl pozval všechny přítomné, včetně evangelických křesťanů, k účasti na eucharistii. Ještě větší diskuse vzbudila sobotní evangelická liturgie, během níž 41letý katolický kněz Bernhard Kroll, který proslovil kázání a byl v liturgickém obleku, přistoupil k večeři Páně. Ani na jedné z akcí jsem nebyl přítomen, ale podle mých informací se nejednalo o koncelebraci, jak informovala některá média. Obě akce měly samozřejmě demonstrativní charakter a jejich účastníci, jejichž jména byla do poslední chvíle utajena, počítali se sankcemi. Byly to právě sankce, především pozastavení možnosti vykonávat úřad faráře B. Krollovi (podle informaci eichstättského biskupství se jedná o prozatímní řešení), které vzbudily velkou vlnu nevole a solidarity s postiženým. V německém prostředí je totiž vzájemná účast na liturgiích mezi katolíky aevangelíky poměrně častým jevem, navíc farář Kroll pochází z farnosti, kde žije velké množství lidí ve smíšených manželstvích a jeho oblíbenost potvrzují i různé akce na jeho podporu (např. během letnic mlčely zvony atd.). Je otázkou, jak bude tato kauza dále pokračovat a zda bude trest brzy zmírněn, jak se stalo např. v případě Hermanna Münzela, který během katolického sjezdu (Katholikentagu) v roce 2000 v Hamburgu, opět mimo oficiální program, koncelebroval liturgii s nekatolickými kněžími. Někteří komentátoři navíc upozornili na skutečnost, že v Berlíně se o koncelebraci nejednalo a zdá se, že zde byli organizátoři „realističtější“. Ptají se, zda to pro ekumenismus „zdola“ znamená krok zpět a nebo naopak pokrok.

Vraťme se ale k oficiálnímu programu, jehož vrcholem byl bezesporupodpis Ekumenické charty (Charta oecumenicaz roku 2001) představiteli 16 křesťanských církví v Německu, kteří setak zavázali k dodržování zásad, jež tento dokument obsahuje. Na podobnýkrok křesťanských církví u nás stále ještě čekáme.

Ještě mnoho postřehů z výjimečné a velmi dobře organizované ekumenické akce v Berlíně bych mohl napsat, ale celkovou atmosféru, kterámezi lidmi panovala, je opravdu těžké přiblížit. Pro případné zájemce o bližší informace mohu odkázat na internet, kde je zveřejněna většina přednesených příspěvků a řada dalších komentářů.[1] Všichni účastníci, podle statistik přibližně dvě třetiny evangelíků a třetina katolíků, byli pozváni na příští církevní sjezdy, katolický v roce 2004 v Ulmu a evangelický v roce 2005 v Hannoveru. Zda se příští ekumenický Kirchentag uskuteční v roce 2008, jak požaduje petice, kterou v Berlíně během krátké doby podepsalo 16 tisíc lidí a jejíž podepisování pokračuje, zatím není jisté. Každopádně letošní Kirchentag v Berlíně patří k velkým ekumenickým zážitkům nejenom pro německé křesťany, kteří se na něj několik let připravovali, ale třeba i pro českou skupinu přibližně 150 osob, která se především díky Ekumenické radě církví v ČR celé akce mohla zúčastnit.

 


 

[1]Odkaz na stránky Kirchentagu i text Ekumenické chartynaleznete na internetových stránkách Institutu ekumenických studií v Praze http://www.iespraha.cz.