Otevřený dopis z Tachova

Reagujemena dopis uveřejněný v Getsemanech č. 2 / 2004 pod titulem Tachov není černobílý, na některézkreslené skutečnosti a nepravdy, které jsou v něm uvedeny.

Navštěvovalijsme nedělní liturgie v Tachově a Starém Sedlišti za kněze Reného Milfaita pravidelně a nikdy jsme nezaznamenali jehonevhodné vystupování vůči „babičkám“ ani vůči jiným lidem v kostele. Choval sek lidem velmi vstřícně, před liturgií i po ní často lidi osobně vítal ahovořil s nimi v kostele. A jsou to často „babičky“, které se nás se slzami vočích ptají, jak se Renému daří a je jim líto, že musel odejít.

Promluvykněze Reného byly vždy hluboce lidské, má dar aktualizovat boží slovo naproblémy současného světa, církve, farnosti i jednotlivce. Často nám nastavovalzrcadlo, často se člověk v jeho slovech našel. Ale tak nám otevíral cestu kvíře a k Bohu.

K slaveníokolo stolu během liturgie byli zváni všichni věřící, programy farnosti bylypravidelně ohlašovány a reflektovány v kostele po nedělní liturgii. Byloponecháno na svobodném rozhodnutí každého člověka, zda nabídku přijme. Snažilijsme se pracovat týmově, stanovit priority a odpovídat na nové výzvy a změny.Přitom jsme vycházeli z historie místa a znalosti prostředí, ve kterém žijeme.Šlo o „věc Ježíše Krista“, o cestu evangelia a jeho interpretaci pro dnešníhočlověka oproti náboženství bez živého Boha, neochotě slyšet, pobožnůstkářství.Šlo o život církve v duchu II. vatikánského koncilu oproti zájmu o pouhé mše smagickým chápáním, o otevření se a spolupráci s veřejností oproti uzavření sedo prostorů kostela, politikaření a touze po moci. Byl založen chrámový sbor,došlo k oživení a obnově, v tomto prostředí mnohdy již zapomenutých křesťanskýchtradic. Ve farnostech pravidelně probíhaly cykly, které se také týkaly Marie,matky Ježíšovy, jejího místa v Písmu, spáse, církvi i v životě křesťana. Církevse ujímala těch nejslabších, lidí starých, nemocných, ale i dětí a mladýchlidí, kteří hledají orientaci v životě. Jak výstižně napsal jeden tachovskýobčan: Kněz René Milfait zbavil mladé lidi z Tachovasídlištní beznaděje, přiblížil jim víru a dokázal je zaujmout.

Krozhodující návštěvě biskupa Radkovského v tachovskémkostele Nanebevzetí Panny Marie je nutno upřesnit, že se sem sjeli straníci zcelého regionu (např. z Borska, z Plánska,ze Sokolovska i z Plzně), tedy lidé, kteří s farnostmi Tachov a Staré Sedlištěfakticky neměli nic společného. Přijeli a skandovali, vykřikovali, aplaudovalisvým stranickým kolegům při lživých výpadech proti knězi Renému, protijednotlivým farníkům, proti pastorační radě, proti občanskému sdružení i díluCentra setkávání.

Uvědomilijsme si, jak nebezpečná je ideologizace náboženství afanatismus, který se nezastaví ani před likvidací nevinných lidí. Není bezvýznamu, že někteří dlouholetí členové po uvedené události z místní KDU-ČSLvystoupili.

Pokud jdeo P. Holešovského, je nutno říct, že by jemu i dalším lidé zřejmě umělizapomenout, že jsou uvedeni v seznamech StB, nebýttéto kauzy, která až příliš připomíná praktiky bývalého totalitního režimu. Sesnahou podpořit důvěryhodnost církve jsme upozornili pana biskupa Radkovského na některé negativní jevy v tachovskémvikariátu, se kterými se na nás lidé v dobré víře obraceli, např. za P.Holešovského neoprávněné vybrání účtu farnosti či „ztráta“ sbírky na opravukostela. S lítostí musíme konstatovat, že z nám neznámých příčin není ochotatakové jevy řešit, v průběhu celé kauzy bylo rozhodování v plzeňské diecézi velminetransparentní. Nabyli jsme zkušenosti, že určití lidé nejsou bráni kzodpovědnosti, destruktivní jevy jsou zlehčovány a banalizovány. Ti, kteří naně poukázali, jsou přehlíženi a eliminováni.

Jak jevidět celá záležitost záhy přerostla problém uvolnění jednoho kněze, jde o tvářřímskokatolické církve v tachovském vikariátu i v Plzeňské diecézi.

René Milfait během svého šestiletého působení oslovil mnoho lidíi mimo církev, pomohl v mnoha oblastech života města i okolních obcí.Hmatatelným výsledkem jeho činnosti je vznik projektu Centrum setkávání.Myšlenka opravy zchátralé fary ve Starém Sedlišti se zrodila díky bohatémuživotu farností a spolupráci s širokou občanskou veřejností. Projekt Centrasetkávání vyplynul z potřeb daného území (převážně ateistické prostředí, bývaléSudety) a byl pojat jako služba křesťanů okolnímu světu. Projekt měl mj.podpořit rozvoj česko-německého dialogu na Tachovsku.

Nevíme,jaký projekt Centra setkávání, o kterém se v dopise píše, měl být realizován vTachově, ale pokud měl být uskutečněn na základě dohody církví, umíme si představit,že by případná spolupráce byla bývala přínosem.

Dům Centrasetkávání se podařilo opravit během 2 let v nákladu 6,5 miliónů Kč.

K 22. září2003, kdy byl dům Centra setkávání předán novému administrátorovi, byl předán iúčet Centra setkávání s finančními prostředky ve výši 1,6 mil. Kč. Převážnáčást finančních prostředků byla poskytnuta formou přísně účelové dotace, všebez jakéhokoliv finančního příspěvku plzeňského biskupství.

Již při budováníCentra přicházeli stále noví lidé a pomáhali. Někteří nám říkávali: „Konečně secírkev otevírá a dělá něco pro nás obyčejné lidi a naše děti.“ „Dříve to tubylo vždy zavřené a přístupné jen pro pár vyvolených.“ „Nejsme sice věřící, ales Vámi je nám tu dobře…, zase přijdeme pomoci.“ Nešlo o to „dostat“ tyto lidipředevším do kostela, šlo o to být s nimi. Jsme vděčni za všechno, co jsme vtomto období prožili.

Lidéodpracovali stovky brigádnických hodin, věnovali spoustu sil i času, organizovalisbírky, aby mohla být rekonstrukce domu Centra setkávání zdárně dokončena. Jesmutné, že jim ze strany oficiální instituce církve nikdo ani slůvkemnepoděkoval, ale mnohem smutnější je, že návrhy těchto lidí na pokračování dílai po odchodu kněze Reného nebyly brány vážně. Iniciátorům projektu a občanskémusdružení Centrum setkávání nebylo umožněno pokračovat v započatém díle. Vsoučasné době je dům Centra setkávání převeden pod plzeňské biskupství aneslouží zamýšlenému účelu. „Spravují“ jej lidé, kteří byli proti setkávání,akcí na podporu projektu se nezúčastňovali, jejich „předností“ je, že jsou úzcespjati s místní KDU-ČSL.

Máme zato, že církev je tu pro všechny lidi, neměla by mít nic společného s jakoukolivpolitickou stranou. Jinak je tomu dnes však již opět na Tachovsku, kde např. rozpismší svatých nový tachovský kněz prezentuje ve vývěsce politické strany.

Ekumenickábiblická hodina jakož i další dlouholeté programy farnosti byly příchodemnového kněze zrušeny, a to bez předchozí komunikace s lidmi, kteří se jich pravidelnězúčastňovali a organizovali je.

Odloňského léta prožíváme mnoho zklamání, křivd, bolesti a smutku z toho, co setady v církvi odehrává. Velkým povzbuzením je pro nás podpora, pomoc asolidarita, kterou nám lidé vyjadřují. I touto cestou chceme všem vyjádřit našepoděkování.

Díkyobčanskému sdružení Centrum setkávání spolupracujeme s občanskou veřejností asnažíme se dle možností dále pomáhat i rozvíjet navázané kontakty. Je to alternativa,která je přijímána s vděčností lidmi na cestě víry i lidmi hledajícími. Dílo,které zde bylo započato v posledních šesti letech, žije dál v našich srdcích.Máme naději, že přijde čas a mnohé věci se ukáží a pojmenují v pravém světle.

PodepsániJosef Svoboda a dalších devět signatářů – vesměs členů Občanského sdruženíCentrum setkávání, dříve působících i v pastorační a ekonomické radě farnostíTachov a Staré Sedliště. Redakčně kráceno.