Na začátku adventní doby jsem narazil na dva citáty, na kterých je možné ukázat určitou proměnu vnímání společenské atmosféry v současné době.
„Na úsvitu třetího tisíciletí se však lidstvo probouzí ze zlého snu a žasne. Stačilo jen několik desetiletí, a hladomor, pandemie i válka se staly minulostí,“ napsal profesor hebrejské univerzity v Jeruzalémě Yuval Noah Harari ve své knize Homo deus: Stručné dějiny zítřka z roku 2015.
Portrét Jindřicha Šimona Baara v říjnových Getsemanech byl zaměřen na jeho působení kněze-spisovatele. Mail od pozorného čtenáře nás upozornil, že nebyla zmíněna jeho role v reformním hnutí katolických kněží. Baar se skutečně zúčastnil reformního hnutí kněžstva sdruženého v Zemské jednotě katolického duchovenstva (existovala v letech 1902–1907). Na ustavující valné schůzi Jednoty katolického duchovenstva 14. listopadu 1918 byl zvolen jeho předsedou. V dopise Sigismundu Bouškovi ze 4.
Štatistický úrad SR zveřejnil výsledky sčítání z roku 2021, které obsahují informace o náboženském vyznání obyvatel. Přestože i tyto výsledky vykazují některé trendy, které jsou pro situací církví a náboženských společností téměř v celé Evropě společné (pokles počtu členů tradičních církví; vzestup lidí věřících, kteří se nehlásí k církvím nebo je obtížné je k některé zařadit; nárůst počtu lidí „bez vyznání“), nejsou tak výrazné jako např. v České republice. Např.
Poslední komentáře