Jste zde

David R. Holeton (6.3.1948 Vancouver- 6.1.2023 Praha)

O slavnosti Zjevení Páně 6.1.2023 večer zemřel profesor dějin liturgie, kanadský anglikán David R. Holeton (nar. 1948 ve Vancouveru). Doktorát z filosofie získal na pařížské Sorbonně, doktorát z teologie pochází z Institut Catholique de Paris. Od r. 1997 žil trvale v Praze, kam jej přivedl odborný zájem o dějiny české reformace, zejména liturgii utrakvismu. Působil na Husitské teologické fakultě UK, kde byl v letech 2006-7 krátce jejím děkanem. Zároveň přednášel na Evangelické teologické fakultě UK. Jako kněz sloužil ve starokatolické rotundě sv. Máří Magdalény pod Letnou.

Nejsem kompetentní hodnotit jeho odborné dílo. Jen během pražského působení publikoval desítky článků, sborníků a knih. Asi nejvýznamnější je kritické vydání Jistebnického kancionálu.1 Když jsem se podivoval nad tím, že české liturgické zdroje nám musí zpřístupňovat Kanaďan, tak mi řekl, že to není nic divného, že např. jazyky původních obyvatel Kanady studují Češi.

David Holeton se v mládí podílel na liturgické obnově své Kanadské anglikánské církve. Plodem obnovy bylo schválení, Generálním synodem Kanadské anglikánské církve, nové liturgické knihy Book of Alternative Service (BAS) v r. 1983 a její následné vydání v r. 1985. Prosazování reformních principů obnovy stálo Davida Holetona mnoho psychických i fyzických sil. Rozvinula se mu těžká forma cukrovky, se kterou bojoval celý život a které nakonec podlehl.

Angažmá Davida Holetona nezůstalo omezeno na svou domovskou církev. Podílel se na řadě ekumenicko-liturgických aktivit. Stál u zrodu organizace Consultation on Common Texts (CCT), sdružující desítky církví severoamerického kontinentu od pravoslavných, přes katolíky, anglikány, luterány až po nejrůznější reformované církve. Tato organizace sestavila The Revised Common Lectionary (RCL) - „ekumenický lekcionář“. Lekcionář je široce využíván v anglicky mluvících zemích a postupně se prosazuje i na dalších místech.2 David Holeton též založil International Anglican Liturgical Consultation (IALC) a byl jejím prvním předsedou. Podílel se jako sekretář na English Language Liturgical Consultation (ELLC). Byl i prezidentem Societas Liturgica, mezinárodní ekumenické společnosti liturgologů.

Bohaté mezinárodní zkušenosti při hledání ekumenicko-liturgické konvergence vedlo Davida Holetona k poznání, že nejméně naklonění k ochotě pokračovat v liturgické obnově jsou ti, kteří se považují za nositele „nenarušených tradic“ jako jsou němečtí luteráni, angličtí anglikáni3 či římští katolíci.4 David Holeton byl kritický i k přístupu k liturgii českých církví. Udivoval jej rubricismus pěstovaný v římské církvi i liturgická nedospělost českých církví vzešlých z reformace. Farského liturgii, užívanou v Církvi československé husitské, považoval za nereformovatelnou.

Co mi dal David Holeton

Pro mne osobně byl příchod Davida Holetona do Prahy darem z nebe. Jednak si přivezl velkou osobní knihovnu, ze které jsem si mohl půjčovat. Žádná z pražských teologických fakult tak nebyla vybavena, snad jedině knihovna Mezinárodního baptistického semináře na Jenerálce měla poměrně dost titulů současné liturgologické literatury. Některé knihy, které mne významně ovlivnily,5 jsem si sám našel, některé mi David Holeton doporučil, některé mi i věnoval. Měl jsem možnost se na cokoli ptát a David Holeton mi česky odpovídal. Zval jsem Davida Holetona k hostovským přednáškám v rámci výuky liturgiky bakalářského studia Teologie křesťanských tradic na ETF UK. Každý rok učil jiné téma. Velký důraz dával na eulogie, velké anamneticko-epikletické modlitby, které jsou jádrem každé liturgie svátostí. V rámci seminářů dával studenty takovou eulogii napsat a hlasitě přednést. Hodnotil pravdivost, biblické zakotvení, teologickou správnost i kvalitu postoje a přednesu. Když jsem mu na začátku, když byla řeč o anafoře, namítal, že je to pro naše studenty těžké napsat eucharistickou modlitbu, tak mi, snad s jistou nadsázkou, namítl, že to v Kanadě zvládne každý maturant... Začali jsme eulogie soustavně „trénovat“ a myslím, že už to studenti zvládají.

Mnoho mi také dalo slavení liturgií, kterým David Holeton předsedal v rotundě sv. Máří Magdalény pod Letnou. Jeho čeština nebyla zpočátku tak dobrá, aby mohl kázat, tak si nás, své spolupracovníky, zval, abychom kázali. Jazyk ale nebyl jediný důvod, proč jsme kázali. David Holeton zastával názor, že se celé shromáždění má na liturgii podílet a že není správné, když jsou v jedné osobě soustředěny obě hlavní liturgické služby - jak předsedajícího, tak kazatele. David Holeton dokázal „vykouzlit“ aktivní účast s těmi, kteří byli zrovna k disposici.

Setkávání liturgistů

David Holeton si přál se seznámit s prof. Františkem Kunetkou6 z Olomouce a požádal mne o zprostředkování. Navrhl jsem uspořádat setkání i s liturgisty dalších fakult a jiných teologických učilišť. David souhlasil a od té doby se čeští liturgisté schází k neformálnímu setkání vždy koncem semestru. Obvykle v Praze, někdy v Olomouci. Osobně si nejvíce pamatuji na situaci, kdy jsme diskutovali praxi svátostí (zejména křesťanské iniciace) v různých církvích. Zastával jsem názor, že se vším příliš pospícháme, aniž by ti, kteří svátosti přijímají, byli dobře připraveni - křtíme na dluh, biřmujeme na dluh, ordinujeme na dluh… David Holeton (spolu s Františkem Kunetkou) mi tento koncept od základu zbořili: David mi řekl: „Ale Pafle, úplně všechno dostáváme od Hospodina na dluh...“

Kanadské žertíky

I když v Kanadě takový termín neznají,7 David Holeton byl jejich bezednou studnicí. Při výkladu eucharistie komentoval hostie – tenká bílá kolečka, které se v římské (a např. v husitské) církvi užívají, slovy: „je snažší uvěřit, že se jedná o Tělo Kristovo, než že se jedná o chléb...“

Koncem 90. let jsem se podílel na vydání Revised Common Lectionary - „ekumenického lekcionáře“ v češtině. Jednalo se o tři obsažnější sešity (podle cyklu A,B,C) v kroužkové vazbě. V jednom ze sešitů jsem zapomněl na svátek Nejsvětější Trojice. A právě v tento den, jsem přišel před liturgií do krypty pod rotundou, kde v lekcionáři nemohli najít příslušné perikopy. Jakmile jsem vešel, aniž bych co tušil, se mne David ptá: „Pafle, ty jsi se dal k unitářům?“ Chvíli trvalo, než mi to secvaklo...

Během mezinárodní minikonference v Olomouci, která byla věnována žehnání, přednášel prof. Sobeczko z Opole o eulogii nad vodou („žehnání vody“). Přednášku poslouchal i církevní právník, dominikán Damián Němec, v té době provinciál. Po skončení velmi dobré přednášky náš dominikán dodával, že „posvěcená“ voda už není obyčejnou vodou a že i „ďábel to pozná“. Polský profesor trpělivě vysvětloval, že voda zůstává vodou, ale že nad ní dobrořečíme Hospodinu, atd. Dominikánovi se to moc nezdálo. Pozoroval jsem Davida Holetona, který seděl v první řadě, pokoušel se o „poker face“, ale příliš se mu to nedařilo. O polední přestávce jsme se šli projít po městě. Začali jsme v kostele sv. Michala, který je hned blízko fakulty. David se mne zeptal: „Pafle, co je to za kostel?“. Říkal jsem, že nevím, ale že u vchodu jsou informace o historii kostela. Když jsem nahlas četl, že kostel byl součástí dominikánského kláštera, který zrušil Josef II., David pravil: „Moudrý muž!“


 

Přehled příspěvků Davida Holetona, které jsme otiskli v Getsemanech:

Česká liturgie http://www.getsemany.cz/node/2650

Smíření a eucharistie http://www.getsemany.cz/node/2290

Příjímání nemluvňat http://www.getsemany.cz/node/2682

Liturgická roucha http://www.getsemany.cz/node/2445

Liturgie a ekumenické hnutí – spolu s John St. H. Gibaut -

http://www.getsemany.cz/node/2340

Ekumenická rodina církví - Zpráva o setkání představitelů církví z Porvoo, konaného v Cardiffu, Wales,16.-21. března 2006 http://www.getsemany.cz/node/848

Vkládání rukou při kněžských ordinacích http://www.getsemany.cz/node/2022

Několik poznámek k liturgické obnově http://www.getsemany.cz/node/1281

Náboženství bez denominace? http://www.getsemany.cz/node/2320

Anglikánská bohoslužba: od imperialismu k ekumenismu http://www.getsemany.cz/node/2521

Eucharistická epikleze: Možná cesta kupředu ke společenství mezi církvemi http://www.getsemany.cz/node/2617

Liturgická role jáhna dnes http://www.getsemany.cz/node/806

Dnešní anglikánská bohoslužba hodinek http://www.getsemany.cz/node/2554

1 Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 1 - Graduale (Monumenta liturgica bohemica 2), Brno, L. Marek 2005, ISBN 80-86263-56-8

Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 2 - Cantionale (Monumenta liturgica bohemica 3), Brno, L. Marek 2019, ISBN 978-80-87127-98-8

2 U nás jej užívá Starokatolická církev, Československá církev husitská, Evangelická církev metodistická a některé skupiny v rámci jiných církví.

3 Angličtí anglikáni přijali jako poslední z anglikánského společenství církví ekumenický lekcionář (RCL)

4 Římští katolíci ve svém ústředí odmítli jakékoli změny svého lekcionáře, ačkoli jak biskupská konference USA, tak Kanady spolupracovala na ekumenickém lekcionáři (RCL), který se asi z 80% překrývá s římským. David Holeton mi ukazoval asi půlmetrový stoh papíru, který obsahoval zdůvodnění všech změn, které ekumenický lekcionář zavádí oproti římskému. Zdůvodnění si vyžádala Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Představovalo to měsíce práce, která vyšla zcela naprázdno, neboť žádná změna přijata nebyla.

5 Např. The Urban Character of Christian Worship od J. Baldowina S.J. - o stacionární liturgii velkých starověkých měst, které zásadně ovlivnily další vývoj či Christian liturgy od F. Senna – učebnice středního rozsahu psaná z katolicko-protestantských pozic.

6 profesorem byl jmenován až o 10 let později, v r. 2008

7 užívají pojem „practical jokes“