Liturgie svátostí

Snad proto, že liturgie svátostí se neslaví tak často, snad proto, že liturgická obnova je v naší zemi teprve na začátku, je vnější projev liturgie svátostí na ještě horší úrovni, než liturgie mešní. Liturgie signalizuje, jak místní církev věří, čím žije. Jako bychom my katolíci, kteří si rádi říkáme, že máme zachovánu plnost svátostného života, jejich pouhým vnějším a k tomu často zmateným projevem, jeho magizací, dávali za pravdu reformaci, která většinu svátostí bohužel zavrhla. Zejména kněží, jakožto strážci (nikoli vládci) svátostného života by měli být obeznámeni s novým pojetím liturgie svátostí s ohledem na dobro těch, kterým slouží. Možnosti, byť skromné, k tomu mají. V češtině vyšly všechny důležité liturgické knihy vydané po II. vat. koncilu. Jedná se o překlady typických římských vydání, kdy rituál každé svátosti je v samostatné knize. Do českých překladů (na rozdíl od typických vydání) je navíc zařazen i lekcionář. Cennou součástí každé knihy jsou úvody, které nejsou pouhými rubrikami, popisujícími praktické otázky, ale zejména dávají obřadům každé svátosti dogmaticko-pastorační zarámování. Přesto často v němém úžasu sleduji, že mnozí kněží tyto knihy buď nečtou, nebo jim nerozumí. Je to asi jako by se chemik nedokázal orientovat v Mendělejově tabulce. Nebo by se ji naučil třeba nazpaměť, ale nevěděl, proč je vlastně sestavena a co z ní lze všechno vyčíst.

Hlavní zásady obnovené liturgie svátostí

1. Boží slovo hraje centrální místo i v liturgii svátostí. Bez integrované bohoslužby slova není správné, ani není dovoleno (s výjimkou velmi vážných důvodů) liturgii svátostí slavit. Biblický text je základem homilie, základem výběru písní, základem výběru variant jednotlivých částí obřadu. Na rozdíl od čtení v eucharistické liturgii zde mohou být biblická čtení doplněna vhodnými čteními nebiblickými. Např. patristickými, ale i současnými texty.

Slovo boží zaznívá i tam, kde to dosud nebylo běžné - v liturgii svátostného smíření, při udílení svátosti nemocných, při přijímání mimo vlastní eucharistickou slavnost a pod.

2. Všechny svátosti mají sociální rozměr. Netýkají se jen toho, kdo je přijímá, a toho. kdo jimi slouží, ale celé obce. Proto obnovená liturgie předpokládá při liturgii svátostí přítomnost obce. A nejen přítomnost, ale aktivní, činnou účast. U první a základní svátosti - křtu - je např. stanoveno, že se má udílet přednostně v neděli s ohledem na velikonoční charakter křtu i proto, aby byly předpoklady pro účast co největšího počtu členů obce.  Sociální rozměr má pochopitelně i svátost smíření (individuální způsob udílení je pouze jeden z možných a často ne nejvhodnější) i svátost nemocných.  Společenská dimenze svátostí může být zdůrazněna tím, že všechny svátosti lze zakomponovat do liturgie mešní. U některých svátostí s jiným způsobem ani rubriky (kromě nouzových případů) nepočítají. Spojení obřadů se děje zpravidla tak, že podstatná část obřadu svátosti má místo po homilii, úvodní části na začátku bohoslužby. Některé části v mešní liturgii tak přibudou a jiné se naopak vypouští.

3. Obřady všech svátostí mají výrazně trinitární a pneumatický charakter.  Svátostmi (nejen jimi, ale jimi výrazně) máme podíl na dynamice rozmanitého tvůrčího, zachraňujícího a smysl dávajícího božího života. Tak jako je dnes např. epikléze považována i na Západě za neoddělitelnou součást eucharistické modlitby, tak je i v obřadech svátostí zdůrazněna účast celé Trojice. Lze to demonstrovat např. na nové absoluční formuli. Otec, zdroj milosrdenství, skrze Syna smiřuje celý svět a dává svatého Ducha jako ujištění, že jsou hříchy odpuštěny.

Přehled podstatných prvků liturgie svátostí

Křest

formule: N, já tě křtím ve jménu (ve jméno) Otce i Syna i Ducha svatého.

úkon: (trojnásobné) ponoření či lití vody

Biřmování

formule: Všemohoucí Bože, Otče našeho Pána Ježíše Krista,

tys dal ve křtu těmto svým služebníkům

odpuštění hříchů a život věčný.

Sešli na ně svého Ducha Utěšitele:

dej jim ducha moudrosti a rozumu, ducha rady a síly, ducha poznání a lásky, a naplň je duchem bázně před tebou.  Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

úkon: vztažení rukou na biřmovance

formule: N, přijmi pečeť daru Ducha svatého.

úkon: mazání křižmem na čele biřmovance

Eucharistie

formule: eucharistická modlitba, jejíž vrcholy jsou slova ustanovení a epikléze

úkon: pronášená nad chlebem a vínem

Manželství

formule: Já, N, odevzdávám se tobě, N,

a přijímám tě za manželku (manžela)

Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost,

že tě nikdy neopustím

a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti.

K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.

úkon: podání rukou ženicha a nevěsty a slavný slib

Svěcení

formule: konsekrační modlitba, jejíž podstatnou částí jsou slova (neoficiální překlad) při svěcení jáhnů:

Prosíme tě Bože, sešli na něj Ducha svatého,

ať ho posílí sedmerým darem tvé milosti,

ať věrně koná jáhenskou službu.

při svěcení kněží:

Uděl prosíme všemohoucí Otče,

tomuto svému služebníku charisma kněžství;

obnov v něm ducha svatosti

a dej ať vytrvá v kněžské službě, kterou od tebe přijímá,

a jeho život je pro tvůj lid povzbuzením a příkladem.

při svěcení biskupů:

Sešli nyní na tohoto svého vyvoleného kněze moc,

která pochází od tebe, svého svatého Ducha.

Dals ho Ježíši Kristu, svému milovanému Synu

a on ho předal svým svatým apoštolům,

kteří zakládali po celém světě církev jako tvou svatyni,

aby tě oslavovala a bez ustání chválila tvé jméno.

úkon: vkládání rukou na hlavu svěcence

Smíření

formule: Bůh, Otec veškerého milosrdenství,

smrtí a vzkříšením svého Syna smířil se sebou celý svět

a na odpuštění hříchů dal svého svatého Ducha;

ať ti skrze tuto službu církve odpustí hříchy

a naplní tě pokojem.

Uděluji ti rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

úkon: vztažení rukou nad hlavu kajícníka

Svátost nemocných

formule: Skrze toto svaté pomazání ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže milostí Ducha svatého. Amen.

Ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní. Amen.

úkon: mazání nemocného olejem na čele a rukou