Prosba o milosrdenství a soucit

„Čteme tyto zprávy se znepokojením a naléhavě žádáme našeho nového prezidenta a vedoucí představitele Kongresu, aby projevili milosrdenství a soucit... naše víra je utvářena biblickým příběhem lidí, které Bůh vedl do cizích zemí, aby unikli útlaku... Jako křesťané se musíme postavit proti těmto projevům nenávisti a strachu s jasným svědectvím našeho posvátného slibu respektovat důstojnost každé lidské bytosti.“

To je jen pár úryvků z otevřeného dopisu vedení Episkopální církve v USA, kterým reagovalo na exekutivní příkazy prezidenta Donalda Trumpa o deportaci přistěhovalců bez dokladů a o dalších imigračních opatřeních. Jak uvádí v dopisu, musí církev na základě biblického svědectví (např. Ef 2, 12–19; 1 Pt 2, 9–12) hlásat, že nebeské království je zaslíbeno pronásledovaným a odpovídat na Kristovu výzvu přijímat cizince. Vize Božího království zavazuje křesťany jakékoliv politické preference a formuje přesvědčení církve stát při migrantech a pomáhat zranitelným přistěhovalcům a uprchlíkům ve svých komunitách. Episkopální církev se od konce 19. století angažuje v přijímání přistěhovalců a uprchlíků ve Spojených státech, s vládními úřady v současnosti spolupracuje při pomoci přistěhovalcům prostřednictvím svoji agentury Episcopal Migration Ministries.

Slova biskupky této církve, Mariann Edgar Budde, které pronesla v závěru svého kázání, věnovaného jednotě národa, v rámci tradiční mezináboženské bohoslužby druhý den po inauguraci nového preizdenta tak nebyla jen názorem jedné duchovní, nýbrž reprezentovala jasný postoj celé Episkopální církve v USA. Kromě toho je postoj této „65leté babičky“, jak sama sebe v jednom z rozhovorů označila, vůči Trumpovi dlouhodobě konzistentní a kritický. Například v roce 2017 po Trumpově první inaugurační bohoslužbě zamířila rovnou na protestní pochod žen (Women's March) demonstrujících proti novému prezidentovi a jeho postojům vůči ženám. V červnu roku 2020 veřejně kritizovala prezidenta Trumpa, který nařídil rozehnat demonstranty před branami Bílého domu slzným plynem a gumovými projektily, aby mohl přijít k nedalekému kostelu sv. Jana, kde se vyfotil s biblí v ruce. Biskupka Mariann se tehdy ohradila slovy: „Řeknu to jasně: prezident právě použil bibli, nejposvátnější text židovsko-křesťanské tradice, a jeden z kostelů mé diecéze bez povolení jako kulisu pro poselství odporující Ježíšovu učení.“ Tehdy probíhaly ve Spojených státech protesty, které se místy zvrhly v násilnosti, v reakci na smrt Afroameričana George Floyda v Minneapolisu. Prezident Trump byl kritizovaný kvůli své rétorice a přístupu ke krizi. Episkopální církev v USA tehdy kritizovala především navrhované škrty v sociální oblasti.

Přesto veřejně pronesená prosba o milosrdenství a soucit, ze kterou si biskupka vysloužila celou řadu nepřátelských reakcí (např. že by měla být zařazena na seznam deportovaných osob), vyžadovala v atmosféře legislativních aktů a prezidentem oznámeného začátku „zlatého věku Ameriky“ odvahu a statečnost. Ta biskupce Mariann neschází, dokonce v roce 2023 vydala knihu na téma, jak se učíme být stateční. Kéž by podobná statečnost nescházela našim církevním představitelům, aby domácím politickým populistům připomínali důležitost milosrdenství a soucitu především vůči pronásledovaným a marginalizovaným, zvlášť v letošním volebním roce.