146 - leden 2004

Kolokvinta (Citrullus colocynthis L.; 2 Kr 4, 38 - 41)

Kolokvinta (Citrullus colocynhis L.; 2 Kr 4, 38 - 41)

V zemi je hlad a u Elíši sedí jeho žáci. A tak se bude společně stolovat. Hrnec polévky to bude. Jeden z žáků je přičinlivý a jde pomoci. Jak tak chodí po poli, nachází plazivou rostlinu s krásnými plody. A honem sbírat. Co nejvíce, když je ten hlad. A už má tykví plnou zástěru a už je krájí do polévky. Když jsou tak krásné, musí být i jedlé. Servíruje se polévka. A pak přichází šok. Žáci, zesinalí strachy, křičí: „V hrnci je smrt, muži boží!" Nikdo se neodvažuje vzít další sousto do úst. Elíša zachraňuje situaci. Do hrnce sype mouku a vše je v pořádku. Polévka je zachráněna.

Co vlastně přičinlivý žáček do polévky nasbíral?

V biblickém podání je kolokvinta nazývána polní tykev. V našich krajích tuto rostlinu, příbuznou s u nás pěstovanými tykvemi, nenajdeme. Roste v oblasti Středomoří, severní Afriky a jižní Asie. Jedná se o rostlinou suchých a vyprahlých lokalit. Za vegetace vytváří tato trvalka asi 1 m dlouhou drsně chloupkatou a hojně rozvětvenou lodyhu. Plody velikosti velkého pomeranče jsou za vegetace světle i tmavězelené, mají bílou dužninu se spoustou malých semínek. Po dozrání má oplodí barvu žlutou. Když přijde období sucha, zahyne celá nadzemní část rostliny. V půdě zůstane pouze kořen, který může dosahovat až 15 m délky. Je tak přizpůsoben suchým pouštním podmínkám. Na místo, kde rostlina předtím vegetovala, upomínají pouze seschlé plody.

Anglický název pro tuto rostlinuje bitter-apple - hořké jablko. Tento název snad řekne více než tykev. Plody tohoto druhu tykve jsou tak hořké, že pokud prý plody ochutnáme, nikdy nezapomeneme, co to znamená úsloví hořký jako žluč. Plody tykve skutečně nejsou vhodné pro konzum. Dříve se používala tzv. kolokvintová jablka, slupky zbavené a usušené plody. Těchto „jablek" se užívalo v lidovém léčitelství. Droga má silné, až drastické projímavé účinky. Obsahuje totiž jedovaté glykosidy kolocynthin a kolocyntidin. Arabský název pro tuto rostlinu znamená v překladu „smrt rostlin". Neboť rostliny, které rostou v jejím sousedství, hynou.

Vraťme se k Elíšovým žákům. Důvodem jejich křiku nebyla nejspíše pouze hořká chuť plodů této tykve. Tato chuť připomněla žákům to, na co se rostlina používá. Projímadlo. V této chvíli se museli proročtí žáci skutečně chvět strachy. Vyhládlí - v zemi byl hlad. Těší se na skromné jídlo. Možná, že naposledy jedli včera či předevčírem. A to co mají nyní pozřít, není k životu, ale ke smrti. Vždyť to má projímavé účinky! A co více! Aktivní žáček jich do polévky nakrájel plnou zástěru. Při takovém množství se nebude běhat pouze na záchod. Tady jde o život.

Víme, že vše nakonec dobře skončilo. A když zalistujeme v kralickém překladu bible v 1 Kr 6,18 a 1 Kr 7, 24, můžeme se dočíst, že tvaru této plazivé rostliny se využívalo jako zdobícího prvku při stavbě chrámu.

Pavla Friedrichová Sirůčková